Hledají například nové metody úprav vody znečištěné přemnoženými sinicemi, zaměřují se i na novodobý problém mikroplastů v pitné vodě. Nejen o tom, ale i o možnostech vyrobit vodu ze vzduchu nebo o důsledcích klimatických změn na život rybích společenstev v českých nádržích píše aktuální číslo oficiálního periodika Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.
Specifikem českých vodních ploch je jen nepatrné množství přírodních jezer. Uměle vybudované vodní nádrže jsou často postiženy přemírou živin uvolňovaných z hnojených polí a zvyšující se teplotou zapříčiněnou klimatickou změnou.
„Přirozený typ rybí osádky je tak velice vzácný, ve většině nádrží převládají spíše nenáročné kaprovité druhy ryb,“ zmiňuje v článku Voda: měnící se místo k životu Petr Blabolil z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Jak se mění život v českých vodních nádržích?
Nové metody úpravy vody v pitnou hledají vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Zaměřují se například na látky, které vznikají jako produkt působení přemnožených řas a sinic. „Ze světa jsou známy případy, kdy kvůli tomuto problému zkolabovaly celé úpravny vody a přerušily se dodávky pitné vody pro miliony lidí,“ říká v článku Pitná voda je věda ředitel ústavu Martin Pivokonský.
Martin Pivokonský bude jedním z hostů panelové diskuse odborníků nazvané Voda nad zlato, která se koná v rámci Světového dne vody v budově AV ČR na Národní třídě v pátek 29. března v 11:00. Pokud vás toto téma zajímá, neváhejte se na akci registrovat!
Další výběr článků:
V rozhovoru s astronomkou Lenkou Kotkovou nazvaném Lákají mě data se dozvíte, jak se dají objevit nové planetky a jaká jména je možné jim dát. Má s tím totiž velké zkušenosti, objevila více než 200 planetek a mnohým z nich dala jméno některé z osobností českých dějin, kultury či sportu.
Kutil není jen chlapík s vrtačkou – článek o projektech Sociologického ústavu AV ČR věnujících se fenoménům kutilství a zahradnictví v české společnosti
Výzkumníci hledají kutily například na zahrádkách a v chatových koloniích
Únava bez katastrof – při dosud nejhorší havárii vysokorychlostního vlaku v červnu 1998 poblíž Enschede u Hamburku zemřelo více než 100 lidí a téměř 90 jich bylo zraněno. Vyšetřování prokázala, že kaskádu dějů vedoucích ke katastrofě spustila obruč kola na třetí nápravě prvního vozu, která praskla vlivem únavy materiálu. Nové způsoby, jak zpomalit opotřebení materiálů, hledají vědci v brněnském Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Hodiny v nás – jaký vliv má na náš organismus změna času? Měl by se zrušit letní čas? A jak souvisí rakovina s nepravidelným stravováním? Také na tyto otázky se pokouší odpovědět článek zaměřující se na zjištění Fyziologického ústavu AV ČR.
Jak využít darů mikrořas – řasy osidlují planetu Zemi už asi miliardu a půl let, popsáno jich je přes 50 tisíc druhů, odhaduje se ale, že je jich v přírodě minimálně desetkrát víc. Mikroskopické řasy nám nabízejí mnoho vzácných látek s pozoruhodnými vlastnostmi pro zdravotnictví, výživu i průmyslové využití.
Na stopě švédské kořisti – Až 25 tisíc knih z Prahy, Olomouce a Mikulova ukořistili na sklonku třicetileté války švédští vojáci. Do dnešních dní se uchovala přibližně pětina uloupených knih. Po jejich osudu pátrá Lenka Veselá z Knihovny AV ČR.
Čtvrtletník A / Věda a výzkum vydává Akademie věd ČR třetím rokem v tištěné formě i elektronicky. Jeho hlavním cílem je představit veřejnosti poutavou formou výzkumy vědců a vědkyň z pracovišť Akademie věd ČR. Všechna čísla jsou ve formátu PDF a v listovací verzi k dispozici na webové stránce AV ČR.
Komentáře