Odborník na atmosférické dopady metanu analyzoval produkci skleníkových plynů během vývozu zkapalněného zemního plynu do Evropy a Asie. Čísla, která v analýze prezentuje, jsou ohromující.
Standardně je uhlí označováno za původce klimatických změn a znečišťování ovzduší. Při jeho spalování se do vzduchu uvolňuje velké množství oxidu uhličitého. V posledních letech Robert Warren Howarth, profesor ekologie a biologie životního prostředí na Cornellově univerzitě, nicméně prokázal, že zemní plyn není pro klima o nic lepší než uhlí, především kvůli únikům metanu.
Z jeho nové analýzy navíc vyplývá, že během tranzitu zkapalněného zemního plynu(LNG) může unikat mnohem větší množství metanu do atmosféry, a tudíž způsobovat závažnější škody na klima než uhlí. Recenzní řízení k nové studii zatím ještě nebylo ukončeno a profesor Howarth připouští, že mohl udělat chybu. Nicméně za předpokladu, že jsou data správná, analýza podkopává základní argument zastánců LNG, že je čistší než uhlí. Podle Howartha musí být „ukončení používání LNG globální prioritou“.
V nejhorším případě až o 274 % horší
K únikům podle Howartha dochází v každé fázi výrobního procesu – během frakování, zpracování (stlačení a zchlazení), skladování a přepravy. I když se plyn stlačí na palubě lodi do izolovaných nádrží, část se odpaří, jelikož teplo uniká přes izolaci. Novější tankery se sice snaží metan, který se odpařuje, spalovat jako palivo, i tak se ale podle profesora část metanu uvolní nespálená ve výfukových plynech. Profesor k tomu poznamenává, že „všechno se sčítá.“
Howarth ve své práci modeluje řadu různých scénářů, lišících se vzdáleností, kterou LNG musí při exportu urazit a množstvím možného uvolněného metanu. Z výpočtů vyplývá, že i když plyn putuje nejmodernější lodí a nejpřímější cestou, emise skleníkových plynů z celého životního cyklu jsou o 24 % horší než emise, které vzniknou vykopáním a spálením ekvivalentního množství uhlí. Jako nejhorší variantu označil situaci, kdy plavba je dlouhá a LNG je exportováno ve starém plavidle spalujícím velké množství ropy. V takovém případě je emisní dopad o 274 % horší než uhlí.
Raději uhlí
Howarth navíc tvrdí, že „krátkodobé energetické potřeby“, ke kterým dochází v případě nouze, jako byla například invaze na Ukrajinu, „lépe uspokojí dočasné otevření uzavřených uhelných zařízení na, než rozšiřování infrastruktury pro LNG“.
Právě kvůli energetické krizi, způsobené válkou na Ukrajině, se například Německo rozhodlo zvýšit využití kapalného zemního plynu. V loňském roce se začaly budovat terminály na LNG, které měly zajistit energetickou bezpečnost a pomoci překlenout těžké období. Německo nebylo jedinou zemí, která se k takovému kroku uchýlila. Během loňského září z USA do Česka doputovala první dodávka LNG. Většina lodí k nám připlouvá ze Spojených států, postupně se ale seznam dodavatelů rozšiřuje. Dorazily k nám tak lodě z Jižní Ameriky a Afriky.
Spojené státyv současné době největším vývozcem zemního plynu na světě. Dosud bylo postaveno sedm velkých exportních terminálů, většina z nich podél pobřeží Mexického zálivu, a nejméně dvacet dalších se plánuje.
The Greenhouse Gas Footprint of Liquefied Natural Gas (LNG) Exported from the United States
Komentáře