2/2023

Proč se v Japonsku daří plazmovému zplyňování odpadů?

| zdroj: waste-management-world.com, překlad: redakce0

map-3476649_640.jpg
zdroj: pixabay

Od doby, kdy byla vynalezena technologie na zplyňování odpadů, se námitky proti ní příliš nezměnily: je to moc drahé, náročné na údržbu, a ve srovnání s konvenčním spalováním odpadů to není dostatečně účinné. Pouze Japonsko dokázalo, že to umí lépe. Proč tomu tak je?

Plazmové zplyňování odpadů je považováno za jednu z nejrozšířenějších alternativ ke konvenčním procesům spalování odpadů na roštech a ve fluidních kotlích. Dosud však nebylo ve velkém měřítku implementováno. Ani v rozvinutých a bohatých zemích není podle Světové banky tržní podíl těchto alternativních technologií, jako je zplyňování, vyšší než 2%. V chudých zemích tyto technologie vůbec neexistují.

Existuje však jedna výjimka, kterou představuje Japonsko. Zplyňování a, ne tak používané, pyrolýzní procesy měly na počátku dvacátých let v odvětví výroby energie z odpadu na trhu přes 50% podíl. Ačkoliv tento podíl nyní dle odhadů klesl na 25 - 30%, stále je japonský odpadový průmysl nemyslitelný bez zplyňovacích zařízení.

Důvodem, proč Japonsko preferuje zplyňování, je geografie. Velké části ostrova jsou hustě osídleny, takže existuje extrémně omezený prostor pro budování skládek, kde by bylo možné likvidovat zbytkový odpad z energetického využití odpadů. Kromě velmi přísného režimu separace a recyklace je proto zplyňování klíčovou pákou japonské strategie nakládání s odpady s cílem minimalizovat využívání skládek.

Méně zbytků, méně nákladů

Nobuhiro Tanigaki, manažer společnosti Nippon Steel Engineering, která v Japonsku vybudovala více než 50 zplyňovacích zařízení, vysvětluje výhody zplyňování odpadů na příkladu systému společnosti Direct Melting System (DMS). První z nich je, že během zplyňování odpadů je produkováno podstatně méně zbytkových odpadů než při konvenčním spalování.

"V Japonsku se z roštu na skládku dostává přibližně 15%, zatímco z našeho systému přímého tání končí na skládce pouhá 3%. Odpad obsahuje pouze zbytky popela, uhlíku a vápna, zatímco odpad z konvenční roštové technologie obsahuje kromě těchto zbytků i škváru. Vzhledem k tomu, že náklady na skládkování škváry a zbytků popela, uhlíku a vápna jsou téměř stejné, je zřejmé, co je výhodnější. Kromě toho by spolusplyňování jiného obtížně zpracovatelného odpadu v systému DMS, jako jsou odpady z recyklačních center, nespalitelné materiály nebo odpady z rekultivací, mohlo minimalizovat i konečné skládkování," říká Nobuhiro Tanigaki.

V Japonsku, které má nejvyšší průměrné náklady na skládkování na světě, jde o velmi silný argument. Pro japonský odpadový průmysl jsou přemrštěné náklady za skládkování odpadů rozhodujícím faktorem. Zatímco v EU se stále v průměru přibližně 25% komunálních odpadů dostává na skládky, v Japonsku je to pouhých 10%. Tento odpad se skládá výhradně ze zbytkového materiálu ze spalování nebo zplyňování.

Neočekává se, že v Evropě bude do roku 2035 dosaženo cíle 10% skládkování stanoveného v balíčku o oběhovém hospodářství. Když se vezme v úvahu celkové množství odpadu, nikoli jen odpadů komunálních, význam energetického využití odpadů v Japonsku nabývá na síle. Podle údajů japonského ministerstva životního prostředí bylo v roce 2015 uloženo na skládky jen 1,1% z celkového objemu odpadu vyprodukovaného v Japonsku.

Speciální legislativa

Tento obsah je uzamčen

Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP