Sněmovní zemědělský výbor tento týden projednával novelu zákona o vodách, která v reakci na události na řece Bečva legislativně ošetřuje havárie na vodních tocích. Rozprava byla přerušena a výbor se k ní vrátí na začátku příštího roku.
Preventivní opatření
Na 30. schůzi projednal vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Novelu vodního zákona, jehož příprava se začala realizovat po havárii na řece Bečva, představil Jiří Lehejček, náměstek člena vlády za Ministerstvo životního prostředí.
Cílem návrhu je nastavení takových mechanizmů, aby když selžou preventivní prvky ochrany, bylo možné řešit havárie efektivně. „Proto se navrhuje zavést povinnost kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod, a to podle kvalitativního složení. Jedná se tedy o preventivní záležitost, která by měla sloužit primárně znečišťovatelům,“ vysvětluje Lehejček.
Povinnost bude znečišťovatelům, kteří vypouštějí zvlášť nebezpečné závadné látky, prioritní nebezpečné látky nebo vybrané nebezpečné závadné a závadné látky do povrchových vod, ukládat vodoprávní úřad. Účinnost novely je odložena o dva roky, aby se nejen znečišťovatelé, ale i krajské úřady stihli na novou povinnost připravit.
Dále novela zavádí tzv. registr výpustí ze zdrojů znečištění. I ten ministerstvo pokládá za důležité preventivní opatření. „Povede k elektronické evidenci všech výpustí ze zdrojů znečištění do povrchových vod,“ doplňuje Jiří Lehejček. Registr, který by mělo spravovat Ministerstvo životního prostředí, by při řešení havárií měl sloužit k tomu, že dojde k zefektivnění a zrychlení řešení havárií. Údaje o výpustích budou do registru průběžně vkládat vodoprávní úřady, přičemž identifikaci výpustí v první fázi pořídí správci povodí.
V případě ohlašovacích povinností se první subjektem, kterému se má ohlašovat, stává Hasičský záchranný sbor České republiky a ten bude dále informovat vodoprávní úřady, správce povodí, Českou inspekci životního prostředí a policii. „Došlo k upřesnění, takže by nemělo docházet k nejistotám o tom, kdo, co, kdy a jak,“ vysvětluje Lehejček. I řízení záchranných a likvidačních prací bude příslušet Hasičskému záchrannému sboru.
K šetření příčin havárie, která budou v kompetenci vodoprávních úřadů, Jiří Lehejček uvedl, že vodoprávní úřad bude mít možnost si v odůvodněných případech vyžádat pomoc všech dalších složek. „Pokud Česká inspekce životního prostředí usoudí, že šetření havárie vyžaduje odbornou znalost, kterou vodoprávní úřady nemusí disponovat, může si šetření havárie převzít,“ dodává Lehejček.
Reakce na jednu událost
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
jiri klicpera - klicpera@iol.cz 11.12.2023 22:07
Dovoluji si zde upozornit, že navržená opatření jsou bezzubá a žádné další havárii nezabrání. Kontinuální měření už vůbec ne a všeobecně je známo, že řada parametrů se kontinuálně vůbec měřit nedá, protože citlivost příslušných metod je nedostatečná a parametrů je příliš mnoho, zejména v organice. Navíc pak obvykle dochází k tomu, že měření není funkční právě v okamžiku havárie. Opatření, která byla původně realizována na Bečvě v Rožnově po někdejší havárii (24.4.1979) by byla dostačující, kdyby byla dodržována a kdyby firma vzorkovala své odpadní vody tak, jak se to má dělat. Evidence výustí byla již v zákoně zavedena v roce 2001, ale pro neschopnost ji realizovat byla nejprve odložena a později potichu zrušena. A je faktem, že na řadě míst v ORP nesedí za vody odpovídající vyškolení odborníci, ale úředníci bez odvahy věci řešit a s kvalifikací zcela jinou. V zákoně, který platil do roku 2001, bylo povinností ustanovit odborného vodohospodáře ve všech firmách, které nakládaly s vodami a nebezpečnými látkami nad stanovený limit. Tím se v každém podniku vytvořilo povinné místo odborného a odpovědného partnera pro inspekci a úřady. 22 let je tato povinnost zrušena a výsledky jsou víc než tristní. Havárie na Bečvě byla jen jednou z mnoha a je řada podniků, kde to k havárii spěje, nebo se jí zatím podařilo ututlat. Do novely zákona jsem ministerstvu opakovaně navrhl ustanovení, která by vrátila vodohospodáře zpět a požadovala se po nich co nejvyšší odborná kvalifikace, jako tomu bývalo dříve - stav, který dnes již málokdo pamatuje. Jako znalec v oblasti havárií a vod vůbec jsem ochoten se s úřady o tom bavit, ale nikdo mne nechce slyšet, protože nejsem významným příslušníkem některé ze stran, které ale svými návrhy přebírají za novelu zákona odpovědnost. Finální znění návrhů ve výboru parlamentu bohužel neznám, ale jsem ochoten se do parlamentu dostavit a diskutovat tam poslanci, i když mi parlament dluží miniaturní honorář za předchozí metodickou pomoc, kterou si objednal. Veřejnosti mohu sdělit, že to je zlomek z příplatku, které na to poslanci berou každý měsíc. Jinak ovšem nevidím velký přínos v tom, aby se likvidace či zásah u havárie nesl pod vedením hasičů. Ti mají jiné úkoly a nejsou pro takový zásah odborně školeni, mají zasáhnout jen v první fázi (např. při jasném úniku ropných látek, které jsou viditelné) a pokud jsou k tomu vybaveni. V ostatním by měla co nejdříve řízení převzít inspekce a správa povodí, které jsou k tomu vybaveny zejména odborníky a speciální technikou. Včetně vzorkování, které není vůbec jednoduché. Hasiči třeba nabrali vzorky do kompotových sklenic s kovovými uzávěry, jejich analýza v hasičské laboratoři nic nepřinesla a nikdo se z toho nepoučil. Jestli bude ten novelizovaný zákon pokračovat v navrženém duchu, bude to novela jen na oko, ne poučení z Lex Bečva. .