Zbrklým odstavováním uhelných zdrojů můžeme způsobit, že nebude dost energie, když bude životně důležitá

Ve veřejném prostoru je často akcentována důležitost snižování emisí CO2 a vůbec celkové zátěže na životní prostředí z výroby elektrické energie a tepla. Nelze se tak divit tomu, že se v posledních 10 letech dostala ekologie do popředí zájmu nejen v Bruselu, ale i v celém demokratickém světě. Ačkoliv jde o nesporně důležité kritérium, není tím jediným, čemu bychom měli v energetice věnovat pozornost.

Na 63. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu vystoupil Radek Jirků, investiční analytik společnosti Sev.en Energy AG, s přednáškou o budoucnosti uhlí. Společnost vlastní v České republice po dvou uhelných dolech, dvou elektrárnách a dvou teplárnách. V USA má skupina Sev.en Energy AG podíl v jedné z největších společností těžících metalurgické uhlí, které je nutné pro výrobu oceli. Uhelné doly spolu s pánevními elektrárnami vlastí i v Austrálii. „Jsme uhlaři až do morku kostí, takže si myslím, že máme k tématu co říct,“ zahajuje Radek Jirků téma přednášky.

Jednokriteriální rozhodování a nepřesné informace

Při výrobě a distribuci elektrické energie a tepla je nutné se rozhodovat multikriteriálně, tedy brát v potaz více parametrů. Proto nedává smysl, aby měla rozhodující slovo pouze produkce oxidu uhličitého. Ekologickým iniciativám se nicméně podařilo všechny ostatní parametry výrazně upozadit, případně zcela od nich upustit.

Kromě ekologické udržitelnosti se v energetice musíme zabývat také bezpečností dodávek energií a v neposlední řadě ekonomickou dostupností pro spotřebitele. „Všechny tyto parametry by měly hrát svou roli. Pokud se jeden z nich začne protlačovat na úkor ostatních, pak se nám takové chování může velmi rychle vrátit, což aktuálně vidíme v přímém přenosu,“ vysvětluje Jirků.

Bezpečnost dodávek energií je klíčová pro rozvoj jakékoliv společnosti. „Potřebujeme mít jistotu, že vždy budeme mít dostatek energií, abychom mohli přežít. Toto je důležité obzvláště v zimních měsících, kdy opravdu jde o život,“ doplňuje Radek Jirků. Další věcí je zmíněná ekonomická dostupnost energií, které se v poslední době začíná také dostávat pozornosti.

Analytik společnosti Sev.en Energy AG vidí problém rovněž v tom, že v naší republice zaostáváme v debatách nad množstvím vyrobené elektrické energie. Mnoho lidí totiž zaměňuje roční bilanci vyrobené elektřiny, vyexportované a dovezené s disponibilním a potřebným výkonem elektráren. Česká republika v celoroční bilanci totiž více elektrické energie vyváží - přibližně 12 - 15 % své produkce za rok - než kolik jí spotřebuje.

„Česko přitom v celoroční bilanci vyváží elektrickou energii zejména do Rakouska a na Slovensko. S Německem jsme bilančně neutrální. Jak je něco takového možné, když všichni poukazují na to, že zachraňujeme právě německou energetiku?“ ptá se Jirků. Vysvětluje, že zmíněné údaje podávají pouze jedinou informaci a sice, jak moc jednotlivé elektrárny v daném roce vyráběly. Neříkají vůbec nic o tom hlavním, čímž je jejich aktuální potřebný výkon.