1/2021

Kdo zaváhá, ten biomasu pálit nebude

| autor: Martina Jandusova| zdroj: TEPKY NEWS 2/20210

trunks-gdc2fee015_640.jpg
zdroj: pixabay

Exploze cen emisních povolenek, ale i neochota finančního sektoru nadále vydávat finance do uhelného sektoru naznačují, že náš odchod od uhlí nabere mnohem rychlejšího tempa, než se doposud předpokládalo. Teplárenský sektor, který před velkou transformací teprve stojí, si bude muset pospíšit a vybrat si nový palivový zdroj. Mnozí sázejí na spalování biomasy nebo ji zahrnují do svého energetického mixu.

Od přelomového okamžiku, kdy se lidstvo naučilo rozdělat a udržet oheň, získávalo tepelnou energii především spalováním organických materiálů, zvláště dřeva. Přibližně v polovině devatenáctého století došlo k přechodu ze dřeva na uhlí. Tento přesun znamenal revoluci v energetice. Také dnes se nacházíme v přelomovém období, jen se místo pokroku zřejmě vracíme zpátky. Jak si jinak máme vysvětlit, že se zcela vážně uvažuje o nahrazení uhlí biomasou?

Z bláta do louže, z deště pod okap

Pokud na celou věc pohlédneme čistě pragmaticky, shledáme, že jde o nesmysl. Biomasy je nyní málo a v budoucnu nebude situace růžovější. Jak vyplývá z nedávno zveřejněné studie Komise pro transformaci energetiky (ETC), v Evropě je už nyní biomasy nedostatek. Poptávka po ní skokově roste a nepředpokládá se, že by bylo možné ji uspokojit. Studie modelovala evropskou poptávku po vstupních surovinách pro výrobu biomasy do roku 2050, a to ze všech odvětví. Výzkumníci poté porovnali tento model s reálnou nabídkou biomasy. Výsledek je poměrně zajímavý, studie počítala s mnohem nižšími dodávkami biomasy, než jaké předpovídá například Mezinárodní energetická agentura.

Ani v Česku není situace jiná. V tuto chvíli vůbec nelze určit, kolik české biomasy budeme mít k dispozici. Dosud se těžila obrovská množství dřeva z českých lesů kvůli kůrovcové kalamitě. Podle Českého statistického úřadu vzrostla těžba dřeva v roce 2018 na 26 mil. metrů krychlových, což činí o šest mil. více než v roce 2017. Jedná se o nejvyšší hodnotu v historii. Pro srovnání, před vypuknutím kůrovcové kalamity se ročně těžilo kolem 15 mil. metrů krychlových.

Dřevo z kůrovcové kalamity ale jednoho krásného dne spotřebujeme a není jasné, jak se situace v lesích bude dále vyvíjet. Pokud dojde k dramatickému poklesu těžby dřeva, propadne se i dostupnost energetické biomasy. Nezbude nám tak nic jiného než se uchýlit k dovozům biomasy ze zahraničí. Dovozy dřevní štěpky do Česka budou ale pravděpodobně složité, je totiž potřeba zajistit dlouhodobé a pravidelné dodávky. Zároveň bude nutné dodávky zajistit včas, jinak hrozí, že na nás nezbude.

Ach, to životní prostředí

Dovozy biomasy sebou nenesou jen vysokou finanční zátěž, přeprava na velké vzdálenosti zároveň zvyšuje uhlíkovou stopu. Zkušenosti s touto problematikou mají země jako Dánsko, Holandsko nebo Velká Británie, které přestavěly uhelné elektrárny na spalování biomasy. Tyto země nedisponují dostatečným množstvím lesů k výrobě elektřiny, proto se rozhodly pro dovoz z Ruska, severu Evropy a Ameriky.

Dřevo se v obrovských objemech pokácí a dopraví do továren, kde z něho vytvoří dřevěné pelety, které se pak přepraví do Evropy. Emise oxidu uhličitého vznikají při těžbě, dopravě, výrobě a další dopravě, a nakonec i při spálení v elektrárně. Tohle má být ten slavný evropský boj proti klimatickým změnám? Papírově spalováním biomasy možná produkci CO2 stáhneme, ve skutečnosti ale i při ní emise vznikají.

Zastánci biomasy tvrdí, že lesy znovu narostou, množství vyprodukovaného oxidu uhličitého se tedy pohltí. Ale stromy, které rostou desítky let, hoří podstatně kratší dobu. A kolik lesů bychom museli vykácet, abychom nahradily dnešní objemy spalovaného uhlí? Masová náhrada uhlí biomasou by tak pro životní prostředí představovala skutečnou katastrofu.

Blýská se na lepší časy?

Evropská unie se už ale zřejmě chytila za nos. V polovině července zveřejnila nový legislativní balíček s názvem Fit for 55. Součást balíčku mimo jiné tvoří novelizovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která od roku 2026 zavádí zákaz státní podpory výroben elektřiny z lesní biomasy. Zpřísňují se pravidla pro to, kdy lze energii ze spalování biomasy označit jako „obnovitelnou“, a to skrze takzvaná kritéria udržitelnosti. Zařízení spalující pevnou biomasu o tepelném příkonu 5 MW a vyšším budou muset kontrolovat plnění kritérií udržitelnosti, aby mohla získat státní podporu. Dosud výrobny pod 20 MW instalovaného výkonu nemusely splnění kritérií udržitelnosti prokazovat.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
E-salon
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace