V minulých letech přitom k poklesu nedocházelo, v roce 2017 dokonce emise stouply. Emise ze spalovacích procesů zodpovídají za 80 % veškerých evropských emisí skleníkových plynů.
Největšího snížení dosáhlo Portugalsko (9% snížení) a Bulharsko (8,1 %). Německo meziročně snížilo své emise ze spalování fosilních paliv o 5,4 %, jde historicky o největší německé snížení, Česko o 0,1 % (nejmenší snížení v Evropě).
Některé státy ovšem naopak své emise zvýšily. Nejvíce Lotyšsko – o 8,5 % a Malta (6,7 %). Jak předběžná zpráva Eurostatu ale upozorňuje, čísla nezohledňují export energie – pokud by byla elektřina například vyrobena v České republice a exportována do Německa, emise se nadále přičítají Česku. Vytvářet tedy pomyslný žebříček „hříšníků“ není příliš vhodné.
Zatímco Evropská unie jmenuje jako hlavní cíl snižování emisí skleníkových plynů z průmyslu a energetiky systém EU ETS, dle zprávy think tanku European Roundtable on Climate Change and Sustainable Transition (ERCST) nazvané 2019 State of the EU ETS Report nebyl v minulosti systém jediným, ačkoli důležitým, hnacím motorem pro snižování emisí.
Reforma EU ETS pomohla k růstu cen emisních povolenek, zvýšené náklady na povolenky ale samy o sobě nebyly dostatečnou motivací pro průmysl k zavedení potřebných opatření.
Jako další motivátory jmenuje ERCST především směrnici o energetické účinnosti, nařízení o sdíleném úsilí a směrnici o průmyslových emisích. Růst ceny nebyl tak rapidní, aby sám o sobě snižování emisí průmyslu zapříčinil. Zpráva ovšem podotýká, že jednoznačně určit, které politiky jsou více a které méně motivační, není jednoduchý úkol.
Zdroj: oenergetice.cz
Komentáře