OECD: Znečištění plasty neúprosně roste, recykluje se pouhých 9 %

Po celém světě je produkováno dvakrát více plastového odpadu než před dvěma desetiletími. Podle zprávy OECD správné nakládání s nimi silně pokulhává.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila zprávu s názvem Global Plastics Outlook, z které vyplývá, že s tím, jak roste populace a příjmy, roste i množství plastů, které se používají a vyhazují. Naproti tomu strategie, které by mohly omezit únik plastových odpadů do životního prostředí, nejsou zdaleka dostatečné.

Máme se dobře, množství plastů roste

Za posledních 30 let se spotřeba plastů zčtyřnásobila. V období od roku 2000 do roku 2019 došlo ke zdvojnásobení celosvětové produkce plastů a plasty dnes mají na svědomí 3,4 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Přitom téměř dvě třetiny plastového odpadu pochází z plastů, které mají životnost kratší než pět let. 40 % z nich pochází z obalů, 12 % ze spotřebního zboží a 11 % z oděvů a textilií.

Téměř polovina všech plastových odpadů vzniká v zemích OECD. Produkce plastových odpadů se pohybuje od 221 kg na osobu za rok ve Spojených státech, přes 114 kg plastových odpadů v evropských zemích OECD, až po 69 kg, které v průměru produkuje Japonsko a Korea. „Většina plastového znečištění vzniká kvůli nedostatečnému sběru a likvidaci větších plastových zbytků známých jako makroplasty,“ uvádí zpráva. Závažný je ale i únik mikroplastů, syntetických polymerů menších než v průměru 5 mm, z produktů, jako jsou průmyslové plastové pelety, syntetické textilie, silniční značení, nebo z opotřebovaných pneumatik.

Podle zprávy jsou země OECD zodpovědné za 14 % celkového úniku plastů. V rámci toho země OECD představují 11 % úniku makroplastů a 35 % úniku mikroplastů. „Mezinárodní spolupráce na snižování znečištění plasty by měla podpořit ekonomicky slabší země v rozvoji lepší infrastruktury pro nakládání s odpady, aby došlo ke snížení úniku plastů,“ doplňuje zpráva.

V roce 2020 došlo k 2,2% poklesu používání plastů. Důvodem bylo zpomalení ekonomických aktivit kvůli pandemii COVID-19. Množství odpadů ovšem narostlo, jelikož se začalo využívat více obalů na jídla s sebou a plastového lékařského vybavení, jako jsou roušky. O rok později došlo k obnovení ekonomických aktivit, což se odrazilo na spotřebě plastů.

Daně a zákazy nejsou dostatečné

„Abychom docílili snížení znečištění z plastů, bude nutné zavést opatření a mezinárodně spolupracovat na snížení výroby plastů, mimo jiné prostřednictvím inovací, lepšího designu výrobků a vývoje alternativ šetrných k životnímu prostředí. Podstatné je i zlepšení nakládání s odpady a zvýšení recyklace,“ říká zpráva OECD.

Ve více než 120 zemích již existují zákazy jednorázových plastů nebo jejich daňová znevýhodnění. Ty ale podle OECD nedělají dost pro to, aby došlo ke snížení celkového znečištění. „Většina předpisů se omezuje na položky, jako jsou plastové tašky, které tvoří nepatrný podíl plastového odpadu, a jsou účinnější při snižování množství odpadu než omezování spotřeby plastů,“ říká zpráva.