Evropský parlament v úterý schválil nová pravidla týkající se trestných činů proti životnímu prostředí a souvisejících sankcí.
Nový právní předpis, o němž Parlament uzavřel předběžnou politickou dohodu s Radou 16. listopadu 2023, poslanci přijali 499 hlasy (100 bylo proti a 23 se zdrželo hlasování). Směrnice obsahuje aktualizovaný seznam trestných činů, včetně nezákonného obchodu se dřevem, nadměrného čerpání vodních zdrojů, závažného porušování právních předpisů EU v oblasti chemických látek a znečištění z lodí. Poslanci se postarali také o zavedení tzv. kvalifikovaných trestných činů, za něž budou kvůli jejich závažnosti ukládány vyšší tresty. Jedná se o činy, které mají za následek například rozsáhlé lesní požáry nebo rozsáhlé znečištění ovzduší, vody a půdy, což vede ke zničení ekosystému srovnatelnému s ekocidou.
Tresty sahají od pokut až k odnětí svobody
Trestné činy proti životnímu prostředí spáchané jednotlivci a zástupci společností by podle nových pravidel měly být trestány odnětím svobody v závislosti na tom, jak dlouhodobé, závažné či nevratné škody způsobí. Horní hranice trestní sazby za kvalifikované trestné činy je stanovena nejméně na osm let, v případě úmyslně spáchaných trestných činů, které způsobily smrt osoby, nejméně na deset let. U některých dalších trestných činů musí horní hranice trestní sazby činit nejméně pět let.
Všichni pachatelé budou mít povinnost obnovit původní stav životního prostředí či nahradit náklady spojené se způsobenou škodou. Mohou jim být rovněž uloženy pokuty. V případě společností tyto pokuty dosáhnou 3 nebo 5 % jejich ročního celosvětového obratu, případně 24 nebo 40 milionů eur v závislosti na povaze trestného činu. Členské státy se budou moci rozhodnout, zda budou stíhat trestné činy, k nimž nedošlo na jejich území.
Povinnost členských států organizovat odbornou přípravu a shromažďovat údaje
Poslanci trvali na tom, že oznamovatelům trestných činů proti životnímu prostředí by měla být v souvislosti s trestním řízením poskytována podpora a pomoc. Parlament se rovněž zasadil o to, aby členské státy organizovaly specializovanou odbornou přípravu pro policii, soudce a státní zástupce, připravily vnitrostátní strategie a pořádaly osvětové kampaně zaměřené na boj proti trestné činnosti proti životnímu prostředí. Údaje shromážděné vládami zemí EU o trestných činech proti životnímu prostředí by měly pomoci tento problém lépe řešit a sloužit Komisi jako podklady pro to, aby své údaje mohla pravidelně aktualizovat.
„Je načase, abychom proti přeshraniční trestné činnosti na úrovni EU začali bojovat harmonizovanými a odrazujícími sankcemi, které zabrání novým trestným činům proti životnímu prostředí. Znečišťovatelé budou díky této dohodě za své činy platit. Navíc se jedná o významný krok směrem k tomu, aby odpovědnost za znečištění nesly jak konkrétní osoby ve vedení podniků, tak i podniky samotné. Zavedení povinnosti řádné péče znamená, že už se nelze skrývat za povoleními nebo mezerami v legislativě,“ uvedl zpravodaj Antonius Manders.
Další postup
Směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Členské státy budou mít dva roky na to, aby ji promítly do svého vnitrostátního práva.
Souvislosti
Trestná činnost proti životnímu prostředí je čtvrtou nejrozsáhlejší trestnou činností na světě a vedle obchodování s drogami, zbraněmi a lidmi je jedním z hlavních zdrojů příjmů organizovaných zločineckých skupin. V prosinci 2021 předložila Komise návrh na posílení ochrany životního prostředí v EU prostřednictvím trestního práva s cílem řešit rostoucí počet trestných činů proti životnímu prostředí.
Komentáře