2/2023

Mikroplasty: Pitná voda je naprosto bezpečná

| autor: Pavel Mohrmann0

Mikroplasty: Pitná voda je naprosto bezpečná

Je bez debat, že podobné hygienické prostředky způsobují v kanalizacích problémy. Nejen v těch gravitačních na ČOV, ale především v těch tlakových. Přesto si ČOV dokáží s ubrousky a hygienickými vložkami poradit.

V nedávné době proběhl v Irsku výzkum, který ukázal, že v okolí ČOV, kde se z vody odstraňují hygienické prostředky, je zvýšený výskyt plastových mikrovláken, která putují dál do zdrojové vody. Tato studie upozorňuje na skutečnost, že mikroplasty se uvolňují při čištění odpadních vod a putují dále do vod povrchových. I proto je bezpodmínečně nutné, aby byl omezen vnos výrobků s obsahem plastů do odpadních vod a kanalizace.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) k těmto článkům mimo jiné uvádí: „Aktuálně publikované studie často reagují na výstupy jednorázových testů, prováděných s využitím nových identifikačních metod. Ty umožňují stanovit doposud nestanovované látky a často v hranicích o několik řádů nižších, než bylo dosud běžné.

Přítomnost „nových“ látek ve vodách se tak stává senzací bez kontextu toho, že se jedná o problematiku dlouhodobou a s probíhající či proběhlou identifikací případných zdravotních rizik expozice látek vůči lidskému zdraví. Zde je možno ubezpečit, že zmiňované možné efekty nejsou v současné době ani prokázané, ani relevantní a pitná voda je z toho důvodu naprosto bezpečná.“

Dále je třeba uvést: „.., že EU se věnuje nástrojům regulace vzniku a uvolňování mikroplastů do životního prostředí již několik let a posledním krokem je zpracování a přijetí strategie v oblasti mikroplastů v životním prostředí z ledna letošního roku (materiál).

Přestože neexistují věrohodné studie, prokazující rizika konkrétní hladinové expozice těchto látek, EU s přihlédnutím k principu předběžné opatrnosti (dle článku 191 smlouvy o fungování EU) a díky podnětům vodohospodářské asociace EurEau akcentuje několik směrů omezování vzniku a uvolňování mikroplastů.

Sem patří zejména snižování používání plastových obalů (mimo jiné na balené nápoje), omezení splachování zdrojových látek do kanalizace (stanovisko SOVAK ČR k tzv. non-flushables) a zejména omezení využívání mikroplastů či jejich zdrojů v přípravcích zejména hygienické péče.“

Stanovisko Státního zdravotního ústavu k výskytu mikroplastů ve zdrojových vodách uvádí: Zatím neexistuje žádný důkaz, ani nějaká odůvodněná hypotéza, že by plastové mikročástice při požití člověku (a vyšším živočichům) nějak škodily. Plasty jsou obecně dost inertní a jejich sorpční schopnost poměrně nízká (o riziku sorbovaných látek viz aktuální dodatek níže).

V pitné vodě, i té nejčistší z chráněného podzemního pramene, se běžně vyskytují mikročástice, v jednom litru jich může být i tisíce, které člověk až na výjimky jako je zrnko písku okem nevidí a které jsou v naprosté většině přírodního původu (částice zeminy či vegetace, částice biofilmu, anorganické produkty bakterií, pylová zrna apod.), ale někdy i antropogenního původu (korozní produkty z potrubí ad.). Tyto částice lidskému zdraví – ve vodě v obvyklém množství – člověku nijak neškodí.

Pokud je jich ve vodě více než obvykle, ukazuje to na nějakou technickou závadu, která by se měla odstranit, protože to může rušit proces dezinfekce vody (zákal) nebo narušit senzoriku vody (barva, průhlednost).

Proto se při kontrole pitné vody, jak při výrobě, tak i na konci sítě u spotřebitele, sledují pravidelně dva ukazatele: zákal a mikroskopický obraz – abioseston. A jsou na ně vztaženy určité limity, aby jejich množství nepředstavovalo nějaký hygienický (dezinfekce), senzorický nebo technologický problém (zanášení sítě a nutnost častějšího odkalování).

Když se ve vodě najdou např. pylová zrna, nikomu to sice neškodí (se lžičkou medu jich pozřeme tisíckrát více), ale výrobce vody už ví, že má nějakou závadu ve filtraci vzduchu na vodojemech a měl by zde instalovat nové filtry vzduchu nebo vůbec lépe řešit větrání vodojemu.

Nebo když má za pískovými filtry na úpravně vody trochu vyšší zákal (který člověk vůbec není schopen zrakem detekovat), ví, že mu nedokonale funguje proces koagulace a filtrace vody a musí ho nějak upravit.“

Foto: flickr

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP