2/2023

Akademie věd ČR vyzývá k podpoře výzkumu vodíkových technologií

| zdroj: Vědavýzkum.cz0

3636069767_08a115d148_o
zdroj: flickr.com

Česká republika by podle expertní stanoviska Akademie věd AVex měla urychleně podpořit základní i aplikovaný výzkum vodíkových technologií a výroby alternativních paliv na bázi uhlíku, které se jeví jako vysoce perspektivní a pro přechod od fosilních paliv na bezemisní zdroje zcela zásadní.

Vzhledem k omezené dostupnosti primárních energetických zdrojů a výrazné průmyslové orientaci je podle expertního stanoviska Akademie věd ČR, jehož autoři jsou Petr Krtil a Jiří Dědeček z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského zmíněné instituce, Česká republika životně závislá na dovozu energie. V současnosti používané zdroje jsou navíc dominantně fosilního charakteru a jejich budoucí využití bude regulováno a ekonomicky znevýhodněno na evropské úrovni.

Náhrada jak vlastních, tak dovážených fosilních zdrojů nízkoemisními a obnovitelnými, jak je popsána ve Vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, tak změní revolučním způsobem energetickou koncepci České republiky. S ohledem na energetickou bezpečnost a časový nesoulad mezi produkcí obnovitelné energie a její potřebou, je nutné vyvinout technologie pro dlouhodobé ukládání energie.

Klíčové body dokumentu

Dlouhodobé ukládání energie (v řádu týdnů či měsíců), stejně jako interkontinentální transport, zatím nejsou dostatečně podporovány současnou technologickou infrastrukturou.

Dokument AVex identifikuje klíčové oblasti, v nichž v globálním měřítku technologie nedosahují úrovně nezbytné k bezpečnému přechodu na bezfosilní energetický model. Zároveň popisuje aktivity, jimiž Česká republika může získat konkurenční výhodu – zejména ve vývoji vodíkových technologií a výroby alternativních paliv, které jsou dosud zahrnuty ve strategických dokumentech na národní i evropské úrovni pouze rámcově.

Současná energetická koncepce není dlouhodobě udržitelná

Česká republika má omezené portfolio primárních surovinových energetických zdrojů, z nichž je v současné době masivně využíváno uhlí a v omezeném rozsahu i uran. Tyto zdroje jsou dostatečně a přesně známy a byly by v principu schopny podporovat energetický systém ve střednědobém horizontu. Je však vysoce pravděpodobné, že těžba uhlí a jeho energetické využití přestanou být ekonomicky výhodné již před rokem 2030 především z důvodu nízké ekologické přijatelnosti.

Tato skutečnost staví Českou republiku do nebezpečné pozice takřka úplné závislosti na importu energie, a to i v případě, že dojde k mobilizaci alternativních nízkoemisních a obnovitelných energetických zdrojů. Kompletní pokrytí energetické potřeby České republiky těmito zdroji by znamenalo buď instalaci asi 48 GW výkonu v jaderných elektrárnách, nebo instalaci více než 3000 km2 solárních elektráren. Obě uvedená technologická řešení jsou mimořádně nákladná a vyžadují alokaci investic v rozsahu násobků ročního cyklu. Tento nesoulad lze částečně minimalizovat v případě nízkoemisních zdrojů, které však mají omezenou regulovatelnost v krátkodobé časové škále (dnů či týdnů). Provoz jaderných zdrojů může být dále limitován dostupnou kapacitou vodních zdrojů pro chlazení v období sucha.

Je třeba rovněž zdůraznit, že změna energetické koncepce zahrnuje opuštění paliv, která lze s přijatelnými náklady transportovat na velké vzdálenosti a používat k vytváření dlouhodobých strategických energetických rezerv. Ty v současnosti zajišťují přes 80 % energetických potřeb společnosti.

Závěry expertního stanoviska AV ČR

Probíhající změna energetického konceptu zásadním způsobem promění fungování České republiky a život jejích obyvatel. Postupný odklon od fosilních paliv je klíčovou výzvou pro celou společnost a její zvládnutí je zásadní pro další chod společnosti. Jedinou možnou strategickou reakcí České republiky je v současné době intenzivní investice do vývoje nových technologií ukládání energie založených na (elektro)katalytických technologiích za maximální veřejné podpory. Je třeba zdůraznit, že tyto technologie jsou vysoce multidisciplinární a jejich úspěšný vývoj vyžaduje synergické přístupy v rámci účelových konsorcií (například typu projektu Eco&Stor) nebo zájmových sdružení typu CO2CZ.

  • Cílenou podporou základního a aplikovaného výzkumu a průmyslové implementace zejména v oblasti vodíkových technologií a alternativních paliv by Česká republika mohla získat konkurenční výhodu.
  • Z tohoto pohledu se Česká republika nachází v relativně dobré pozici díky dlouhodobě kvalitnímu základnímu i aplikovanému výzkumu v katalytických a elektrokatalytických oborech.
  • Výzkumná základna je zároveň schopná synergicky spolupracovat s chemickým průmyslem, který je mimořádně motivován k defosilizaci a integraci obnovitelných zdrojů energie z důvodu zachování rentability.
  • Tyto aspekty vytvářejí postačující záruky účelnosti veřejné podpory.

AVex, tedy nezávislé expertní stanovisko, které Akademie věd České republiky připravuje pro orgány státu a jeho představitele jako odborný podklad ve věcech veřejných záležitostí, si v celém znění můžete přečíst zde.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP