Je bezpečnější přejít na plyn teď a neodkládat investičního rozhodnutí do další dekády

České teplárenství, které je nastavené primárně na uhlí, si v rámci transformace bude muset vybrat nový zdroj, kterým uhlí nahradí. Pro teplárny jsou dostupné tři možnosti: biomasa, energetické využívání odpadů nebo plyn. Právě na zemní plyn jsme se zaměřili v našem rozhovoru s výkonnou ředitelkou Českého plynárenského svazu Lenkou Kovačovskou.

I když je z hlediska škodlivin plyn relativně lepší, než uhlí, i tak produkuje oxid uhličitý. Zároveň není transformace energetiky levnou záležitostí, ale je nezbytná. Počítá se v tuto chvíli do budoucna s tím, že by se plyn nahrazoval jinou komoditou?

V krátko až střednědobém časovém horizontu je i prostá záměna uhlí zemním plynem velkým přínosem pro zlepšení kvality ovzduší a snížení uhlíkové stopy energetiky a průmyslu. Nicméně jsme si plně si vědomi jeho uhlíkové stopy a již nyní činí evropské i české plynárenství postupné kroky k ozeleňování. Biometanová stanice v Rapotíně začala v průběhu roku 2019 vstřikovat do distribuční sítě první kubíky biometanu a doufáme, že v blízké době se k ní přidají další. Již nyní se připravuje výstavba biometanové stanice přímo v Praze.

Další možností ozeleňování zemního plynu bude vodík, který lze mimo jiné vyrábět právě ze zemního plynu a v kombinaci s technologií, která zachycuje a uskladňuje oxid uhličitý, se jedná o nízkoemisní palivo. Další plynnou alternativou je syntetický metan. Co se týká jiných komodit, jsou ve hře například obnovitelné zdroje energie nebo energetické využití odpadů, avšak každé palivo má své silné a slabé stránky.

Pokud dojde k důsledné transformaci napříč celou českou energetikou, o kolik stoupne spotřeba plynu? A z jakých zdrojů ji budeme pokrývat s přihlédnutím k faktu, že s Ruskem nemáme nejlepší vztahy?

Jak ukazují statistiky Spotřeby paliv a energie za rok 2019 zveřejněné na stránkách Českého statistického úřadu, bylo v daném roce spotřebováno zhruba 5,1 mld. t černého uhlí a 35 mld. t uhlí hnědého. Pokud bychom toto převedli na energetické jednotky, bylo by to dohromady 557,3 mld. GJ. Ve srovnání se zemním plynem za stejné období (185, 2 mld. GJ) by po takovéto transformaci stoupla spotřeba trojnásobně. Samozřejmě za předpokladu, že by všechny zdroje přešly z uhlí na zemní plyn. (https://www.czso.cz/csu/czso/spotreba-paliv-a-energie-2019).

Ale v tomto prostém propočtu není vůbec zohledněn aspekt vyšší energetické účinnosti a také je vysoce pravděpodobné, že část náhrady uhlí bude z biomasy, případně dojde k vyššímu energetickému využívání odpadů. Počítá se i s vyšší penetrací tepelných čerpadel.

Co se týká dodávek, vztahy s Ruskem v tomto nehrají zas tak velkou roli. ČR je velmi dobře infrastrukturně propojena s hlavními evropskými plynovými huby a gros plynu k nám přitéká z Německa, takže možnosti pro diverzifikaci jsou významné.

Jak myslíte, že bude dlouho trvat česká energetická transformace na plyn. Co může délku nejvíce ovlivnit?

Tento termín není snadné bez křišťálové koule určit. Důležité pro transformaci bude správně nastavené tempo, míra finančních prostředků, a hlavně vývoj evropských i národních politik. S ohledem na očekávaný vývoj evropské klimatické politiky, stále se zpřísňující regulaci a také disponibilitu evropských i národních dotačních programů, se domnívám, že transformace by měla proběhnout v této dekádě. Poté je jen velmi obtížné předvídat, jakým způsobem bude nastavena taxonomie, pravidla poskytování státní pomoci v energetice nebo možnosti dotací pro jakékoliv případné nové fosilní zdroje. Takže transformace v této dekádě se mi zdá být rozhodně bezpečnější, než odklad investičního rozhodnutí do další dekády.