Domácnosti a podniky v posledních několika měsících čelí prudkému nárůstu cen energií. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na začátku září upozornil na několik možností využití veřejné podpory. Zveřejnil materiál, v němž shrnuje, o jaké možnosti se jedná a za jakých podmínek je možné konkrétní způsob podpory využít.
"Některé z forem pomoci je možno poskytnout v zásadě okamžitě, jiné druhy podpory vyžadují notifikaci k Evropské komisi," uvádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Úřad dále poukazuje na šest způsobů pomoci, které přichází v úvahu:
1) Opatření s lokálním účinkem
2) Podpora de minimis
3) Využití dočasného krizového rámce
4) Přímá podpora občanům podle dočasného krizového rámce
5) Podpora podle obecného nařízení o blokových výjimkách
6) Podpora na služby obecného hospodářského zájmu
Ve zveřejňovaném dokumentu Úřad uvádí nejen podrobnosti o těchto způsobech podpory, ale také informace o Dočasném krizovém rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po vojenské agresi Ruska proti Ukrajině a rozhodovací praxi Evropské komise související s opatřeními lokální povahy.
Veřejná podpora obecně
"Při poskytování veřejných prostředků musí poskytovatel vyhodnotit, zda takové poskytnutí
zakládá veřejnou podporu, a měla by tedy být aplikována výjimka ze zákazu veřejné podpory," vysvětluje ÚOHS. Definice veřejné podpory je obsažena v čl. 107 odst. 1 SFEU a její znaky jsou následující:
- podpora je poskytnuta z veřejných prostředků (včetně prostředků veřejnoprávních
subjektů), - podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní (tj. nejedná se o obecné opatření),
- je narušena nebo hrozí narušení soutěže a
- je ovlivněn obchod mezi členskými státy.
Podnikem je subjekt, který vyvíjí ekonomickou činnost, a to bez ohledu na jeho právní formu. Ekonomickou činností se přitom rozumí nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. Obecný zákaz veřejné podpory, který vyplývá z čl. 107 odst. 1 SFEU, platí, pokud určité opatření zakládající veřejnou podporu není pokryto některou z obecných nebo individuálních výjimek. Naopak o veřejnou podporu se nebude jednat za situace, kdy dojde k vyloučení nejméně jednoho pojmového znaku.
Opatření s lokálním účinkem
Poskytoval vyhodnocuje, zda se v konkrétním případě jedná o opatření s lokálním účinkem.
Lokálnost opatření se z pohledu judikatury orgánů EU zkoumá ve dvou rovinách – z pohledu
zákazníka (poptávky) a z pohledu investora (nabídky).
Pohled zákazníka (poptávky)
- příjemce dodává zboží/službu na omezeném území v rámci České republiky
- není pravděpodobné, že by podpořené zboží/služby přilákaly zákazníky z ostatních členských států, resp. poskytovatel musí posoudit
- jaký je předpokládaný počet zákazníků z ostatních členských států?
- je předpoklad, že podpořené zařízení/služba bude na zahraniční návštěvníky
cílit? - jaká je vzdálenost zařízení/služby od hranic?
- je zařízení/služba cílem (důvodem návštěvy) zákazníků z jiných států EU?
Pohled investora (nabídky)
- opatření má nanejvýš nepatrný předvídatelný vliv na přeshraniční investice v dané oblasti
nebo na možnost usazování podniků v rámci jednotného trhu EU (tj. skutečnost, že je podpora poskytnuta, nemá vliv na rozhodování soutěžitelů z jiných členských států, zda uskuteční investici v České republice). Za tímto účelem musí poskytovatel zjistit:- bližší údaje o tržním podílu příjemce podpory (měl by být z hlediska
jakéhokoliv použitého vymezení relevantního trhu minimální) – poskytuje
nebo plánuje příjemce podpory začít nabízet obdobné zboží/služby i v jiném
státě EU? - zda má příjemce podpory pobočky na celostátní úrovni v České republice
a/nebo v dalších státech EU, resp. je příjemce podpory součástí skupiny
podniků s pobočkami působícími na celostátní úrovni v České republice
a/nebo v dalších státech EU? - zda existuje konkurent na úrovni ČR i EU – jsou mezi poskytovateli služeb/výrobci zboží na daném trhu i subjekty z jiných států EU?
