Posun balíčku Fit for 55 během českého předsednictví

Během českého předsednictví v Radě EU se i díky dopadům ruského útoku na Ukrajinu dostalo široké pozornosti také agendě energetiky. Extrémně vysoké ceny plynu a elektřiny v průběhu roku a zejména léta 2022 nemohly zůstat bez reakce jak na národních úrovních, tak na úrovni evropské.

Ministři pro energetiku se během půlročního českého předsednictví sešli osmkrát, z čehož pět setkání bylo mimořádných, což je nebývalý počet. Jednáním na nejvyšší úrovni dominovalo téma zajištění dostatečných dodávek plynu a pomoci s vysokými cenami pro spotřebitele. Zajištění dlouhodobě stabilních bezpečných dodávek energie za konkurenceschopné ceny je za Svaz průmyslu dlouhodobě jedna z priorit, jejíž vážnost aktuální krize ještě zvýraznila.

Možná trochu mimo hlavní zájem se nicméně jednalo i o klimaticko-energetické legislativě, která bude formovat evropskou energetiku v dalších letech. Rolí předsednické země je mezi jednotlivými členskými státy najít tzv. obecný přístup, tj. společnou pozici k jednotlivým legislativním návrhům a v případě jeho nalezení i jeho hájení v rámci následných trojstranných jednání (trialogů) s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.

Na programu tak byly části balíčku Fit for 55, který přenáší do právně závazných předpisů program tzv. Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) a jehož první návrhy zveřejnila Komise v červenci a prosinci 2021. Další významnou součástí agendy byl i soubor opatření v reakci na ruskou agresi, který řešil rychlejší rozvoj OZE a odklon od ruských paliv s názvem REPowerEU z května 2022.

Ještě francouzské předsednictví zvládlo dosáhnout přijetí obecného přístupu k části balíčku, týkající se alternativních paliv v dopravě (AFIR, FuelEU, REFuelEU)1 a na poslední chvíli i ke směrnicím o obnovitelných zdrojích a energetické účinnosti2 a celému balíku návrhů v oblasti snižování emisí (ETS, MSR, ESR, LULUCF, letectví) vč. zřízení sociálně-klimatického fondu.3 Na Česko tak čekalo mj. dojednání obecného přístupu ke zbytku balíku a k REPowerEU a zahájení trialogů.

U REPowerEU se obecného přístupu k financování navržených opatření podařilo dosáhnout na začátku října4 a 19. prosince se uzavřela část k usnadnění povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje energie a související infrastrukturu.5 V řadě případů se má zjednodušit posuzování dopadů na životní prostředí (tzv. EIA), což lze hodnotit pozitivně.
Obecný přístup se podařilo v říjnu najít i u směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD).6 Členské státy svými připomínkami mírní návrh Komise. Novostavby mají být od roku 2030 bezemisní, ale nechává se větší volnost pro členské státy v nastavení parametrů, čímž se více respektuje rozdílná stavební praxe v jednotlivých zemích. Změn doznají i průkazy energetické náročnosti a státy se mají více zaměřit na renovace budov v nejhorších energetických třídách. Změny od původního návrhu Komise lze celkově hodnotit pozitivně, neboť nepřináší revoluci, ale pouze evoluci v očekávatelném směru.

K posunu došlo i v rámci trialogů, kde se podařilo dosáhnout předběžných dohod v rámci řady návrhů.

Prvním uzavřeným návrhem z balíčku Fit for 55 se v říjnu stalo Nařízení o zpřísnění emisních předpisů pro osobní automobily a dodávky.7 Od roku 2035 se tak výrazně zpoplatní emise z nových aut, což má motivovat k přechodu na bezemisní varianty a prakticky to bude znamenat ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory na tradiční fosilní paliva. Dle revizní klauzule Komise v roce 2026 důkladně posoudí pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cílů snížení emisí o 100 %, a potřebu přezkoumat tyto cíle s ohledem na technologický vývoj, mimo jiné pokud jde o plug-in hybridní technologie, a na význam životaschopného a sociálně spravedlivého přechodu k nulovým emisím. Zároveň se ale českému předsednictví povedlo vyjednat alespoň částečné zachování motivačního faktoru výroby bezemisních vozidel a zejména prověření využití syntetických paliv v klasických spalovacích motorech. Pro český automotive bude výzvou uskutečnit tuto transformaci tak, aby nedošlo k ohrožení konkurenceschopnosti a ztrátám pracovních míst a neobejde se to bez strategického přístupu od vlády.8

Prakticky v téže době, mimo balíček Fit for 55, Evropská komise představila návrh související legislativy k emisním normám, tzv. EURO 7, která má platit už od roku 2025 a to již i pro homologované vozy.9 To z našeho pohledu nejde v praxi splnit. Navíc v návrhu chybí jasná metodika, a tudíž není jasné, co přesně je třeba plnit. Přísné cíle znamenají tříštění investic jiným směrem, přestože všichni výrobci počítají s bezemisními vozidly v roce 2035 a výraznými investicemi do elektromobility. Přijetí návrhu v nezměněné podobě by znamenalo okamžité zastavení výroby řady modelů. Svaz průmyslu považuje tuto legislativu za nelogickou, ohrožující investice a konkurenceschopnost Evropy, a proto je nutné tyto normy neimplementovat a zrušit, případně alespoň zásadně přepracovat.

