České teplárenství musí čelit další výzvě

| autor: Teplárenské sdružení ČR0

České teplárenství musí čelit další výzvě

Podstatou „Zelené dohody“ je přechod EU ke klimatické neutralitě do roku 2050. Evropská komise kvůli tomu hodlá navrhnout zpřísnění cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 50 až 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a současně v příštím roce navrhnout revizi prakticky veškeré související unijní legislativy.

Připomeňme si genezi cíle snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030. V roce 2014 se Evropská rada shodla na cíli snížení emisí do roku 2030 o 40 procent, v roce 2016 následoval takzvaný zimní balíček legislativních návrhů, které byly schváleny do konce roku 2018. Legislativně ukotvené cíle v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a úspor energie byly nakonec pod tlakem Evropského parlamentu podstatně ambicióznější, než Evropská komise původně navrhla.

V červenci loňského roku Evropská komise zveřejnila výsledky modelování, které ukazují, že při plné implementaci stávající legislativy by EU dosáhla snížení emisí o 45,6 procenta. Byla by tedy téměř na optimální cestě k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. To dokazují scénáře uhlíkové neutrality obsažené ve sdělení Evropské komise „Čistá planeta pro všechny“ z listopadu 2018, které počítají se snížením emisí do roku 2030 o 46 až 47 procent.

Všechno je jinak?

Bylo by ještě pochopitelné, kdyby Evropská komise navrhovala zpřísnění cíle do roku 2030 na 46 až 47 procent, aby byl v souladu s optimální trajektorií dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, kterou sama Evropská komise zveřejnila v roce 2018. Návrh na snížení emisí o 50 až 55 procent je čistě politický a nemá žádné reální opodstatnění v dosavadních analýzách Evropské komise,“ upozorňuje ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Paradoxní je, že Evropská komise chce zvyšovat cíle, zatímco členské státy nejsou schopné plnit ani ty stávající. Národní klimaticko-energetické plány měly být zaslány Evropské komisi do konce roku 2019. Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Rumunsko a Španělsko tak neučinily ani do 4. března 2020.

Hodnocení návrhů Evropskou komisí loni v létě odhalilo značnou mezeru mezi evropským cílem a národními plány zejména v oblasti energetické účinnosti. Do června letošního roku by Evropská komise měla vyhodnotit finální národní plány, kde se očekává podobný výsledek.

Evropská komise 4. března 2020 navrhla evropský právní rámec pro klima, který zakotvuje závazný požadavek uhlíkové neutrality do roku 2050. Z pohledu České republiky je zásadní, že se zatím ani nerýsuje dohoda o finančním rámci EU na léta 2021–2027, přičemž právě z fondů EU by ČR chtěla financovat podstatnou část nutných investic.

Pro dosažení dohody ohledně právního rámce bude klíčový pokrok ve vyjednávání o mechanismech financování spravedlivého přechodu a víceletém finančním rámci pro období 2021–2027. Bez nich bychom totiž nemohli podpořit klíčové investice, které jsou v této dekádě před námi,“ uvedl na adresu tohoto návrhu náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Staré versus nové státy

Na Radě pro životní prostředí 5. března 2020, které se zúčastnila i švédská aktivistka Greta Thunberg, se jasně ukázaly rozdíly mezi tzv. starými a novými členskými státy. Zatímco některé staré státy vyjádřily nelibost nad tím, že chce Evropská komise ke zpřísnění cílů do roku 2030 vůbec zpracovat analýzu dopadů, část nových zemí včetně České republiky zpřísnění odmítá. Český volič stále preferuje hospodářský růst, na rozdíl od voličů v severozápadní Evropě, kde hlavně mladou generaci již ekonomika tolik nezajímá a upíná se na řešení klimatické změny.

A jaké budou praktické dopady „Zelené dohody“ v České republice? Především lze očekávat zdražení všech energií. Součástí návrhů Evropské komise bude zřejmě další „utažení šroubů“ v Evropském systému emisního obchodování, což zvýší cenu povolenky a zdraží elektřinu i dálkové teplo. Reforma se má dotknout i směrnice o zdanění energetických produktů, což zvýší zdanění zemního plynu a dalších paliv používaných v domácnostech, průmyslu i dopravě. Konkrétní legislativní návrhy chce Evropská komise předložit v polovině příštího roku.

Zpřísňování podmínek je absurdní

V tuto chvíli znamená ,Zelená dohodahlavně nejistotu, protože nevíme, jaké zásahy do unijní legislativy bude Komise navrhovat. Měli jsme za to, že legislativní rámec v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 je na úrovni EU už hotový. U řady směrnic ještě ani neproběhla lhůta pro transpozici a už se mají měnit. To je Kocourkov. Požadavky již schválené evropské legislativy jsou ambiciózní, ale s vypětím sil snad zvládnutelné. Jejich další zpřísňování je už ale za hranicí možného i pro bohatší státy, než je Česká republika,“ domnívá se ředitel Hájek.

Pro teplárenství bude klíčové zejména očekávané zpřísnění podmínek v systému emisního obchodování, které by zřejmě dále zvýšilo již dnes vysokou cenu emisních povolenek. Teplárenské sdružení ČR bude proto požadovat přechodné navýšení množství bezplatně přidělovaných povolenek na výrobu tepla.

Počítáme s tím, že budeme muset odejít od uhlí. Jeho podíl na výrobě tepla máme ale po Polsku druhý nejvyšší v EU, a to nejde změnit z roku na rok. Pokud nemá dojít k rozpadu soustav zásobování teplem a ohrožení dodávek tepla pro 4 miliony občanů, nelze už dnes krajně diskriminační ekonomické prostředí pro teplárny dále zhoršovat,“ varuje ředitel Hájek.

O dopadech „Zelené dohody“ na Českou republiku se bude diskutovat na 26. ročníkukonference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky. Ta setradičně uskuteční v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech28. – 29. dubna 2020. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

Foto: Teplárenské sdružení ČR

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
KRC - partner
Nadace partnerství
Partner - SOVAK