2/2023

Emise skleníkových plynů v EU se vloni snížily, ale ke splnění ambiciózních cílů pro rok 2030 je to stále málo

| zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí0

marc-marchal-vBhGIjJJogY-unsplash
zdroj: unsplash.com

Emise skleníkových plynů v Evropské unii se podle odhadů nejnovější zprávy Trendy a prognózy, kterou zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), snížily v loňském roce oproti úrovním z roku 2021 o 2 %. Zpráva však upozorňuje, že navzdory dosaženým výsledkům v oblasti snižování emisí, energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti je za účelem splnění ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu a energetiky nezbytně nutné postupovat rychleji.

Nyní, když je většina právních předpisů EU v oblasti klimatu a energetiky v rámci balíčku „Fit for 55“ v platnosti, pracují EU a její členské státy podle zprávy Trendy a prognózy v Evropě, 2023, která podrobně popisuje dosažené výsledky, na tom, aby stanovené cíle splnily.

Když po odeznění pandemie covidu-19 v roce 2021 začaly emise skleníkových plynů opět klesat, členské státy rovněž oznámily vyšší ambice, pokud jde o snížení emisí do roku 2030, a tisíce vnitrostátních politik a opatření k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky. Přestože zpráva poukazuje na některé povzbudivé známky pokroku, zdůrazňuje také, že k dosažení ambiciózních cílů vytyčených pro konec tohoto desetiletí bude zapotřebí vynakládané úsilí přinejmenším zdvojnásobit.

Pokrok v dosahování cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030

EU snížila čisté emise skleníkových plynů, včetně emisí z mezinárodní letecké dopravy, oproti úrovním z roku 1990 o 31 %, čímž současně podpořila hospodářský růst. Na pozadí rostoucích cen zemního plynu došlo v roce 2022 ke snížení emisí skleníkových plynů o 2 %, a to díky výraznému poklesu těchto emisí z budov a průmyslových odvětví, zatímco emise z dodávek energie a dopravy vzrostly.

Jak uvádí zpráva agentury EEA, aby bylo dosaženo cíle snížení emisí do roku 2030, musí se tempo každoročního snižování emisí skleníkových plynů v Evropě ve srovnání s ročním pokrokem zaznamenaným od roku 2005 více než zdvojnásobit. Rychlejší snižování emisí je zapotřebí zejména u emisí ze silniční dopravy, budov, zemědělství, odpadů a malých průmyslových odvětví, na něž se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“. Aby bylo dosaženo cílů pro rok 2030, které jsou obsaženy v nedávno přijatých směrnicích o energetické účinnosti a energii z obnovitelných zdrojů, musí se snižování spotřeby energie a růst podílu energie z obnovitelných zdrojů ještě zrychlit.

Zpráva zároveň poukazuje na znatelný pokrok v určitých oblastech. Zatímco v roce 2005 měly větrné a solární elektrárny v odvětví energetiky skromné zastoupení, v roce 2022 jejich podíl na výrobě elektřiny podle odhadů překročil 20 %. Obzvláště pozoruhodné bylo nedávné rozšíření solární energie – v průběhu roku 2022 vzrostl její podíl o 28 %. Zpráva poukazuje také na pozoruhodný nárůst prodeje tepelných čerpadel v roce 2022 a rostoucí zastoupení elektrických vozidel (v loňském roce bylo celkem 22 % nově prodaných vozidel elektrických).

V březnu 2023 členské státy oznámily více než 3 000 politik a opatření k dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu. Předpokládají, že opatření, která jsou v celé Evropě již zavedena, by v roce 2030 vedla ke snížení celkových čistých emisí skleníkových plynů, včetně emisí z mezinárodní letecké dopravy, o 43 %, zatímco další opatření, která jsou v současné době v plánu, by měla přispět ke snížení o 48 %. V loňském roce členské státy předpovídaly snížení emisí pouze o celkem 41 %, což naznačuje společný růst ambicí v celé Evropě v uplynulém roce. Znamená to však, že k dosažení unijního cíle v oblasti klimatu do roku 2030 ve výši 55 % stále chybí sedm procentních bodů.

Po roce 2030

Podle zprávy agentury EEA bude po roce 2030 propast mezi předpokládaným účinkem politik a opatření a cíli ještě větší. Zpráva upozorňuje, že příležitosti k přijetí správných rozhodnutí a zavedení správných technologií jsou omezené, a je tudíž nezbytné, aby se v politikách, které se týkají řady odvětví, zohlednila klimatická neutralita. Zpráva zejména zdůrazňuje, že do roku 2050 je nezbytně nutné urychlit úsilí v dopravě a zemědělství, které při snižování emisí dosud zaostávaly za ostatními odvětvími, a poukazuje na zásadní přínos zvýšení kapacity pro pohlcování CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.

Aktualizace vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu, jejichž návrhy jsou předkládány od léta 2023, a jejich konečná aktualizovaná znění, která by měla být předložena do 30. června 2024, umožňují členským státům zavést důraznější politiky a opatření a zvýšit své ambice. Podle zprávy jsou aktualizace těchto plánů spolu s rychlým prováděním opatření přijatých na úrovni EU zásadní pro dosažení stanovených cílů.

Podpora agentury EEA při reportování o pokroku, pokud jde o právní rámec EU pro klima

Agentura EEA zároveň zveřejňuje stručný informační dokument o stavu oznámených vnitrostátních adaptačních opatření v roce 2023, který představuje současný stav vnitrostátních adaptačních politik. Oba dokumenty byly zveřejněny současně v rámci hodnocení pokroku, pokud jde o právní rámec EU pro klima. Toto hodnocení se zabývá úsilím o zmírnění dopadů změny klimatu i přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých členských státech EU.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP