Termoplasty jsou doposud obtížně recyklovatelným odpadem. To se brzy změní

| autor: Pavel Mohrmann| zdroj: Via Alta a.s.0

Termoplasty jsou doposud obtížně recyklovatelným odpadem. To se brzy změní

Tento odpad se skládá z velkého množství různých druhů plastů, ale až 73 % z celkového objemu výroby představuje jen 5 druhů plastů a to polyetylen (PE), polypropylen (PP), polyvinylchlorid (PVC), polystyren (PS) a polyetylentereftalát (PET) – termoplasty. Termoplast je materiál, který se od určité teploty stává plastickým a tedy snadno tvárným, po následném ochlazení se pak opět stane pevným.

Hlavním zdrojem plastových odpadů jsou komunální, obalové, případně stavební odpady. Část takových odpadů vzniká také při demontáži vyřazených vozidel s ukončenou životností nebo při demontáži elektrozařízení. Poslední skupinou jsou odpady vznikající přímo při úpravě odpadů, jako je plastový výmět apod. V České republice dnes významná část těchto odpadů končí na skládkách nebo se energeticky využívá ve spalovnách nebo jako alternativní palivo v cementárnách. Opomíjenou a ne příliš využívanou možností je tak recyklace takového materiálu, který může být znovu využit jako druhotná surovina pro další výrobu a využití.

Pokud se tedy podaří kvalitně připravit k recyklaci podstatnou část plastového odpadu, což termoplasty jistě jsou, bude to představovat razantní krok směrem k plnění recyklačních cílů. Touto problematikou se zabývají projekty třebíčské společnosti VIA ALTA a.s. a brněnské Vysoké učení technické, za finanční podpory Technologické agentury České republiky (TAČR).

Jedním z projektů je vývoj technologické linky POLYBET. Tato linka slouží k materiálovému využití směsných odpadních termoplastů v kombinaci s inertními plnivy nebo problematickými inertními odpady, které přeměňuje na dekorativní a stavební dílce s vysokou přidanou hodnotou a mírou variability. Technologie tak na trh přináší průlomovou možnost využití odpadu jako druhotné suroviny a výrobu produktů s užitnými vlastnostmi srovnatelnými s konvenčními materiály.

Nejvhodnějším provozem pro tuto technologii jsou tak výrobci konvenčních prefabrikátů a prvků, kteří mohou naši technologii zavést do výroby pro rozšíření svého výrobkového portfolia s významným environmentálním přínosem a lepší nákladovostí výroby, což jim dá jasnou konkurenční výhodu. Technologii mohou ale zavést i firmy, které se zabývají nakládáním s odpady jako navazující technologii po dotřiďování plastů, kdy je zajištěn přísun plastového odpadu. Tím se významně zredukují náklady na logistiku materiálu.

Reálná poptávka po produktech z recyklovaného termoplastu je. Dá se využít i mimo stavebnictví. Začínáme stavět linku v Polsku a v na severu Čech,“ uvedl jednatel společnosti Jakub John a dodal: „Jsme dodavatelem technologie. Linku stavíme pro zákazníka, který už ví, že bude mít odbyt.“

Linka v severních Čechách bude mít podle Jakuba Johna kapacitu přibližně 2 000 tun plastového odpadu ročně, linka v Polsku by měla zpracovat více než 4,5 tis. tun za rokPlastový odpad pro technologii bude získáván nejen na třídících linkách, ale i přímo u výrobců a zpracovatelů plastu.

Řešení může být brzy na světě

Součástí vývoje této technologie jsou také aktivity zaměřené na složení materiálové kompozitní směsi a zlepšování jejich fyzikálních a mechanických vlastností. Novinkou ve vývoji je druhý zmiňovaný projekt – vývoj 3D tiskárny, která pracuje právě s kompozitem vyvinutým pro technologii POLYBET. Záměrem projektu je umožnění vysoké míry individualizace a kustomizace ve stavebním průmyslu a nejen v něm. Použití technologie s sebou nese nejen zmíněné zvýšení míry individualizace, snížení nákladů na výstavbu a umožnění výroby složitých prefabrikovaných dílců, ale především umožňuje využití vlastností odpadních materiálů a jejich přeměnu ve výrobky.

Jde o projekt, který ověří nové technologie a výrobní postup. Mohly by být klíčem pro výrobu snadno přizpůsobitelných prefabrikátů ve stavebnictví,“ říká Milan Hulínský z TAČR. Výroba prostřednictvím robotů navíc umožní dosáhnout správné pevnosti, tepelné izolace a vzhledu.

Vývojáři se zabývají zmíněnou výrobou prefabrikátu. „Zjednodušeně řečeno je při ní materiál nanášen v tenkých vrstvách 3D tiskem, dokud není výrobek hotový. Ve výsledku může konkurovat nejen cenou, ale především sníží ekologickou zátěž,“ vysvětlil Petr Konvalinka, předseda TA ČR. Zásadní je znát přesnost mísícího poměru vstupních surovin.

Brzy by mohlo být na světě řešení, kdy se využijí i například drcené polyetyleny, polypropyleny, odpadní sklo nebo skelná a uhlíková vlákna. Za řadou chemických pojmů se skrývá šance, že velké množství odpadu, které lidé produkují, bude zase smysluplně zužitkované ve stavebnictví i v nových trendech architektury. Z materiálu se dá vyrobit například zahradní nábytek.

Foto: www.via-alta.cz

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK