ZEVO to u nás nemají jednoduché. Postavit další ale bude nutné

Máme před sebou těžký úkol. Do roku 2025 bychom měli zvýšit úroveň recyklace komunálních odpadů na nejméně 55 %, jenomže v roce 2019 jsme dosáhli pouze 41 %. V roce 2030 musí stát zrecyklovat 60 % těchto odpadu, za dalších 5 let ještě o dalších 5 % více. Materiálová recyklace ale není tím jediným, na čem bude muset Česká republika zapracovat.

Pokud podle hierarchie nakládání s odpady nelze odpad využít materiálově, je preferováno jeho energetické využití. Zařízení na energetická využití odpadu (ZEVO) v současnosti zpracovávají 13, 5 % odpadů, což by se podle ministerstva životního prostředí Česko mělo v roce 2035 a následujících navýšit na nejvýše 25 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů.

Od roku 2035 bude povoleno ukládat na skládky nejvýše 10 % komunálních odpadů, takže je zřejmé, že bez zařízení, která odpad využijí alespoň energeticky, se těchto cílů dopracujeme jen obtížně. Ukazuje se to už dnes v případě plastových výmětů z třídicích linek komunálních odpadů, kvůli kterým mají odpadáři těžkou hlavu, protože na skládky mohou ukládat už jen 15% výmětů a ZEVO pro ně nemají kapacitu.

V České republice v současné době fungují čtyři ZEVO s povolenou kapacitou 791 kt/rok. V hlavním městě provozuje společnost Pražské služby, a.s. ZEVO Malešice s povolenou kapacitu 330 000 tun/ rok. Směsný komunální odpad, který je svážen výhradně z Prahy, se spaluje ve čtyřech kotlích s vratisuvnými rošty. Část vyrobené páry se dodává přímo odběratelům jako technologická pára, zbytek je využíván k ohřevu horké vody a výrobě elektřiny. Malešice jsou napojeny na síť dálkového tepla s roční dodávkou cca 850 tis. GJ tepla. Maximální výkon turbíny je 18 MWe. V roce 2019 proběhla rekonstrukce za účelem ekologizace provozu a zvýšení kapacity, při které byla provedena výměna jednoho kotle. V plánu je i výměna zbývajících kotlů.

Přečtěte si také:

Obnova ZEVO Malešice vstoupila do závěrečné fáze

Společnost SAKO Brno, a.s. provozuje ZEVO Brno o kapacitě 248 000 t/ rok při výhřevnosti 11 MJ/ kg a maximálně 244 000 t/ rok při výhřevnosti 8-9 MJ/kg. Odpady jsou spalovány ve dvou kotlích s roštovým ohništěm o výkonu 14 t odpadu/h a výrobou páry cca 40 t/h. I SAKO Brno je napojeno na síť CZT, jehož teplárenská soustava je vytápěna převážně zemním plynem. Navrhovaný provozní režim v dokumentaci EIA počítá s dodávkou tepla 580 000 GJ/ rok a elektrické energie 70 000 MWh/ rok. V areálu se v současné době připravuje stavba třetí spalovací linka, která ročně zpracuje132 tisíc tun odpadů.

Přečtěte si také:

V areálu SAKO Brno vznikne nová spalovací linka. V rámci územního řízení se k projektu vyjádří i město Brno

V Liberci provozuje společnost TERMIZO, a.s. ZEVO Liberec. Zařízení přijímá 96 000 tun odpadu za rok, přičemž odpad je svážen především z měst Liberec, Jablonec nad Nisou a okolí. ZEVO disponuje jednou technologickou linkou o kapacitě 12 tun odpadu za hodinu s dávkováním odpadu, které je závislé na výhřevnosti a pohybuje se v rozmezí 6 - 18 t/ h. Elektrický výkon se pohybuje v rozmezí 125 – 985 kW. Roční dodávka tepelné energie je cca 720 000 GJ/ rok. Zařízení zásobuje systém centrálního zásobování teplem v Liberci.

Nejmladší spalovnou je v České republice ZEVO Chotíkov, která byla spuštěna v roce 2016. Zařízení o kapacitě 95 kt/rok, které zpracovává odpad z Plzeňského kraje, provozuje společnost Plzeňská teplárenská, a.s. K výrobě elektřiny je využívána kondenzační odběrová turbína. V kondenzačních výměnících je ohřívána horká voda pro CZT Plzeňské teplárenské.

Přečtěte si také:

Nerecyklovatelné odpady vyřeší ZEVO

Postavit ZEVO Chotíkov se ukázalo jako nelehký úkol. Až do zahájení zkušebního provozu ztratila stavba třikrát stavební povolení, což způsobilo stavební zpoždění a navýšení rozpočtu. Ekologičtí aktivisté se urputně snažili zarazit stavbu spalovny, což se jim naštěstí nepodařilo. ZEVO nemá fanoušky ani mezi obyvatelstvem, které už z principu nechce, aby jim něco takového stálo „za barákem“. Nelze se pak divit, že do výstavby se nikdo moc nehrne a pokud ano, v místním referendu narazí na odpor. Přesto se ale uvažuje o výstavbě dalších kapacit, které především do budoucna budeme potřebovat. Příště si ukážeme, které to jsou.