V minulosti se na tento trh snažilo dostat již několik dalších subjektů, ale prozatím se obrázek v obalovém hospodářství ČR nezměnil. Zda se jednalo čistě o nekvalitní projekty nových uchazečů nebo zcela jiné důvody vedoucí k tomuto výsledku by byly spekulací.
Před více než rokem, přesně 15. 4. 2016, podala žádost o autorizaci společnost REMA AOS, a.s. MŽP jako správní orgán žádost přijalo, nicméně řízení, které stále probíhá, zdá se, nemá konce.
Dalo by se říci, že cesta k odpadům z obalů je zdlouhavá, trnitá a velmi obtížná. Důvodem může být i fakt, že účastníky správního řízení je jak žadatel REMA AOS, tak také současný jediný autorizovaný hráč na trhu, společnost EKO-KOM.
Pomiňme nyní těžkosti s procesem autorizace.
Vstupem na trh by prostředí v oblasti obalů dostalo jiný rozměr.
Starostové obcí by dostali možnost výběru. Mohli by porovnat dvě služby a vybrat tu, která by pro obce představovala přívětivější a vhodnější podobu spolupráce s autorizovanou společností. Trh by se zcela určitě osvěžil a hlavně zprůhlednil.
Ostatně po zprůhlednění procesů a jasně transparentním a jednoduchém financování samotného zpětného odběru odpadů z obalů je již delší dobu mezi obcemi, ale i povinnými osobami, nemalá poptávka.
Obce díky tržnímu fungování více než jedné autorizované obalové společnosti mohou dojít skutečného naplnění požadavku zákona o obalech, který vyžaduje poskytnutí služby zpětného odběru obalů obcím a jejich občanům bez nároku na úplatu za tento sběr.
Stejně tak dlouholeté zkušenosti aktuálního žadatele s fungování kolektivních systémů a zpětného odběru v ČR mohou být zajímavým jazýčkem na vahách v kvalitě poskytovaných služeb. Ostatně, před časem REMA AOS spustila její informační portál pro styk s partnery v ověřovacím provozu.
Co říká EU
V dokumentu hodnocení Evropské unie o nakládání s odpady a s odpady z obalů je zřejmé mnoho dopadů tržního modelu, nicméně je možné se orientovat jen na pár klíčových.
Těmi jsou zveřejněná fakta, kdy otevření konkurenčního prostředí nemá negativní dopad na množství/úroveň zpětného odběru a množství/procento recyklace a materiálového využití odpadů z obalů, ba naopak.
Stejně tak jasně dokládá, že konkurenční prostředí má prokazatelný dopad na růst kvality poskytovaných služeb.
Jako příklad může sloužit Německo, které bylo opakovaně dáváno Ministerstvem životního prostředí za příklad nevhodného otevření trhu – ale podle posledního hodnocení EU patří Německo v oblasti obalů k premiantům EU, výrazně se zvedla kvalita služeb a cena poklesla (současně je potřeba připomenout, že cena v Německu je vyšší než v ČR, nicméně je potřeba také připomenout, že podobně rozdílná je také i kupní síla obyvatelstva).
U nás to funguje, ale..
Současně je pravdou, že existence jednoho subjektu v oblasti obalů je v ČR dlouhodobě kritizována. Nakládání s odpady z obalů funguje solidně, nicméně jak se nakládá s finančními toky je zastřeno, není srovnání cen, neví se, jak je nakládání s obaly skutečně nákladné a zda nelze s vybranými prostředky nakládat efektivněji. Stejně tak není zřejmé, zda by aktuální systém v ČR nemohl být dále efektivnější.
Legislativa a zákon o obalech nezabraňuje vstupu dalšího subjektu na tento trh. Pokud žadatel splní veškeré zákonné povinnosti s autorizací spojené, není důvod, proč by nemohlo na trhu působit subjektů více.
Dosud však MŽP další autorizaci neudělilo a dlouhé řízení nového žadatele svědčí i v tomto případě o nepřílišné ochotě na současném stavu cokoli měnit. Nabízí se tedy otázka PROČ se tak opakovaně děje a NA CO SE vlastně ČEKÁ?
Komentáře