To a mnoho dalšího zaznělo na třetím ročníku dvoudenní konference Cirkulární ekonomika v praxi, kterou uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Letošní ročník přinesl nejenom mnoho příkladů z dobré praxe, poukázal i na oblasti v cirkulární ekonomice, na kterých bude třeba zapracovat.
„Vítejte v kraji, ve kterém se podle mého názoru chováme cirkulárně už 150 let,“ přivítal diváky Jakub Unucka, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, které spolupracovalo na vzniku konference. Třinecké železárny totiž vyrábí ocelové výrobky, které jsou podle náměstka nejkrásnějším příkladem cirkulární ekonomiky. „Ocel je možné donekonečna stoprocentně recyklovat, což se v našich hutích také děje,“ vysvětluje náměstek a dodává: „Doufám, že se tak bude dít i nadále a věřím, že takový přístup, jako máme k oceli, budeme mít i k ostatním surovinám, které se dnes bez užitku skládkují.“
Marian Piecha, vrchní ředitel Sekce fondů EU na Ministerstvu průmyslu a obchodu, připomněl, že třetí ročník konference nese podtitul Zpátky ke kořenům. „Pokud se blíže podíváme na slovo ‘udržitelnost’, uvidíme, že znamená cirkularitu, která se nezabývá jen větrníky, soláry nebo bioplynkami, ale i mnohem sofistikovanějšími technologiemi. Čím víc jich bude, tím budeme šetrnější k planetě a hlavně budeme efektivnější ve svém počínání,“ uvádí Marian Piecha.
Připomněl ceny energií, které jsou v rámci výroby vždy velmi důležitou položkou a zároveň nelze moc počítat s tím, že se dostanou zpátky na svou úroveň před energetickou krizí. „Nevrátíme se do éry uhlí a přetopených místností, kdy bylo jedno, kolik uhlí spálíme, hlavně že ho pálíme,“ říká Piecha.
Vrchní ředitel dále zmínil svoji nedávnou návštěvu v polských Katovicích, kde se uskutečnilo Ekonomické fórum, a na kterém pronesl inspirativní myšlenky Jiří Buzek. Ten je českým rodákem, který se stal polským premiérem a posléze i předsedou Evropského parlamentu. „Uvedl dvě zásadní věci, které bych vám rád předal,“ vysvětluje vrchní ředitel Piecha.
První z nich je americký přístup k zelené tranzici, na kterou mají Spojené státy připraveno 350 mld. dolarů. V Evropě se sice počítá s 700 mld. na zelené technologie, i tak ale evropské firmy uvažují o tom, že budou investovat v USA. Nerozhodují se totiž s ohledem na objem prostředků, ale s ohledem na pravidla veřejné soutěže a pravidla poskytnutí dotací. Ve Spojených státech potřebují zvýšit americkou konkurenceschopnost, a tak nic z toho neřeší.
„Nevím čeho tím chce Evropa dosáhnout. Skutečně si myslíme, že při nastavení takových podmínek a pravidel dokážeme konkurovat Číně a Americe s jejich ekonomikami?“ diví se Marian Piecha a pokračuje: „Z toho je patrné, že i když máme dost financí, nedokážeme je dostat do průmyslu a technologií. Nevíme, jak samotnou tranzici nastavit.“
Tím vrchní ředitel naráží na cíl konference, která má prakticky ukázat, jak dosáhnout toho, aby se Česká republika stala lídrem v zelených technologiích. „Dokážeme vyrábět efektivněji než Německo, máme šikovné české ručičky, také máme lidi, kteří přemýšlí nad inovacemi a investují do vědy a výzkumu. Takže v tomto ohledu můžeme být ještě lepší a můžeme ovládnout evropský trh v určitých oborech,“ je přesvědčen Piecha.
Česká republika se také potýká se zkresleným uvažování o evropském Green dealu, kdy na něj vůbec nepohlížíme jako na příležitost, ale pouze jako na zlo. „Tím se vracím k uhlí, které je právě pro Ostravsko velké téma. Právě v Katovicích velké těžební a hutnické společnosti nechtějí už uhlí těžit. Levnější je dnes dovézt uhlí z Kanady, Austrálie nebo Indie. Je pak otázkou, zda dává smysl, aby uhlí vytěžené v Austrálii putovalo přes půl světa do Evropy, kde se spálí. Není tedy lepší investovat do levných a dostupných zdrojů tady u nás v Evropě? Zásob uhlí už moc není, tak se pojďme zamyslet nad tím, co zde máme. Nepochybně to budou OZE a nové technologie, do kterých můžeme investovat a neutrácet za drahá fosilní paliva ze zahraničí,“ dodává Marian Piecha.
Mika Antero Laltanala, obchodní rada na Velvyslanectví Finské republiky, které převzalo nad konferencí záštitu, nejprve zdůraznil, že Finsko toho má s Českem mnoho společného.“Obě jsou to malé země, které jsou silné v technologiích a spojuje je historie i sport a kultura,“ vysvětluje Laltanala.
Poté se dostal k udržitelnosti, která podle něj byla klíčovým tématem posledních 30 let. „V oblasti snižování spotřeby energií se za tu dobu toho udělalo mnoho, a tak teď vstupujeme do další fáze, ve které se budeme muset zaměřit na snížení spotřeby materiálů a zdrojů,“ říká obchodní rada a dodává: „Musíme začít pracovat na cirkulární ekonomice, která je stejně praktická, jako energetika. Když šetříte s energiemi, často šetříte i peníze. Když dáváte do oběhu materiál nebo zdroje, tak také šetříte peníze.“
Komentáře