Období let 2009 a 2010 se v Česku neslo ve znamení solárního boomu a s ním spojené realizace velkých fotovoltaických elektráren. Stavěly se nejčastěji na zemědělských nebo nevyužívaných parcelách a řada z nich vyrostla do velikosti desítek hektarů. Dobrou představu o tom, jakou plochu největší tuzemské solární parky zabírají, si lze udělat pohledem z ptačí perspektivy.
V roce 2025 vyprodukovaly české solární elektrárny celkem 4,7 TWh elektřiny. Podstatnou roli v rámci dané výroby zastávají velké solární parky. Těch s výkonem nad 5 MW se v Česku aktuálně nachází přibližně 50 a největší část z nich vznikla v době prvního solárního boomu v letech 2009 až 2010.
Optikou instalované kapacity je největší českou fotovoltaickou elektrárnou FVE Ralsko, kterou provozuje Skupina ČEZ. Má výkon 55,8 MW a zaujímá plochu 29 hektarů. Z pohledu rozlohy ji však předčí FVE Vepřek, která zabírá území velké 82,5 hektaru, což odpovídá přibližně 116 fotbalovým hřištím. „Přesnou představu o rozloze tuzemských fotovoltaických elektráren si člověk udělá pohledem z ptačí perspektivy, tedy nejjednodušeji využitím leteckých map,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.
Podklad pro výběr lokalit
Kromě posouzení rozlohy solárních parků je pomocí srovnání různých řad leteckých snímků možné rovněž pozorovat, jak vypadala daná krajina před stavbou elektrárny, nebo kterak se fotovoltaika v čase postupně rozšiřovala. „Aktuální a zároveň nejdetailnější letecké snímky Česka najdou uživatelé na webu Chytremapy.cz. Kromě nich se zde nachází i dalších osm starších kompletních sad leteckých map, včetně historické z padesátých let,“ doplňuje zástupkyně společnosti TopGis, která prostřednictvím vlastních letadel Česko pravidelně snímkuje.
Detailní fotky z leteckého snímkování jsou zároveň základem pro tvorbu plošného digitálního modelu povrchu, který nachází praktické uplatnění právě v rámci dalšího rozvoje fotovoltaiky. „Prostřednictvím softwarových výpočtů lze nad modelem povrchu ČR vytvořit takzvanou mapu oslunění. Ta přehledně ukazuje, kolik slunečního svitu za rok dopadá na konkrétní vybranou plochu a zda je tedy potenciálně vhodná pro umístění fotovoltaiky,“ popisuje Drahomíra Zedníčková.
Analýzu tohoto typu je možné provést v půlhodinových intervalech pro 365 dní v roce. Výpočty přitom zohledňují také stínění okolní zástavbou i vegetací, takže je možné posuzovat vliv budov či stromů v různých denních hodinách i ročních obdobích. Nejčastěji si ji pořizují města nebo firmy vlastnící velké výrobní či skladovací areály. V roce 2024 si však kompletní analýzu oslunění celého svého území nechal zpracovat i Moravskoslezský kraj.
Komentáře