3/2024

Čisté technologie a tři čtvrtě bilionu eur páteří ekonomické obnovy EU

| autor: Komora OZE0

Čisté technologie a tři čtvrtě bilionu eur páteří ekonomické obnovy EU

Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a „čistého” vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise. [1]

Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a důrazně vyzývá vládu k přehodnocení postoje.

Česko se formálně zbavilo své izolované pozice odmítače Zelené dohody, když se k ní minulý týden vláda oficiálním dopisem přihlásila. ČR však ve svém dopise požaduje „oddělit diskusi o přípravě podpůrných opatření na oživení ekonomiky od diskuse o navyšování klimaticko-energetických cílů k roku 2030”. To však nedává příliš smysl, důraz na zvyšování ambicí k roku 2030 v rozvoji čistých technologií je jedním z principů Zelené dohody a nyní de fakto i podmínkou pro získání dalších peněz

„Oživení ekonomiky neznamená návrat ke stavu před krizí, ale skok vpřed”

Z návrhu uniklého před týdnem je patrné, že v oblasti čisté energetiky Evropská komise členským státům nově nabízí, že zaplatí polovinu nákladů na rozvoj obnovitelných zdrojů a dále, že nehledě na finanční podpory pro OZE dostupné v jednotlivých členských státech vypíše vlastní, celoevropské podpory: během dvou let na celkem 15 gigawattů. [2]

„Jde o naprosto bezprecedentní příležitost pro naši ekonomiku i energetiku,” komentuje návrh Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. „Vyzýváme proto vládu, aby této historické příležitosti využila pro spolufinancování rozvoje nových instalací obnovitelných zdrojů. Vlažný přístup a pasivita není v zájmu občanů ČR.” Komora OZE proto vyzývá vládu, aby začala vystupovat aktivně a zvýšila ambice.

Konkrétně by vláda měla:

  • jednoznačně podpořit navýšení cíle snížit emise skleníkových plynů do 2030 z aktuálních 40 % ve srovnání s r. 1990 na 50 až 55 %, jak navrhuje Komise,
  • jednoznačně podpořit navýšení cíle podílu OZE na hrubé spotřebě energie EU v r. 2030 z aktuálních 32 % na 40 % a zároveň navýšit vlastní příspěvek k tomuto cíli z aktuálních 22 % na nejméně 24,4 % (hrubé spotřeby energie v roce 2030), což odpovídá střednímu scénáři rozvoje čisté energetiky, jak ho propočítali experti Komory OZE pro Ministerstvo průmyslu a obchodu,
  • navýšit cíl energetické efektivity z dnešních 32,5 % na nejméně 35 % k r. 2030,
  • urychlit přípravy nových podpůrných schémat pro obnovitelné zdroje platné v Česku od roku 2021 (novela Zákona o podporovaných zdrojích energie),
  • zajistit rychlejší povolovací procesy, aby rozvoj čisté energetiky nezůstal jen na papíře.

„V opačném případě hrozí, že stovky miliard eur si rozeberou členské státy, které příležitost pochopily,” doplnil Štěpán Chalupa. Celkové náklady na veřejnou podporu pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE již dříve vypočítala na maximálně 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně.

Komora OZE zároveň již dříve upozornila, že informace o podpoře ve výši jednoho bilionu jsou matoucí a nepřesné a požádala novináře, aby tuto informaci MPO nepřebírali. [3]

Next Generation EU

První část návrhu Next Generation EU (dříve také jako Green Deal Recovery Package) byla představena včera odpoledne společně s upraveným návrhem víceletého rozpočtového rámce (MFF) EU. Next Generation EU obsahuje především 560 miliard eur finanční podpory na investice a reformy na ekologickou a digitální transformaci a posílení odolnosti ekonomik jednotlivých států.

Návrh předpokládá distribuci přes granty až 310 miliard eur a úvěry v objemu až 250 miliard eur. Jde o prostředky určené k napumpování do unijní ekonomiky během dvou let, do roku 2022. Páteří balíčku jsou principy a opatření známé ze Zelené dohody zveřejněné loni v prosinci. Podrobnosti balíčku a částky určené pro jednotlivá odvětví by měla Komise oznámit během dneška.

Návrhy MFF i Next Generation EU bude následně projednávat evropský parlament a souhlasit s ním musí všechny členské státy. Kolem balíku opatření i peněz jsou očekávána náročná vyjednávání.

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, dále řekl„Česko se k Zelené dohodě hlásí zatím chladně, váhání však není vůbec na místě. Komise potvrdila své odhodlání oživit padlou ekonomiku s využitím čistých technologií a dává na to členským státům obrovský balík peněz.

Česko si nemůže dovolit chodit kolem horké kaše a opět koukat, jak nám ujíždí vlak s příležitostí na oživení ekonomiky a modernizaci energetiky větším rozvojem obnovitelných zdrojů. Jinak na ty peníze nedosáhneme a rozdělí si je ostatní státy.”

Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: „Zdá se, že Česko zatím nechápe přesně význam Zelené dohody, která má především za úkol co nejrychleji snížit produkci skleníkových plynů, stát se lídrem v čistých technologiích a postavit tak evropskou ekonomiku na nohy. Nepochopení či váhání ale může mít fatální následky pro tuzemskou ekonomiku i energetiku.“

Zdroje:

[1] První detaily zde

[2] V oblasti obnovitelných zdrojů energie uniklý návrh plánu předpokládá vypsání celoevropských aukcí na celkem 15 gigawattů nového výkonu obnovitelných zdrojů v celkové hodnotě 25 miliard eur, což podle údajů Komise představuje přibližně čtvrtinu trhu. Dále je plánována pomoc národním státům a jejich systémům veřejné finanční podpory pro rozvoj OZE: ke každému euru vloženému národním státem přidá Komise další.

[3] Podrobnosti viz tisková zpráva Komory OZE.

Foto: pixabay

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Seven energy
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
SEWACO
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP
Compag
ORGREZ
Ekosev
JMK Recycling
REMA
Huawei
Nevajgluj
Ekolamp
ZEVO Písek