Teplárenské sdružení ČR odmítá zrušení moratoria na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů

| autor: Teplárenské sdružení ČR0

Teplárenské sdružení ČR odmítá zrušení moratoria na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů

Sdružení se obává dopadů do ceny nakupovaného uhlí a tím i do cen tepla pro konečné spotřebitele a žádá po vládě záruku, že v případě zrušení moratoria nedojde ke zvyšování sazeb úhrad z vytěženého uhlí.

Vláda zvýšila sazbu úhrady z povrchově těženého uhlí s účinností od 1. ledna 2017 na více než dvojnásobek. Po dobu dalších 5 let, tedy do roku 2022, měla sazba podle horního zákona zůstat zachována. Nyní ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková navrhuje vládě zrušení tohoto moratoria, což by umožnilo opětovně zvýšit sazbu úhrad z vytěženého uhlí již od 1. ledna 2020.

„Je iluzorní se domnívat, že by případné další zvýšení sazby úhrad z vytěženého uhlí zaplatily těžební společnosti. Realita již proběhlého zvýšení těchto sazeb u hnědého uhlí jednoznačně ukázala, že byly promítnuty do cen uhlí odběratelům, tedy teplárnám.

V situaci, ve které se teplárenství nachází, by byl další takový krok vlády zvyšující cenu tepla pro 2 miliony obyvatel zcela nepřijatelný,“uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Stát má již dnes z využívání uhlí ve velkých zdrojích miliardové příjmy z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, které si teplárny a elektrárny musí povinně nakupovat, pokud spalují fosilní paliva včetně uhlí.

Ceny povolenek v loňském roce po změně evropské legislativy raketově vzrostly a stát získal z jejich aukcí téměř 15 miliard korun, což bylo o 9 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu.

Poslanecká sněmovna následně ve snaze omezit dopad nákupu drahých povolenek na ceny tepla pro domácnosti schválila snížení sazby DPH na teplo s účinností od 1. ledna 2020 z 15 na 10 %. Teplárny vyrábí z uhlí teplo pro přibližně 2 miliony obyvatel Česka.

„K tuně spáleného uhlí si musí teplárna koupit od státu povolenku, která dnes stojí více než 500 korun. Efektivní zdanění uhlí pro teplárny není 10 % podle horního zákona, ale mnohonásobně více. Státní rozpočet získal loni z aukcí povolenek téměř 15 miliard korun a minimálně podobná suma se očekává i letos,“upozornil Tomáš Drápela.

Teplárenské sdružení ČR proto požaduje po vládě záruku, že v případě zrušení moratoria na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů nebude zvyšovat sazbu úhrady z vytěženého uhlí. Sdružení také navrhuje rozumnější způsob, jak by mohl stát z uhlí více profitovat místo kontraproduktivního plošného zvyšování úhrady z vydobytého nerostu.

„Pokud chce vláda získat více prostředků z uhlí, měla by zdanit jeho spotřebu v lokálních topeništích alespoň na úroveň, jakou dnes platí teplárny. To by byl systémový krok, který by současně pomohl zlepšit kvalitu ovzduší. Vyšší zdanění těžby domácího uhlí by jen zvýšilo dovoz nekvalitního uhlí ze zahraničí,“vysvětluje ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Na rozdíl od tepláren je využití uhlí v lokálních topeništích zatíženo jen symbolickou energetikou daní podle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Přitom právě lokální topeniště na pevná paliva se v Česku podílejí rozhodující měrou na znečišťování ovzduší.

V roce 2016 dosáhl podle dat ČHMÚ podíl lokálního vytápění domácností na emisích jemných prachových částic PM2,5 74,1 %, zatímco podíl veřejné energetiky a výroby tepla činil pouhých 3,6 %. V případě rakovinotvorného benzo(a)pyrenu činil podíl vytápění domácností na celkových emisích dokonce přes 98 %.

Dávalo by tedy smysl spotřebu nejšpinavějšího paliva pro domácí kotle více zdanit a v kombinaci s kotlíkovými dotacemi motivovat domácnosti k přechodu na čistší způsoby vytápění. Zdanění domácí těžby uhlí by dopadlo jen na ceny tříděného uhlí vyráběného v ČR, dovoz ještě mnohem méně kvalitního hnědého uhlí ze zahraničí by nijak zatížen nebyl.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
KRC - partner
Nadace partnerství
Partner - SOVAK