2/2023

Chemickou recyklací můžeme zrecyklovat i materiály, u kterých recyklace mechanická selhává

| autor: redakce0

Chemickou recyklací můžeme zrecyklovat i materiály, u kterých recyklace mechanická selhává

SCHP ČR zaznamenal tlak ze strany obcí, které jsou pravděpodobně podněcované skládkařskou lobby, na rozmělnění podmínek pro skládkování. Co to bude znamenat pro recyklaci jako takovou?

Svaz chemického průmyslu ČR již v minulém kole projednávání zákona o odpadech v roce 2016 podporoval ambice Ministerstva životního prostředí spojené s nastavením jasných pravidel stran zákazu skládkování využitelného komunálního odpadu a nastavení výše poplatků za skládkování v případě nevyužitelného odpadu na takové výši, aby tyto byly motivační a nasměrovaly Českou republiku směrem od skládkování.

V tomto duchu jsme pokračovali i při aktuálním projednávání a prosazovali jsme zákaz skládkování již od roku 2024. V průběhu vypořádání připomínek v rámci meziresortního řízení se ukázalo, že MŽP „couvlo“ a vznikla dohoda mezi partnery na vyšších místech (MŽP, SPČR, HKČR, SMOČR), tedy rozhodli jsme se, jakožto člen Svazu průmyslu a dopravy tuto dohodu ctít, i když se stále domníváme, že posun zákazu na rok 2030 znamená pouze „ztracené roky“ a oddalování řešení, které stejně na konci bude muset přijít. Stejné je to s nastavením motivační úrovně poplatků za skládkování.

Určitě nemáme nic proti některými subjekty navrhovaným „měkkým opatřením“, jako podpora recyklace ve veřejných soutěžích apod., avšak dostatečné navýšení skládkovacích poplatků považujeme za základ, který v oblasti využití odpadů největší měrou přispěje k odklonu skládkování do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady nejlépe směrem k recyklaci. Jakékoliv rozmělňování podmínek pro skládkování povede ke zhoršení podmínek pro nastartování recyklačního průmyslu v České republice.

Většina nevládních neziskových ekologických organizací tvrdí, že tyto přísné požadavky na ukončení skládkování jsou nahrávkou pro energetiky, a proto jsou spíše na straně rétoriky obcí a skládkařů. Co si o tom myslíte, jako zástupce investorů do chemické recyklace?

My to tak nevidíme. Samozřejmě je vždy levnější, s nadsázkou. nasypat odpad do díry a zahrabat jej. Jakákoliv sofistikovanější recyklační technologie vyžaduje investice a pokud se chceme zasadit o zlepšení životního prostředí, razantní snížení skládkování a podporu recyklace, je třeba postupovat osvědčenými cestami, nehledat nové cesty, inspirovat se na západě od nás a dostatečně navýšit skládkovací poplatky.

Recyklace a v našem případě chemická recyklace je považována v rámci pyramidy nakládání s odpady za vyšší a preferovanější úroveň, a i z hlediska životního prostředí si tyto technologie zaslouží podporu ve formě navýšení skládkovacích poplatků.

Pokud budou tyto pozměňovací návrhy přijaty, jaký dopad to bude mít na recyklaci?

Domníváme se, že zcela zásadní. Zabetonujeme si tu skládkování na další roky a stejně nakonec budeme ze strany EU donuceni do recyklace investovat. Jen to budou investice na poslední chvíli. A toto „šití horkou jehlou“ bude znamenat vyšší investice nebo investice do méně kvalitních technologií. Náš zájem je podpořit nejnovější vysoce inovativní technologie jakými chemická recyklace je. A je jedno, jestli v rámci chemické recyklace mluvíme o pyrolýze, plazmě či solvolýze.

Tyto 3 technologie považujeme za základní 3 pilíře chemické recyklace směřující ke skutečné recyklaci. Takové to „přetřesení“ černé popelnice u brány skládky a vyseparování 10 či 20 % využitelného materiálu pro recyklaci a vysypání zbylých 80-90 % „nevyužitelného odpadu“ na skládku za recyklaci opravdu nepovažujeme. Chemická recyklace má to kouzlo, že její pomocí dokážeme významnou měrou přispět k výrazně lepšímu plnění recyklačních cílů a řešení problémů recyklace v těch případech, kdy tzv. „mechanická recyklace“ naráží na své technické či ekonomické limity.

Aby byly splněny ambiciózní klimatické evropské cíle, ale zejména cíle pro plnění recyklace, je třeba například recyklovat mnohem více odpadního plastu. Technologie „pyrolýza“, „plazma“ a „solvolýza“ jsou považovány za technologie tzv. „chemické recyklace“ v rámci kategorie materiálová recyklace, a vhodně doplňují technologie tzv. „mechanické recyklace“ (výroba nových PET lahví z použitých PET lahví, výroba plastových plotů či střešních tašek z recyklátu apod.).

Technologie chemické recyklace pomáhají řešit problém, kdy je v dnešní době řada plastů obtížně recyklovatelných či nerecyklovatelných a končí na skládkách nebo spalovnách či ZEVO. V České republice již jsou připraveny řešení a zpracovatelské kapacity pro technologie tzv. „chemické recyklace“, tj. technologie „pyrolýzy“, „plazmy“ a „solvolýzy“ plastových či jiných (např. komunálních) odpadů.

Jinými slovy chemická recyklace může zaplnit mezeru v recyklační smyčce plastů, šetřit cenné zdroje a přispět k vytvoření nízkouhlíkové oběhové ekonomiky. Procesy chemické recyklace jsou schopné zpracovávat kontaminovaný a/nebo směsný plastový odpad, který nelze recyklovat mechanickou recyklací nebo rozpouštěním, který by jinak skončil spalováním (s nebo bez energetického využití) nebo skládkou.

Tyto technologie umožňují použití plastového odpadu jako suroviny pro výrobu nových chemikálií a plastů, jejichž kvalita je stejná jako při výrobě z původních zdrojů, což umožňuje jejich použití i v náročných aplikacích, jako je styk s potravinami a balení potravin. Další výhodou je možnost využití chemické recyklace k zachycení a oddělení problematických nečistot, tzv. látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC), které mohou být přítomny v plastických hmotách na konci životnosti.

Dodržení výše uvedených doporučení způsobí zlepšení nejen na poli recyklace plastových odpadů, ale i v celém odpadovém hospodářství České republiky. Výše uvedené výrazně pomůže mimo jiné s:

  • Omezením skládkování, hromaděním odpadů a negativních vlivů s tím spojených.
  • Omezením závislosti ČR na fosilních palivech.
  • Omezením závislosti na exportu plastového odpadu a řešení problematiky využití odpadních plastů v ČR.
  • Omezením závislosti na importu primárních plastových materiálů.
  • Ochranou životního prostředí
  • Dosažením stanovených a vymahatelných cílů v oblasti nakládání s odpady.

Tedy abychom si to shrnuli – jakákoliv podpora nebo legislativní odstranění bariér (chemické) recyklace je pro Českou republiku přínosem. A toto vše je ohroženo rozvolněním podmínek pro skládkování. Pevně věříme, že si toto naši zákonodárci plně uvědomují a nepodpoří skládkování, a naopak podpoří nastartování recyklačního průmyslu v České republice.

Foto: pixabay

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP