V Praze se koná 19. ročník Evropského jaderného fóra (ENEF) pořádaný Evropskou komisí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Hlavním tématem jsou jak letos zveřejněné strategické návrhy Evropské komise k výhledu na rozvoj jaderné energetiky v EU a malým modulárním reaktorům, tak otázky financování nových jaderných projektů, nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a využití radioisotopů pro lékařské účely.
První den fóra, věnovaný technickým diskusím, projednal překážky při realizaci projektů nové jaderné výstavby a potřebné nástroje regulace a financování. Další téma, bezpečné a odpovědné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, se týkalo propojení etap palivového cyklu a navazuje na probíhající hodnocení směrnic o bezpečném nakládání s radioaktivním odpadem a o jeho přepravě. V rámci diskusních kulatých stolů projednávali zástupci průmyslu, výzkumu, vlád a občanské společnosti navazující otázky financování rozvoje jaderného ekosystému a konkurenceschopnosti evropského průmyslu, životní cyklus projektů od výběru lokality přes licencování až po výstavbu a o přínos výroby radioizotopů a výzkumné infrastruktury.
Druhý den fóra se soustředí na politickou agendu. Na videozdravici předsedů vlád České a Slovenské republiky navazuje projev ministra životního prostředí Igora Červeného, který letošní ročník považuje za přelomový vzhledem k počtu notifikací nových jaderných projektů: „Je zřejmé, že v jaderné oblasti přistupujeme v Evropě od slov k činům. Dokazuje to notifikace našeho projektu v Dukovanech, Evropskou komisí schválená veřejná podpora projektu v Polsku, postupující programu ve Francii a plánované první notifikace programu malých reaktorů ve Švédsku. Evropská komise však musí přijít s dalšími podstatnými změnami a rámcem, který podpoří a urychlí projekty nových jaderných zdrojů.
Z pohledu ČR a životního prostředí jsme vydali prodloužení stanovisko EIA pro projekt nového zdroje v Temelíně, pracujeme na prodloužení stanoviska EIA pro dukovanský projekt a dokončujeme hodnocení dopadů záměru výstavby malého reaktoru na lokalitě Temelín. Diskuse o nastavení rámce po roce 2030 musí zohlednit vůli států plánující novou jadernou výstavbu a Evropské jaderné fórum pro to nabízí vhodnou platformu“. Pohled Evropské komise představí generální ředitelka Generálního ředitelství pro energetiku Céline Gauer. Následné dva panely projednají jadernou energetiku jako nástroj dekarbonizace, hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, a společenské a finanční podmínky rozvoje jádra včetně akceptace veřejnosti a potřeb kvalifikované pracovních sil.
ENEF nabízí již od roku 2007 platformu pro diskusi mezi členskými státy, institucemi EU, průmyslem a odbornou i širokou veřejností o rozvoji, příležitostech a rizicích jaderné energetiky. Na okraj ENEF se setkali zástupci států Jaderné aliance, aby projednali další kroky na podporu zlepšení podmínek pro rozvoj jaderné energetiky v EU, včetně víceletého finančního rámce či klimaticko-energetického rámce po roce 2030. „Jaderná aliance čítající více než polovinu členských zemí EU opakovaně předala Evropské komisi konkrétní požadavky a návrhy na podporu jaderných projektů, ať již nastavení jádra na úroveň obnovitelných zdrojů pro jakékoliv cíle a programy EU, tak související dodržování technologické neutrality v rámci politik podpor a financování, v neposlední řadě úpravu Taxonomie EU ve smyslu odstranění diskriminačních podmínek pro jadernou energetiku. Na těchto změnách je třeba dále intenzivně pracovat,“ dodává Tomáš Ehler, vrchní ředitel sekce jaderných zdrojů a nových technologií MPO, který společně s francouzským vrchním ředitelem pro energetiku Laurentem Kuenym předsedal jednání zástupců zemí Jaderné aliance v Praze.
Komentáře