Dne 24. ledna 2024 představila Evropská komise v rámci balíčku dokumentů k ekonomické bezpečnosti očekávaný návrh nařízení, kterým by chtěla nahradit aktuálně platné nařízení (EU) 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie.
Současné nařízení (EU) 2019/452 vytvořilo mezi členskými státy EU a Evropskou komisí mechanismus spolupráce, v rámci kterého dochází k výměně informací o potenciálních rizicích spojených s investicemi ze zemí mimo EU. Nařízení také nastavilo minimální standardy, které musí splňovat národní mechanismy členských států pro prověřování zahraničních investic. Zřízení národního mechanismu však nařízení nevyžaduje. Národní mechanismy slouží k šetření zahraničních investic s ohledem na jejich možné dopady na bezpečnost a veřejný pořádek. Celý proces šetření je uzavřen rozhodnutím členského státu o povolení zahraniční investice, jejím podmínečným povolením či zákazem.
Český národní mechanismus pro prověřování zahraničních investic je funkční od 1. 5. 2021. Více informací o jeho fungování naleznetezde.
Komise po třech letech účinnosti nařízení (EU) 2019/452 zhodnotila a konstatovala, že má pozitivní dopady na ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku v EU. Nicméně identifikovala některé nedostatky, kvůli kterým se rozhodla navrhnout jeho revizi.
V prvé řadě navrhuje, aby měly nově všechny členské státy povinnost zřídit národní mechanismus pro prověřování zahraničních investic, což by mělo přispět k zaplnění existující mezery v ochraně bezpečnosti a přispět k narovnání podmínek při vstupu zahraničních investorů na vnitřní trh EU. V říjnu 2023 mohlo prověřovat zahraniční investice 21 z 27 členských států EU.
Nově by měl unijní mechanismus spolupráce mezi členskými státy a Komisí umožňovat výměnu informací také ve vztahu k investicím, které nejsou prováděny investory ze třetích zemí napřímo, nýbrž skrze subjekt usazený v EU.
Podle návrhu revize by všechny členské státy do budoucna měly povinně prověřovat zahraniční investice do nejcitlivějších oblastí vymezených v nařízení. Kromě investic s vazbou na důležité unijní projekty a programy, jako jsou např. Horizont 2020, Transevropské telekomunikační a energetické sítě nebo Stálá strukturovaná spolupráce, by se povinné prověření do budoucna mělo týkat také zahraničních investic do některých citlivých odvětví a technologií, které byly vyhodnoceny jako kritické pro svůj transformativní charakter a riziko civilně-vojenské fúze (např. polovodiče, biotechnologie apod.).
Řada navrhovaných změn se týká fungování unijního mechanismu spolupráce. Revize se snaží zejména o to, aby spolupráce na unijní úrovni byla náležitě zohledněna v jednotlivých národních mechanismech. Jde například o povinnost členských států zajistit, že rozhodnutí o investici bude přijato až poté, co doběhnou všechny procesy mechanismu spolupráce. Členské státy by také měly ve větší míře zohledňovat připomínky ostatních členských států a stanoviska Komise k investici, která se realizuje na jejich území. Zvláštní procedury jsou navrhovány pro tzv. multijurisdičkní případy, tedy transakce, při nichž dochází k prověření zároveň v několika členských státech.
Cílem těchto procedur je sladit kroky dotčených členských států tak, aby všechny větve transakce procházely procesem prověření a mechanismem spolupráce paralelně. Harmonizace lhůt na unijní úrovni přispěje k větší přehlednosti a přívětivosti pro investory. Pro lepší přehled členských států a Komise by měla vzniknout společná bezpečná databáze výsledků případů, které kdy prošly unijním mechanismem spolupráce.
Rada a Evropský parlament budou v nejbližších měsících hledat svůj postoj k návrhu předloženému Komisí a následně se všechny tři instituce v rámci tzv. trialogu pokusí najít společný kompromis.
Na stránkách Evropské komise je možné návrh připomínkovat veveřejné konzultaci. Finální podobu nařízení tak můžete ovlivnit i Vy.
Proposal for a new regulation on the screening of foreign investments[pdf, 2797 kB]
Komentáře