Po pandemii bychom se měli rozvíjet „zeleně“
Tzv. sector coupling, neboli integrace/propojování takových sektorů, které se doposud vyvíjely zcela odděleně, cílí na využití možných synergií, zejména v kontextu plánované dekarbonizace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Příkladem může být propojení elektroenergetického a plynárenského sektoru a konkrétněji technologie Power to Gas, jež přeměňuje elektrickou energii, primárně z obnovitelných zdrojů energie (OZE), na plynné palivo, typicky syntetický metan, nebo vodík.
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová v online debatě k roli průmyslu v implementování Zelené dohody a Klimatického zákona, která proběhla v minulém týdnu, uvedla, že „zelená agenda musí být naší strategií růstu“ v rámci obnovy po pandemii koronaviru. Jejím cílem je tedy zaměřit se na energetickou účinnost, obnovitelnou energii a na sektorovou integraci.
„Mluvila jsem detailně o energetické účinnosti a obnovitelné energii, jako prvních dvou oblastech, kde je nutné pracovat. Třetí oblast ale dopad obou oblastí zvyšuje, sbližuje je a vytváří jeden propojený systém. To je integrace energetických systémů,“ uvádí Simsonová.
Součástí řešení nemusí být jen zelený vodík
Ústředním prvkem integrace energetických systémů, kterou Komise připravuje, bude podle vyjádření Simsonové vodík a další nová paliva.
„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ tvrdí Simsonová.
Vodík přitom nemusí být vyráběn pouze z elektřiny z OZE (tzv. zelený vodík), ale také z fosilních paliv. Za využití technologií zachycování a uskladňování, případně využití, uhlíku by pak byl tento vodík dekarbonizovaný, tzv. modrý vodík.
Podle zástupce norské energetické společnosti Equinor Olava Aamlida Syversena by modrý vodík mohl významně přispět k dosažení výroby dostatečných objemů uhlíkově neutrálního vodíku, a přispět tak k vybudováním základů budoucí evropské vodíkové ekonomiky.
Foto: wikimedia.org
Komentáře