„Jak vlastně dopadá Lex OZE na náš byznys a realizaci bateriových úložišť? Lex OZE s sebou přináší několik důležitých dopadů – některé jsou praktické, jiné spíš koncepční,“ říká Martin Panáč, jednatel Asociace AKU-BAT CZ. Změny spojené s Lex OZE 3 mají praktické i legislativní dopady na projekty bateriových úložišť. Vedle zásahů do energetického zákona se řeší také otázky hlučnosti, síťových poplatků, připojitelnosti nebo bezpečnosti.
Ochranná pásma a hlučnost bateriových úložišť
Pokud pracujete na projektu bateriového úložiště, musíte nově počítat se změnami ochranných pásem. I když tedy máte projekt rozpracovaný a připravený na podání, je potřeba ověřit, jestli odpovídá novým podmínkám, které přináší Lex OZE 3. Lex OZE 3 upravuje mimo jiné pravidla pro ochranná pásma. Týká se to i projektů bateriových úložišť, které jsou už ve fázi přípravy. Je potřeba ověřit, zda dokumentace odpovídá novým podmínkám – jinak hrozí nutnost přepracování nebo nového projednání.
Hluk bateriových úložišť bývá často přehlížený. Zejména pak v letních měsících, kdy zařízení potřebují intenzivní chlazení, může hladina hluku přesáhnout 85 dB. To je problém nejen při realizaci, ale i při schvalovacím řízení.
Zákaz SF₆ a dalších plynů
Aktuálně se v rozvaděčích vysokého napětí běžně používá plyn SF₆. To je běžné hlavně u fotovoltaik nebo u projektů s bateriovými úložišti, protože jde o malé a prostorově úsporné kompaktní jednotky. Nicméně od 1. 1. 2026 bude tento plyn zakázaný. To znamená, že ve všech nových realizacích musí být použity rozvaděče „SF₆-free“. Podobná situace nastává i u hasebních plynů, které se používají právě v bateriových úložištích. Některé z nich budou zakázány, což bude nutné zohlednit už při návrhu projektu a výběru technologií.
Síťové poplatky
Baterie získávají na významu hlavně v oblasti obchodní flexibility, protože trh se službami výkonové rovnováhy se postupně zaplňuje. Jenže současné nastavení síťových poplatků může provoz zásadně prodražit. Například při nabíjení baterie může platba za rezervovanou kapacitu dosáhnout až 200 000 Kč měsíčně na 1 MW.
Připravovaná tarifní struktura, která by tyto náklady upravila, byla odložena až na rok 2027. Její podoba zatím zůstává nejistá. Do té doby funguje jakési provizorium, které připravilo ERÚ. To spočívá v tom, že pokud baterie vrací do sítě alespoň 80 % odebrané energie, může být od poplatků osvobozena. Tuto hranici ale není snadné splnit – záleží na technologii, způsobu řízení provozu a frekvenci cyklování. „Tato výjimka může výrazně zlepšit ekonomiku provozu, ale vyžaduje správně navržený systém a řízení provozu. U projektů s nízkým počtem cyklů to bude problém, ale u těch s každodenním provozem už to může být reálné řešení,“ doplňuje Martin Panáč.
Nová podpora pro samostatná úložiště
Ministerstvo životního prostředí spustilo dotační výzvu zaměřenou výhradně na samostatná bateriová úložiště – bez nutnosti kombinace s fotovoltaikou. Cílem je rychlé uvolnění financí v rámci tzv. „rychlých peněz“. Výzva má soutěžní charakter a její rozpočet byl po dohodě s oborem upraven na přibližně 2 miliardy korun.
Na rozdíl od předchozích výzev jsou podmínky mírnější – například není nutná smlouva o připojení. To reflektuje odlišný přístup jednotlivých distributorů. Zatímco EGD připojení samostatné baterie umožňuje, ČEZ distribuce tuto možnost zatím neposkytuje. Zavedení této podmínky by tak znamenalo nerovné podmínky pro žadatele.
Připojitelnost a dynamika sítě
Distribuční společnosti mají ze strany zákona povinnost umožnit připojení, zároveň ale čelí rychle rostoucímu počtu žádostí a rezervací. To vyvolává obavy z provozní stability sítě – zejména kvůli rychlé reakční době baterií. Zatímco klasické točivé zdroje mění výkon pomaleji, bateriové úložiště může reagovat okamžitě. To přináší výhody pro trh, ale zároveň i rizika náhlého zatížení sítě. „Distribuce nemá problém s bateriemi jako takovými. Problém je v tom, že neumíme odhadnout jejich chování. Pokud se všechny zapojí najednou, mohou způsobit špičku, na kterou síť není připravená,“ upozorňuje Martin Panáč.
Komentáře