První den 31. ročníku mezinárodního kongresu Odpady Luhačovice se zaměřil na téma spalování odpadů. Mluvilo se o tuhých alternativních palivech, zpracování kalů nebo o mechanicko-biologické úpravě odpadů.
Přítomné přivítal úvodním slovem pořadatel konference Josef Gabryš. Po něm převzal slovo Jaroslav Kulíšek, vedoucí provozu kanalizací a ČOV Přerov, s přednáškou o praktických zkušenostech z provozu sušárny čistírenských kalů.
„Naše společnost reagovala na legislativu, kdy se přemýšlelo, jak v budoucnu nakládat s čistírenskými kaly. Jestli je nadále ukládat na zemědělsky obdělávanou půdu, kdy je zemědělci využívají jako hnojiva anebo kaly naopak hygienicky stabilizovat a využívat jejich energetický potenciál,“ uvádí Jaroslav Kulíšek.
Nakonec padlo rozhodnutí vybudovat nízkoteplotní sušárnu kalu. S přípravou na stavbu se začalo v roce 2016, kdy byla vypracována bilanční studie. Samotná stavba začala v červenci 2020 a měla trvat 12 měsíců. Kvůli covidu a povodni byla sušárna připravena pro zkušební provoz až v září 2021.
Výstavba přišla na 190 milionů Kč, přičemž 25 % způsobilých výdajů pokryla dotace. Do provozu tak byla uvedena největší sušárna kalů v České republice. Podle inženýra Kulíška bylo hlavním cílem projektu vymyslet, co dělat s čistírenskými kaly z ČOV v přerovském okrese.
„Dovážíme nezahuštěné kaly z malých čistíren, které se nachází na vesnicích a na čtyřech čistírnách máme zařízení na zahuštění a odvodnění kalů,“ říká Kulíšek a pokračuje: „Naše čistírny vygenerují asi 9 a půl tisíce tun kalů ročně o průměrné sušině 23 %. Výsledkem celého projektu měly být vysušené kaly o sušině větší než 90 %. Přičemž celkové množství mělo být 2 a půl tisíce tun vysušených kalů.“
Zařízení koncipovali tak, že může pracovat nepřetržitě 24 hodin denně, a dosahuje výkonu 1,2 t/h odvodněného kalu, záleží ovšem na vstupní sušině. „Sušárnu si můžete představit jako horkovzdušnou troubu, kde jsou dva nekonečné pásy, na které distribuujeme odvodněný kal. Do sušárny se tepelnými výměníky dostává horký vzduch, který vypařuje vodu z kalu a následně je čištěn na pračce vzduchu. Ze sušárny vypadává ven vysušený kal,“ vysvětluje podobu sušárny Jaroslav Kulíšek.
Následovala přednáška Josefa Gabryše s výkladem vyhlášky č. 169/2023 Sb., která stanovuje podmínky, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu odpadem. Technologii mechanicko-biologické úpravy odpadů představil Jiří Fendrych, který zodpovídá za provoz regionálního centra zpracování odpadů v Sokolovské Uhelné.
„Jsme těžařská a energetická firma, ale zabýváme se i odpady. Důvodem je, že emisní povolenky stoupají na ceně a odpady jsou komoditou, která má energetický potenciál,“ vysvětluje Jiří Fendrych. Společnost se rozhodla vybudovat technologii mechanicko-biologické úpravy odpadů, která z komunálních odpadů vyseparuje spalitelný odpad. V roce 2018 uvedli zařízení do zkušebního provozu.
V přednášce Jiří Fendrych popsal funkci technologie. Popelářské vozy přivezou materiál – směsný komunální odpad, ten se hrubě roztřídí a vyseparují se z něj složky, jako železo, nemagnetické kovy nebo nekompostovatelný podíl. Hlavní funkce technologie, tedy sítné přetřídění, rozdělí materiál na dvě základní frakce. Nadsítnou a podsítnou část.
Podsítnou frakci tvoří biologická část a v nadsítné se nachází spalitelný odpad, i když ten může být v podsítné frakci, ale v mnohem menší míře. Nadsítná frakce se dále roztřiďuje na magnetické kovy a podsítná frakce musí projít biologickým procesem, tzn. fermentací. Spalitelný odpad se drtí na požadovanou hrubost a v poslední fázi je slisován.
První den kongresu uzavřela přednáška zaměřená na evidenci odpadů v roce 2023, po které následovala odborná diskuze.
Komentáře