Reklama

16. 6. 2017  |  Aktuality  |  Autor: Tisková zpráva MPO

Lídři průmyslu a dopravy jednali o budoucnosti Průmyslu 4.0 v ČR

Na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR se včera uskutečnilo Setkání lídrů průmyslu a dopravy 2017.

Významné akce se zúčastnili náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, ředitelé a členové představenstev významných průmyslových firem a zástupci akademické sféry.

Klíčovým tématem byla připravovaná strategie pro implementaci Průmyslu 4.0 a diskuse o dalších krocích v této oblasti.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Eduard Muřický ve svém příspěvku zhodnotil dosavadní praxi implementace tzv. Iniciativy 4.0 a plnění zadaných cílů a zmínil i prostor pro další zlepšení. 

„Čtvrtá průmyslová revoluce je jedinečnou příležitostí k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky v globálním prostředí. Ze strany státu se proto snažíme podporovat zejména realizaci inovativních nápadů firem a jednotlivců. A využít pro to stávající nabídku nástrojů podpory, která bude specificky uzpůsobena pro potřeby Průmyslu 4.0.,“ uvedl Eduard Muřický.

Z nejnovější Studie českého průmyslu H1/2017, která mapuje vybrané aspekty míry zavádění Průmyslu 4.0 a která byla připravena analytickou společností CEEC Research, vyplývá, že k rychlejšímu rozvoji Průmyslu 4.0 by podle ředitelů průmyslových společností přispělo především snížení administrativní zátěže, zpřístupnění a zefektivnění systému dotací, větší podpora výzkumu a vývoje a zlepšení infrastruktury.

Studie také zkoumá dopad Průmyslu 4.0 na strukturu zaměstnanosti a do jaké míry v současné době reflektuje systém školství nové nároky a trendy průmyslové výroby.

 „Hlavní překážkou efektivnějšího propojení akademické výzkumné sféry s průmyslovou praxí je uzavřenost akademického prostoru, která se odvíjí od způsobu řízení vysokých škol, který nemá ve světě obdoby.

Pokud budou školy nadále řízeny akademickými senáty jako diskusními kluby bez vizí a odpovědnosti, nikoliv normální manažerskou strukturou v čele s rektory, neposune se nesmírně potřebný transfer technologií a inovací dopředu,“ poznamenal ředitel Českého ústavu robotiky, informatiky a kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík.

Pro Českou republiku coby nejprůmyslovější zemí v Evropě je přitom zásadní úroveň technického vzdělávání. Struktura a systém českého technického školství musí reflektovat nové trendy a nároky, které sebou Průmysl 4.0 přináší.

„Jako klíčové vidím zvládnutí tohoto procesu v oblasti vzdělávání, tedy schopnost našeho vzdělávacího systému přizpůsobit se potřebám praxe a poptávce trhu práce, která se dá do jisté míry predikovat,“ doplnil Eduard Muřický.

Hosté se shodli také na tom, že stát musí vytvořit takové podmínky, aby i malé a střední firmy měly možnost využívat výsledků výzkumu. Základním úkolem v této oblasti je proto analýza potřeb průmyslové praxe a inventarizace kapacity aplikovaného výzkumu a jeho růstového potenciálu pro účely efektivního zaměření a smysluplného zacílení výzkumných aktivit.

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372