Nejzřetelnější stagnace je patrná u zdrojů k výrobě elektřiny, tedy u vodních, větrných, fotovoltaických a biomasových elektráren a bioplynových stanic. Ty už od roku 2013 zajišťují prakticky neměnných 13 % spotřebované elektřiny.
“Ve výrobě elektřiny má zároveň Česko největší potenciál pro růst: především ve větrných elektrárnách a fotovoltaikách na budovách. Do jejich stavby se budou postupně zapojovat občané, obce a podnikatelé z okolí.
Nezanedbatelný potenciál zbývá ještě i u malých vodních elektráren. Výroba z bioplynu bude naopak stagnovat dál a přesouvat se spíš do podpůrných služeb a do dopravy”, analyzuje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Podíl OZE ve vytápění a chlazení se prakticky zastavil v roce 2014 na 19 %. Drobné meziroční nárůsty jsou taženy spotřebou biomasy v domácnostech a tepelnými čerpadly, kterých se loni nainstalovalo přes 15 tisíc. Jen asi třetina s pomocí dotací.
“Udržitelně získávané biomasy pro teplárny už v Česku moc nezbývá, v biomase čekáme rozvoj spíš u malých domácích kotlů, v přechodu od topení dřevem k pohodlnějším peletám”, doplňuje Chalupa.
Podíl OZE v dopravě kolísá už od roku 2012 mezi 6 a 7 %. Tak by to v případě současných biopaliv mělo zůstat i během příští dekády. Nově by měla být podporována pouze udržitelná biopaliva, která dokáží uspořit nejméně 65 % emisí skleníkových plynů.
“Rozvoj OZE v ČR stagnuje od plošného zrušení finanční podpory pro OZE v roce 2013, což byla reakce na nezvládnutou regulaci fotovoltaiky v roce 2009 v době úřednické vlády Jana Fischera. Od té doby se situace postupně zlepšuje hlavně díky operačním programům a Nové zelené úsporám.
Na obnovitelné zdroje už sice není nahlíženo jako na něco nežádoucího nebo okrajového, promyšlený přístup k OZE v Česku ale stále a zásadně chybí”, vysvětluje Chalupa.
Prameny
[1] Obnovitelné zdroje energie v roce 2017. MPO. Říjen 2018. Dostupné zde
[2] EU si schválila společný cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % energie z obnovitelných zdrojů. Metoda, kterou pravděpodobně Evropská komise použije pro ověření kompatibility národních cílů se společným celounijním 32% cílem bude výpočet založený na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Akademická pracoviště, která se dlouhodobě podílí na modelování pro Evropskou komisi, již první neoficiální propočty cílů pro jednotlivé členské státy metodou čtyřfaktorového benchmarkingu provedla. Výsledky nebyly dosud publikovány. Komora OZE je v kontaktu s experty těchto akademických pracovišť a v předstihu upozorňuje, že považuje za racionální kalkulovat s cílem nad úrovní 24% podílu OZE na hrubé domácí spotřebě energie v r. 2030.
Komentáře