Ministři financí EU v Bruselu poprvé jednali pod švédským předsednictvím. Prioritami zůstává důraz na bezpečnost EU a hospodářskou podporu Ukrajiny, implementace balíčku RePowerEU, boj proti praní špinavých peněz či transparentní vymáhání fiskálních pravidel. Ministři debatovali také o dopadech amerického zákona o snížení inflace (IRA) na evropskou ekonomiku.
Na neformální snídani před zasedáním Rady ECOFIN ministři financí diskutovali o evropské reakci na americký zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA), který přináší značná rizika pro evropský průmysl. „Jsem přesvědčen, že správnou cestou není eskalovat obchodní válku s USA a spustit dotační soutěž o tom, která vláda nabídne svým firmám víc peněz. Zavádění odvetných protekcionistických opatření by mohlo ohrozit nejen fiskální stabilitu evropských zemí, ale především vést k dlouhodobému narušení vnitřního trhu. Tomu se proto musíme vyhnout a nalézt s americkou protistranou kompromisní řešení, které zachová férové a konkurenční prostředí,“ říká Zbyněk Stanjura.
Česká republika ocenila v rámci dnes představených priorit švédského předsednictví pokračování hospodářské podpory Ukrajině, která má podle prosincové dohody ministrů financí v letošním roce získat od EU makrofinanční pomoc ve výši 18 mld. EUR. „Podle mých informací dnes došlo k převodu první platby ve prospěch Ukrajiny ve výši 3 miliard eur. Následovat by měly pravidelné platby zhruba na měsíční bázi ve výši 1,5 miliardy eur,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura. V případě vyčerpání celkové částky 18 mld. EUR by měla být EU připravena jednat o dalším pokračování pomoci.
Mezi další priority švédského předsednictví v rámci Rady ECOFIN patří zajištění efektivní implementace balíčku RePowerEU, v rámci kterého si členské země EU rozdělí celkem 20 mld. EUR na derusifikaci svých energetických soustav. V daňové oblasti chtějí Švédové zejména nastavit nová moderní pravidla DPH pro digitální ekonomiku a bojovat s daňovými úniky a praním špinavých peněz. Švédské předsednictví by také rádo pro rok 2024 deaktivovalo únikovou doložku z Paktu o stabilitě a růstu, která bylo po covidových letech z důvodu energetické krize Komisí prodloužena i na letošní rok. Navázalo by tím na silné téma českého předsednictví, a to potřebě nalézt v rámci EU shodu na nových, transparentních a vymahatelných fiskálních pravidlech.
Komentáře