- bližší údaje o tržním podílu příjemce podpory (měl by být z hlediska
Podpora de minimis - výjimka ze zákazu veřejné podpory
Poskytnutí podpory v režimu de minimis musí splňovat podmínky stanovené v nařízení Evropské komise č. 1407/2013. Úřáda upozorňuje na to, že celková výše podpory de minimis udělená „jednomu podniku“ podle výše uvedeného nařízení nesmí za tři libovolná po sobě jdoucí účetní období překročit strop stanovený tímto nařízením, tj. 200 000 EUR.
Poskytovatel musí též splnit povinnosti stanovené v § 3a zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě
některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Je také povinen před poskytnutím podpory v centrálním registru podpor malého rozsahu ověřit, zda poskytnutím podpory nedojde k překročení limitu podpory de minimis stanoveného v nařízení; v právním aktu poskytnutí podpory uvést název přímo použitelného předpisu EU, podle kterého je podpora malého rozsahu poskytována, a do 5 pracovních dnů od poskytnutí podpory malého rozsahu zaznamenat údaje o této podpoře a o jejím příjemci do centrálního registru. Další informace k podpoře de minimis jsou dostupné zde.
Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po vojenské agresi Ruska proti Ukrajině – výjimka ze zákazu veřejné podpory
Na základě dočasného krizového rámce (DKR) lze vypsat programy podpory, které musí
poskytovatel notifikovat Evropské komisi, prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže, podobně jako tomu bylo v případě podpůrných programů na řešení následků
pandemie COVID-19.
Podporu je možno poskytnout až po vydání pozitivního rozhodnutí Evropské komise. Notifikace se provádí na oznamovacích formulářích. Formuláře vyplňuje poskytovatel podpory ve spolupráci s Oddělením veřejné podpory Úřadu. DKR je zamýšlen primárně k využití na úrovni centrální vlády, ale lze si představit jeho využití i pro případy územních samosprávných celků jako tomu bylo v případě pandemie COVID 19. Konsolidované znění DKR je k dispozici na tomto odkazu.
Přímá podpora občanům (nekomerčním spotřebitelům) dle bodu 22. dočasného krizového rámce
Dle tohoto nepředstavují opatření ve prospěch nekomerčních spotřebitelů státní podporu, pokud přímo nezvýhodňují konkrétní odvětví nebo podnik. Členské státy, které jsou poskytovateli veřejné podpory, mohou například poskytnout zvláštní sociální platby, jimiž by nejohroženějším osobám po krátkou dobu mohly pomoci platit účty za energii, nebo mohou poskytnout podporu na zlepšování energetické účinnosti, pokud přitom současně zajistí účinné fungování trhu. V tomto případě není potřeba nechávat schválit program Komisí.
Obecné nařízení o blokových výjimkách – výjimka ze zákazu veřejné podpory
Využít lze také některé z vhodných kategorií podpor dle GBER (např. podpora kultury, podpora
na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu). V tomto případě je nutné vyplnit oznamovací formulář - bližší informace naleznete zde.
Služby obecného hospodářského zájmu – výjimka ze zákazu veřejné podpory
Tyto služby jsou obvykle zajišťovány státem, kraji či obcemi ve veřejném zájmu a specifickým znakem těchto služeb je fakt, že pokud by nebyly finančně podporovány veřejnými subjekty, nebyly by poskytovány na trhu vůbec nebo by byly poskytovány v nižší kvalitě či rozsahu. Opodstatněnost finanční podpory služeb obecného zájmu ze strany veřejných subjektů vychází z tržního selhání v oblasti nabídky těchto služeb. Více informací je dostupných zde.
Ke stažení:
Dokument Možnosti podpory v kontextu současné krize a pravidla pro veřejnou podporu
Komentáře