Přestože se v posledních letech mluví hlavně o tepelných čerpadlech, plynové kotle zůstávají s výrazným náskokem nejoblíbenějším zdrojem tepla. Moderní kondenzační technologie nabízí vysokou účinnost, nízké provozní náklady a jednoduchou instalaci bez zásahů do otopné soustavy. I dnes se proto vyplatí uvažovat o plynu, a to zejména tam, kde by přechod na jiné zdroje znamenal neúměrné investice nebo technické komplikace.
Podle dat MPO jsou plynové kotle stále nejoblíbenějším zdrojem tepla. Ve srovnání s dalšími zdroji – tepelnými čerpadly a kotli na pevná paliva do 50 kW – byl jejich podíl na dodávkách v rámci tuzemského trhu loni už 62 %, přičemž podíl plynových kotlů roste třetím rokem v řadě. Typický starší dům má totiž otopnou soustavu navrženou na vyšší teplotní spád. To znamená, že radiátory potřebují výrazně teplejší vodu, aby dům v zimě udržely vytopený. Právě v takových podmínkách pracují moderní plynové kotle velmi dobře. Dokážou okamžitě dodat potřebný výkon, aniž by bylo nutné měnit radiátory nebo zasahovat do rozvodů.
Lidem proto často dává smysl investovat do cenově přijatelnějšího plynového kotle a ušetřené peníze využít na snížení tepelných ztrát. Zateplení fasády, izolace stropu nebo výměna oken přinesou okamžitý a trvalý efekt, který se projeví bez ohledu na zvolený zdroj tepla. Dům začne fungovat úsporněji, stabilněji a připraví se na případnou budoucí změnu technologie vytápění. „Kondenzační kotel má široký pracovní rozsah – bez problémů zvládá jak vysoký teplotní spád starších radiátorových soustav, tak nízkoteplotní režim podlahového vytápění.
Díky tomu si domácnost může vybrat, zda jednoduše vymění starý kotel a dál využívá stávající systém, nebo s větší investicí do rekonstrukce přejde na podlahové vytápění,“ říká Michal Řezanina ze společnosti Thermona. „Nízkoteplotní systém pak zároveň otevírá cestu k případnému budoucímu přechodu na tepelné čerpadlo, protože dům je technicky připravený a případná změna zdroje tepla je výrazně jednodušší,“ dodává Michal Řezanina.
To ale neznamená, že plyn jako takový nemá budoucnost. V plynárenské síti například roste podíl biometanu. Během prvních tří měsíců letošního roku vzrostla podle společnosti GasNet distribuce tohoto plynu meziročně o 13,3 % víc. GasNet rovněž spustil své první vodíkové město, když vůbec poprvé v České republice zahájil distribuci směsi zemního plynu a vodíku v rámci pilotního projektu, který ověřuje možnosti budoucího využití H2 v plynárenské síti.
Lidé v Hranicích u Aše v Karlovarském kraji topili směsí vodíku se zemním plynem celou zimu, protože GasNet zahájil dodávky ve zkušebním režimu už loni na podzim. Hořením vodíku se neuvolňují žádné škodlivé látky, do ovzduší odchází jen čistá vodní pára. V Hranicích se nyní distribuuje 10% příměs vodíku. „Moderní plynové kotle jsou už nyní H₂ Ready, tzn. jsou konstruovány tak, aby bez úprav zvládaly až 20% vodíkový blend,“ doplňuje Michal Řezanina.
V Česku v posledních letech roste význam také LPG, resp. čistého propanu, a to zejména v souvislosti s odstávkou velkého množství starých kotlů na tuhá paliva. V řadě lokalit totiž možnost připojení k distribuční soustavě zemního plynu neexistuje, přestože je Česko poměrně hustě zasíťované. V některých okresech Středočeského a Jihočeského kraje se to týká 70 až 80 % obcí. „Navíc v případech, kdy je třeba budovat zcela novou přípojku zemního plynu, může při porovnání celkových nákladů dávat větší smysl investovat do instalace zásobníku na kapalný propan,“ upozorňuje Jiří Karlík, odborník na LPG ze společnosti Primagas.
Zda má kotel spalovat zemní plyn nebo propan ze zásobníku je zpravidla jen otázkou jednoduchého nastavení. A v obou případech platí, že stávající kotle jsou už nyní kompatibilní s obnovitelnými alternativami zemního plynu i LPG. Vedle biometanu se totiž prosazují i obnovitelné alternativy LPG – bioLPG a obnovitelný dimethylether (rDME). Podle studie nedávno publikované asociací Liquid Gas Europe nejsou obnovitelné varianty LPG marginální technologií – jejich potenciál je dostatečný k tomu, aby pokryl významnou část dnešní evropské spotřeby LPG. „Klíčovou výhodou je navíc stejně jako u biometanu možnost využít stávající infrastrukturu a zařízení, což výrazně zrychluje nasazení těchto paliv v praxi,“ říká Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.
Podle společnosti Primagas bylo v posledních dvou letech na český trh dodáno více než 3 000 tun biopropanu, který vykazuje snížení emisí skleníkových plynů až o 94 % ve srovnání s motorovou naftou a o 91 % oproti fosilnímu LPG. Většina dodávek doposud směřovala na čerpací stanice LPG.
Komentáře