Toto množství obsahuje zhruba 25 kilogramů rtuti. Kvůli malému obsahu rtuti a dalším druhotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby a nikoli do běžného odpadu.
|
„Pro představu, 25 kilogramů rtuti by mohlo teoreticky znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ vysvětluje Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, proč úsporné zářivky nepatří do běžného odpadu. EKOLAMP zajišťuje zpětný odběr a zpracování vysloužilých osvětlovacích zařízení.
Nejvíce rtuti se podařilo z vyřazených úsporek odebrat v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji. „V Praze se podařilo zachránit největší objem vody, a to téměř dvojnásobek oproti třeba Moravskoslezskému či Jihomoravskému kraji,“ říká Zuzana Adamcová.
V přepočtu na jednoho obyvatele by se však bilance podstatně změnila. Premiantem ve sběru by se stal kraj Královéhradecký a teprve následně Praha. „V těchto krajích s výrazným náskokem sesbírali nejvíce úsporek v celé republice: v průměru 118 gramů na jednoho obyvatele,“ shrnuje Zuzana Adamcová (viz graf v příloze).
INFOBOX: RECYKLACE ÚSPOREK JE NÁKLADNÁ Ze světelných zdrojů lze recyklací získat další využitelné suroviny: kromě rtuti obsahují zejména sklo a kovy. Oproti jiným elektrozařízením, např. mobilům a jiné technice, nelze tyto suroviny výhodně zpeněžit a celou recyklaci je tak nutno hradit z recyklačních příspěvků. Recyklace osvětlovacích zařízení má tedy negativní ekonomickou hodnotu. |
Češi třídí, ale nechtějí chodit daleko: ujdou maximálně 617 metrů
Rtuť je uvnitř úsporné žárovky neškodná a pro svícení nutná, ale když doslouží, je ji třeba ekologicky zlikvidovat. Vyřazené úsporné žárovky se proto odevzdávají do sběrného dvora nebo speciálního kontejneru umístěného například v obchodních domech nebo místních úřadech.
Z průzkumu společnosti EKOLAMP vyplynulo, že o umístění sběrného místa mají povědomí dvě třetiny Čechů. Ideálně by sběrné místo chtěli mít do 617 metrů od domova. „Pokud je sběrné místo vzdálenější, obvykle zářivky skončí v popelnici,“ dodává Zuzana Adamcová. Z jednotlivých míst zpětného odběru je nejčastěji využíván sběrný dvůr.
V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst, alespoň jedno v každém městě či obci s počtem obyvatel nad dva tisíce. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.
Spotřebitelé mohou zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.
Poznámka: Výzkum pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1208 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.
Komentáře