Na základě analýzy dat ze stanic s manuálním měřicím programem benzo[a]pyrenu, těžkých kovů (arsen, kadmium, nikl a olovo) a benzenu v roce 2025, která doplňuje analýzu dat ze stanic s automatizovaným měřicím programem, lze konstatovat, že rok 2025 bude zařazen mezi roky s vyhovující kvalitou ovzduší. Přesto však došlo u některých znečišťujících látek k překročení platných imisních limitů.
Jednalo se především o přízemní ozon a benzo[a]pyren, u nichž dochází k překračování imisních limitů dlouhodobě a každoročně. Překročení bylo zjištěno také u 24hod. imisního limitu suspendovaných částic PM10 a ročního limitu kadmia, v obou případech však na jedné monitorovací stanici. V případě PM10 došlo k překročení po dvou letech, u kadmia po devíti letech.
V roce 2025 byl podle předběžných údajů roční imisní limit benzo[a]pyrenu (1 ng⋅m⁻³) překročen přibližně na 37,5 % stanic, tj. na 24 z celkového počtu 64 stanic. Nejvyšší roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu byla zjištěna na venkovské stanici Věřňovice-Dolní Lutyně (3,6 ng⋅m⁻³). Mimo oblast Moravskoslezského kraje byly nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu tradičně zaznamenány na stanici Kladno-Švermov a na dalších lokalitách zaměřených na znečištění ovzduší pocházejícího převážně z lokálního vytápění (tzv. vesnické hotspoty). Mezi tyto lokality patří Brumov-Bylnice, Jilemnice, Bludov-hřiště, Třešť, Staňkov a Broumov. Naměřené koncentrace potvrdily negativní dopad emisí z vytápění domácností, zejména ze spalování uhlí v zastaralých typech kotlů, na kvalitu ovzduší v daných lokalitách.
V roce 2025 koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší meziročně nepatrně stouply. Jednalo se však o třetí nejnižší hodnoty za celé období měření od roku 2005. Nepatrné nárůst koncentrací benzo[a]pyrenu v hodnoceném roce lze pravděpodobně přičíst meteorologickým podmínkám v únoru. Z dlouhodobého hlediska však dochází ke zlepšování kvality ovzduší, k čemuž přispívají opatření na všech typech zdrojů, zejména modernizace kotlů v domácnostech a přechod na alternativní způsoby vytápění. K tomu významně napomohl zákaz provozu starých kotlů na tuhá paliva od září 2024 a energetická krize, které urychlily jejich výměnu. V ostravském regionu se navíc projevil pokles průmyslové výroby a přeshraničního znečištění z Polska.
Navzdory postupnému zlepšování kvality ovzduší stále dochází na některých měřicích stanicích k překračování imisního limitu pro benzo[a]pyren, a to zejména v souvislosti s méně ekologickým vytápěním domácností. Nadlimitní koncentrace lze očekávat především v obcích s vyšším podílem vytápění pevnými palivy, která představují hlavní zdroj benzo[a]pyrenu v ovzduší. Z těchto důvodů je pokračování a rozšiřování opatření na zlepšení kvality ovzduší i v následujících letech více než žádoucí.
Roční imisní limit benzenu (5 µg⋅m⁻³) nebyl v roce 2025 překročen na žádné ze 36 stanic. Dne 28. 2. 2025 došlo v Hustopečích nad Bečvou k havárii železničních vozů převážejícího benzen. Od 12. 3. 2025 bylo v blízkém okolí zahájeno měření koncentrací benzenu v ovzduší. Nejvyšší průměrné koncentrace benzenu, naměřené v Hustopečích nad Bečvou, se šířily převážně z místa havárie a probíhajících sanačních prací. Přesto, i přes výskyt několika krátkodobých epizod s vysokými špičkami hodinových koncentrací, nedošlo k překročení ročního imisního limitu.
Roční imisní limit kadmia (5 ng⋅m⁻³) byl v roce 2025 překročen na jedné ze 47 stanic. Na městské pozaďové stanici Tanvald-školka bylo naměřeno 6,3 ng⋅m⁻³, což je oproti roku 2024 nárůst o 62 %. Příčinou je pravděpodobně zvýšení emisí z lokálních sklářských provozoven, podpořené místní orografií a meteorologickými a rozptylovými podmínkami. Podobně jako v předchozích letech, nebyly překročeny roční imisní limity arsenu, niklu a olova.
Komentáře