V listopadu bylo předběžné dohody dosaženo u tzv. nařízení o sdílení úsilí (ESR), které stanovuje cíle v oblasti snižování emisí mimo systém EU-ETS pro EU a jednotlivé členské státy.10 V souladu s návrhem Komise se cíle pro rok 2030 zvyšují, ale ne tolik, kolik navrhoval Evropský parlament. Na úrovni EU jde o 40% snížení do roku 2030 oproti úrovni z roku 2005. Pro Česko to znamená v daných odvětvích zvýšení cíle z původních 15 % na 26 %. Dohody bylo o pár dní později dosaženo i v rámci pohlcování uhlíku v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).11
Na začátku prosince se podařilo dosáhnout dohody i u emisí z letecké dopravy, kde se má k roku 2026 ukončit bezplatné přidělování emisních povolenek na vnitroevropských letech.12
Předběžnou dohodu se v trialogu podařilo dosáhnout i u mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).13 U dovozu vodíku a elektřiny, ale hlavně u výrobků z železa a oceli, hliníku, hnojiv a cementu dovážených na evropský trh se bude od října 2023 deklarovat uhlíková stopa a od roku 2026 pak odvádět adekvátní poplatek. Jde o opatření, které má zamezit přesunu výroby do zemí, kde nejsou emise regulovány, resp. zpoplatněny. Zároveň s ním má být postupně upuštěno od přidělování bezplatných povolenek evropským výrobcům. To je nicméně pro řadu evropských producentů kontroverzní součást mechanismu, neboť bezplatné povolenky evropským výrobcům umožňovaly konkurovat i mimo vnitřní trh EU. Zavedení CBAM tak sice vyřeší konkurenci v rámci vnitřního trhu, ale zrušení bezplatného přídělu povolenek znevýhodní evropské producenty na jiných trzích, kde budou konkurovat výrobcům ze zemí, kde emise zpoplatněny nemají. Takto nastavená regulace tak z pohledu Svazu průmyslu oslabuje pozici evropských výrobců na světových trzích.
Tradičně nejvíc se toho pak podařilo dojednat na úplném konci předsednictví. 18. prosince byly uzavřeny trialogy k systému emisního obchodování (EU-ETS) vč. rozšíření systému (tzv. ETS2) na oblast námořní dopravy, silniční dopravy a vytápění budov.14 Hlavní nástroj EU ve snižování emisí tak bude ještě posílen a to ještě nad rámec návrhu Evropské komise, který byl velmi ambiciózní. V souladu s navýšením ambice se dohodlo navýšení cíle ze současných 43 % na 62 % oproti roku 2005. Zvýší se taktéž rychlost, s jakou se množství emisních povolenek snižuje (tzv. lineární redukční faktor) ze současných 2,2 % ročně na 4,3 % ročně od roku 2024 resp. 4,4 % od roku 2028. Zároveň bylo potvrzeno stažení množství emisních povolenek z trhu do rezervy tržní stability (MSR). To vše povede k dalšímu růstu ceny emisních povolenek, který v současné situaci vysokých cen energie jen prohlubuje složitou situaci evropského průmyslu.15 V žádných scénářích dosažení cílů Fit for 55 předložených Evropskou komisí nebylo počítáno s tak vysokou cenou emisní povolenky, jako je na začátku roku 2023 ani v roce 2030. Znamená to, že se Evropa rozhodla zcela odchýlit od trajektorie snižování emisí bez ohledu na hospodářské dopady. Hlavní tíhu snižování emisí má přitom nést opět průmysl. Současně se zavedením CBAM se bude od roku 2026 snižovat množství povolenek zdarma, které by od roku 2034 neměly být dostupné vůbec. Průmysl zde vnímá riziko, že CBAM bude v té době nové opatření, jehož funkčnost a efektivnost není jistá. K dekarbonizaci zasažených odvětví bude dostupná podpora z inovačního a modernizačního fondu, jejichž alokace bude navýšena. Zároveň bylo dohodnuto vytvoření Sociálně-klimatického fondu, který má pomoci spotřebitelům s financováním opatření a investic k řešení dopadu zpoplatnění uhlíku.
Naopak se zatím nepodařila nalézt celková dohoda v rámci trialogu u směrnice o energetické účinnosti ani u směrnice o obnovitelných zdrojích, byť i zde se alespoň dílčí dohody nad některými články a ustanoveními podařily. Omezený posun se konal taktéž u návrhů z tzv. plynárenského balíčku, kde, vedle na poslední chvíli přijatého obecného přístupu v oblasti emisí metanu,16 prezentovalo české předsednictví alespoň zprávu o pokroku.17

Během předsednictví se ukázalo, že v krizi se možná hledá kompromis snáze, neboť s nutností jednat rychle rostla ochota států k různým ústupkům a kompromisům. To se ukázalo během zmíněných pěti mimořádných jednání k opatřením k cenám energie. Ještě před rokem si nikdo nedokázal představit plošná opatření jako strop cen nebo zastropování zisků energetických společností. Ochota se dohodnout se pravděpodobně projevila i při jednáních o balíčku Fit for 55, byť ne vždy byla vnímána dostatečně realita ekonomiky a rizika pro konkurenceschopnost.

Bohužel se nepodařilo u řady kompromisů dosáhnout pozitivních výsledků pro průmysl. Ještě vyšší míra ambicí ve snižování emisí skleníkových plynů a související změna a nastavení regulací znamená, kromě růstu ceny energetických vstupů jako zásadní bariéry jejich rozvoje, zhoršení konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu na světovém trhu. To v případě stávajícího tempa a míry ambicí evropských institucí v klimaticko-energetické politice a zároveň nízké ochoty největších ekonomik světa zapojit se do úsilí zásadně snižovat emise skleníkových plynů, jak ukázaly závěry COP27, může znamenat postupnou ztrátu konkurenceschopnosti Evropy.

Zdroje:

Posun balíčku Fit for 55 během českého předsednictví

Komentáře

Okomentovat

Partneři

Kategorie

Tags

Newsletter