Reklama

19. 7. 2016  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Není cílem zavděčit se všem

Společnost EY, s.r.o. je v povědomí veřejnosti známá spíše jako společnost poradenská a auditorská. Je spojena s daňovým, transakčním a podnikovým poradenstvím nejen u nás, ale i v celém světě. Na českém trhu je již 25 let.

Již řadu let poskytuje společnost poradenské služby ve vodárenství a již druhým rokem se společnost zároveň etabluje i v sektoru odpadového hospodářství, kde se už nyní stala EY nezanedbatelnou součástí tohoto odvětví v ČR.

Velikou zásluhu na tomto stavu věcí má manažer pro odpadový sektor Michal Stieber, kterého jsme se zeptali jak EY, s.r.o. vnímá situaci v našem současném odpadovém hospodářství.

Právě vzniká nová odpadářská legislativa, návrh stíhá návrh a přesto je stále velké množství sporných bodů. Proč nejsou jednotlivé zájmové skupiny schopny se dohodnout?

Nakládání s odpady je byznys, jako každý jiný. Navíc je silně regulovaný, což pochopitelně způsobuje velký zájem jednotlivých stakeholderů o budoucí podmínky v nové legislativně.

Tradičně většímu zájmu se těší ta ustanovení, která dopadají především na komunální odpady, přičemž průmyslové a nebezpečné odpady zůstávají trochu stranou. Nejen u nás vystupují různé subjekty s naprosto protichůdnými pohledy na věc, ať se jedná o omezování skládkování, míru účasti soukromého sektoru nebo organizaci celého systému odpadového hospodářství.

Je úkolem nejen státní správy, ale všech orgánů vystupujících v legislativním procesu zohlednit jednotlivé podněty, ale nepodlehnout lobbystickým zájmům té či oné strany. V zásadě platí to, že se nikdy nemůžete zavděčit všem a to by ani nemělo být cílem.

Je několik zásadních bodů, které jsou stále diskutovány. Konec skládkování, poplatky, TZS, mobilní zařízení, meziobecní spolupráce, výhřevnost/spalné teplo atd.. Jak by to vypadalo, kdyby za vznik legislativy byla zodpovědná EY?

Tak to naštěstí není. Žádný zákon by neměl být tvořen k obrazu jakékoli soukromé firmy a jejích zájmů. Na druhou stranu názory lidí podnikajících v tomto odvětví jsou nesmírně důležité a nesmí být opomenuty.

Nový zákon o odpadech musí být tvořen ve veřejném zájmu, kterým je bezpochyby snižování dopadů nakládání s odpady na životní prostředí, které odpovídá ekonomickým podmínkám naší země.

Jsem rád, že MŽP sebralo odvahu pustit se do tak krkolomného procesu, jakým je příprava nového zákona. Snaha stanovit podmínky na dlouhou dobu dopředu je opravdu chvályhodná. My pracujeme s řadou velkých investorů, kterým pomáháme s přípravou projektů v oblasti municipální infrastruktury.

Známe velmi dobře parametry jejich rozhodování a podmínky, za kterých získávají financování. Bez znalosti podmínek na 10 až 15 let se opravdu nedá příliš velkých projektů plánovat.

V České republice bylo v posledních 25 letech v oblasti odpadů uděláno mnoho. To se týká především vybudování zabezpečených skládek, rozvoje primární separace domácností, výstavby sběrných dvorů a tak dále.

Zůstávají zde však stále velké výzvy, jež se v posledních letech poněkud zanedbaly. Týkají se jak komunálních, tak nebezpečných průmyslových odpadů, kterými se málokdy koncepční dokumenty zabývají. Příliš mnoho využitelných odpadů v současné době skládkujeme, hodně třídíme, ale málo z toho opravdu recyklujeme.

Dalším problémem je vysoká míra skládkování nebezpečných odpadů, které nám putují na skládky ostatních odpadů přes stabilizační linky, kde jsou zjednodušeně řečeno „zbavovány nebezpečných vlastností“. Na všechny tyto výzvy musí nový zákon a nejen on reagovat.

To ano, ale v čem konkrétně?

Konec skládkování využitelných odpadů od roku 2024 je naprosto správný krok. Ekonomické realitě České Republiky to odpovídá, i když provozovatelé skládek tvrdí opak. Při tvorbě legislativy vždy platí přísloví, že ďábel je v detailu. U zákona o odpadech to platí dvojnásob. ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372