Reklama

6. 10. 2016  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Česká odpadová hra s pojmy aneb odpadu by se mělo předcházet, ne jej řešit od konce

Konference Enviro 2016 byla nejen velice hodnotná po stránce výměny zkušeností a informací. Byla také velmi zajímavá z hlediska zúčastněných, takže než jsem důsledně zlikvidoval svou roládu s bramborovou kaší, aniž bych zanechal ždibec potravinového odpadu, dověděl jsem se, jak na naše OH nahlíží Vladimír Ucekaj z EVECO Brno.

Jak si vysvětlujete fakt, že dáváme odpadům různá jména?

Je to všemožné manévrování k tomu, aby se dle potřeby dotčeného snížily náklady, a nebo navýšil obrat a zisk. Jsem rozhodně proti tomu, aby se v novém zákoně využívalo termínů jako "upravený" odpad, "recyklovatelný" odpad nebo "využitelný" odpad ke spekulacím. Jsem proti tomu, aby se dal odpadu jiný název jen proto, že projde nějakou mechanickou úpravou, která ve skutečnosti pouze rozdělí vstup na několik hromádek, ale už s jinou klasifikací a s jiným názvem, což zaručí uložitelnost na skládce.

Například takové "výměty". Nejde už o neupravený odpad a dle návrhu zákona rozhodne jen jeho výhřevnost o tom, zda půjde uložit na skládku. O to se teď hraje. Bohužel se systémově neřeší, proč a jestli vůbec nějaký výmět měl vzniknout. Pak už jen stačí, aby hranice výhřevnosti byla stanovena příliš vysoko, a vesele se skládkuje dál. Je to hra s pojmy a dojmy.

Komu to nahrává?

Nahrává to samozřejmě především skládkařům. Ale nejen jim. Nejednotnost ve vykazování a evidenci napříč Evropskou unií přináší mnoho problémů a zkreslených údajů, aneb jediná statistika, které věřím, je ta, kterou si sám udělám.

Krásným příkladem je zařazení/nezařazení biologicky rozložitelného odpadu z údržby zeleně a ze separovaného sběru od občanů mezi komunální odpady. V případě České republiky by plné zahájení jeho sběru a zahrnutí mezi komunální odpady rázem změnilo čísla tak, že by se Česká republika ocitla na špici v „recyklaci“ a mohli bychom směle konkurovat zemím s vyspělým odpadovým hospodářstvím. Uvozovky jsou tam úmyslně, protože často je recyklace jen hra s pojmy a rozdílnou terminologií.

Vidíte nějaký rozdíl mezi stávající legislativou a tou, která se připravuje, podíváme-li se na poslední návrh?

Odklon odpadu od toho, aby se skládkoval, nebude podle mě prakticky žádný. Pokud to vezmu z pohledu očekávatelných reálných důsledků, tak jak se mi zatím jeví, bude rozdíl zanedbatelný a ke skutečně reálné změně v našem odpadovém hospodářství prakticky nedojde. Kromě jedné výjimky. Tou je fakt, že to bude stát občany mnohem víc díky vložení nesmyslných systémových prvků majících za úkol vytvářet krásnou zelenou mlhu „recyklace“.

Je v našem odpadovém hospodářství něco, na co bychom mohli být pyšní?

Ano. Jsem pyšný na to, že máme čisté obce a města. Že se všude neválejí odpadky a to se týká i přírody. Samozřejmě nic není dokonalé, ale za relativní čistotu našich obcí, měst a přírody jsem velmi rád.

Oproti letům minulým, kdy každá obec měla svou víceméně divokou skládku se situace radikálně změnila. Pokud budu brát slova "odpadové hospodářství" ve významu minimalizace dopadů na přírodu, tak tam asi není důvod být tak úplně hrdý.

Dvojí data. MŽP a ČSÚ. Problém, který se už svým trváním dá označit slovem "vousatý". Jak se na něj díváte?

Na vysoké škole nás učili, že z hlediska procesního měření se nikdy nepoužívají dvě čidla. Pokud je třeba měřit více čidly, tak minimálně tři, aby to třetí čidlo řeklo, kam se přiklonit. Zkrátka, když budete mít jedno čidlo, víte „přesně“ kolik měří. Když budete mít dvě, nevíte, které říká pravdu.

Jsem tedy velmi pro, aby byla statistika stažena jen k jednomu úřadu, a je vlastně celkem jedno, ke kterému. Upřímně, kolik odpadu skutečně Česká republika vyprodukuje, neví nikdo.

Vykazování třeba na základě průměrů a objemů vyvezených popelnic je opravdu nepřesné. A kdo měl doposud tendenci zjistit, jak to opravdu je, byl po určité době vrácen na zem. Buď to bylo tak náročné na čas, na personál a na finance, nebo tomu, kdo do toho šel i přes tuto náročnost , bylo naznačeno, ať toho raději nechá. Mohlo by vyjít na světlo světa i něco, co nikdo nechce ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372