Reklama

2. 8. 2017  |  Publicistika  |  Autor: Martina Jandusová

Proces povolování z pohledu následného uživatele III.

Je lepší látku nahradit, kdo ji bude autorizovat či s jakými problémy se následní uživatelé mohou setkat? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v poslední části přednášky Jana Mervarta z konference Průmyslová toxikologie a ekotoxikologie 2017.

Nahrazení látky

Když se rozhodnete SVHC látku nahradit, je potřeba si položit dvě základní otázky: Za jak dlouho jsem schopen látku nahradit? A co na to moji odběratelé? Jestliže se látka posouvá dál ve formě směsi, je zapotřebí dbát na následné uživatele.

„Možná si myslíte, že když látku vyměníte za podobnou, nic se nestane, ale opak je pravdou,“ přiblížil Mervart a dodal: „Je třeba kontaktovat následné uživatele a zeptat se jich, jestli s tím souhlasí a jaký mají na to pohled, protože ve chvíli, kdy se látka nahradí, může směs přijít o určité vlastnosti.“

%pst%

V případě první otázky “Za jak dlouho mohu látku nahradit“ je důležité si určit, zda jsem schopen nahradit látku do data zániku. Pokud ano, pak není potřeba řešit proces povolování. Pakliže jste součástí většího dodavatelsko-odběratelského řetězce a budete podávat žádost o povolení, měli byste zvážit, zda žádost podáte pouze pro sebe nebo i pro dodavatele a následné uživatele.

Autorizace látky

Ideální by bylo nalézt výrobce své chemické látky a zeptat se ho, zda bude autorizovat vaše použití. Velmi často řekne, že ano, protože následných uživatelů má spousty.

„Když vyrábíte něco unikátního, bez čeho se Evropa neobejde, je možné, že výrobce bude souhlasit s přípravou žádosti pro vaše použití, i když budete od něj odebírat jednu tunu za rok. Ne snad kvůli tonážií, ale protože ví, že když vy budete mít takovéto použití, tak jeho žádost o použití jako celek bude určitě schválena,“ objasnil Mervart.

Evropská komise totiž velmi dbá na minoritní použití, protože se většinou týkají malých a středních podniků. Výrobce žádost o povolení postaví na velmi důležitém argumentu – prokáže socioekonomickou analýzou, že by byl podnik uzavřen nebo by v EU něco chybělo, neboť se bez tohoto použití neobejde, ale pokud nebudou přijata i ostatní použití, pak skončí i s použitím výrobku, bez kterého se to neobejde.

Látka prahová nebo bezprahová?

Pokud lze u látky stanovit odvozenou úroveň, při které nedochází k nepříznivým účinkům (DNEL), pak je prahová a pokud ne, tak je bezprahová. DNEL počítá Nařízení REACH a posuzuje se ve vztahu k expozici. Jestliže je expozice menší než DNEL, tak je bezpečná a v případě, že je větší, je nebezpečná.

Důležité je to proto, že vám určí, jakým způsobem připravit žádost o povolení pro danou látku. Zdali půjdete cestou adekvátní kontroly (expozice je menší než DNEL) anebo cestou socio-ekonomické analýzy. Není-li stanovena hodnota DNEL, nemáte ani bezpečnou expozici.

Kdo vypracuje žádost o povolení?

„Pokud má vše v režii výrobce, je to výborné,“ řekl Mervart a pokračoval: „Poté stačí zásobit konzultanty informacemi a daty, také doporučuji s nimi podepsat smlouvu o utajení, protože autorizace znamená, že celou firmu „vysvlečete do naha“. Veškeré údaje obchodní povahy budou zveřejněny na www stránkách ECHA v průběhu procesu povolování.

V případě, že se na to necítíte, zvažte jiné možnosti (např. látku nahradit). „Když máte pocit, že byste mohli problémy, je lepší se do toho nepouštět,“ uvedl Mervart.

Je i možné, že látky používáte způsobem, o kterém jste nikomu ještě neřekli, a teď byste je měly povolovat. Jedná se o velký problém, neboť název použití musí být zveřejněn, protože i zde probíhají veřejné ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372