2/2023

Býčí příběh evropského trhu s emisními povolenkami I.

| autor: Pavel Mohrmann| zdroj: TEPKY NEWS 1/20210

bull-races-1949977_640.jpg
zdroj: pixabay

Evropský trh s uhlíkem má od začátku listopadu 2020 vzestupnou tendenci, a to navzdory vedlejším účinkům koronavirové krize na evropské podniky od roku 2020. Benchmark z prosince 2021 odstartoval rok v cenové oblasti 30,00 EUR, kterou udržuje nedostatečná nabídka aukcí, dohoda o brexitu dosažená před Vánocemi a přijetí cíle snížení emisí o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 Evropskou radou.

V únoru futures EUA (evropských emisních povolenek) vstoupily do cenového území 40,00 EUR za EUA, protože manažeři hedgeových fondů začali na konec dekády sázet na cenovku 100,00 EUR za EUA. V době psaní tohoto článku již benchmarková smlouva z prosince 2021 testovala úroveň 50,00 EUR za EUA bez úrovně technické rezistence směrem vzhůru.

Do konce dubna 2021, což je lhůta pro „cyklus dodržování“ pro 2020, se cena uhlíku meziměsíčně zhodnotila o 15%, kumulativně od začátku roku o 49 % a oproti předchozí compliance ceně o 145 %. Kvůli současným cenovým úrovním to byla nejdražší compliance pro provozovatele zahrnuté do EU ETS.

graf.png

Graf EUA prosinec 2021, ©VERTIS. VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

Účastníci trhu z východu i západu neočekávají z dlouhodobého hlediska nic než vzestupnou trajektorii. Prognóza vychází z nevyhnutelného zpřísnění systému obchodování s povolenkami, které se očekává v důsledku klimatického zákona přijatého v roce 2020. Zákon by měl sladit právní předpisy EU v oblasti životního prostředí s cílem snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně na 55 % ve srovnání s úrovněmi roku 1990, čistými nulovými emisemi do roku 2050 a možná negativními emisemi v dalších letech.

Evropská komise právě v pondělí 3. května oznámila, že představí svůj balíček opatření v oblasti klimatické politiky do roku 2030, včetně pečlivé revize směrnice o EU ETS, 14. července, což je opoždění oproti původnímu termínu stanovenému na začátek června. Legislativní balíček „Fit for 55“, jehož cílem je sladit legislativní rámec Unie s cíli právních předpisů v oblasti klimatu, by se zaměřoval nejméně na jedenáct legislativních předpisů. To by zahrnovalo revizi směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie spolu s nařízením LULUCF a nařízení o sdílení úsilí.

Očekává se také, že Komise předloží návrh zákona o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), daně za obsah CO2 v dováženém zboží, spolu s návrhy zákonů, které regulují využití výnosů na pokrytí fondu obnovy po koronavirové krizi v celé Unii.

V tomto ohledu politici zvažují řadu scénářů zaměřených na mechanismus rezervy tržní stability (MSR), lineární redukční faktor (LRF), nové stanovení stropu systému („cap“) a bezplatné příděly.

Zpřísnit MSR, nově stanovit strop a zaručit účinné snížení emisí

Ať už jde o hlavní nástroj politiků pro omezování přebytků, který systému přináší rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou, Evropská komise upírá svůj pohled na zpřísnění MSR systému. Do července se Komise dohodne na nové úrovni příjmu pro MSR počínaje rokem 2023. Na konci roku 2019 činil přebytek přibližně 1,6 miliardy povolenek, a revize tohoto nástroje je tudíž životně důležitá pro řešení dalšího přebytku plynoucího z rychlé dekarbonizace, nárůstu podílu energií z obnovitelných zdrojů v širším energetickém mixu a nepříznivých účinků pandemie na emise.

Nedávné zprávy think tanků navrhly udržovat úroveň příjmu MSR na 24 % až do konce fáze 4, místo aby se od roku 2023 snížila na polovinu. Návrhy vycházely z předpokladů, že zařízení zahrnutá v systému vypouštějí méně, než je strop („cap“) systému. Data o ověřených emisích z roku 2020 tuto hypotézu potvrdily, neboť ukázaly v roce 2020 pokles emisí skleníkových plynů v EU ETS o 13,3 % ve srovnání s rokem 2019.

Podle zprávy Komise bylo toto snížení výsledkem 11,2% snížení emisí ze stacionárních zařízení a 64,1% snížení emisí z letectví, což je sektor nejtvrději zasažený koronavirovou pandemií. Podle nedávných údajů získaných z webových stránek Evropské komise došlo u provozovatelů tepla a elektřiny v celé EU k poklesu jejich emisí o jednu třetinu ve srovnání s rokem 2019.

Očekává se, že emise v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 významně poskočí, s tím jak se v Evropě dále rozjíždí očkování a plánuje se znovuotevření ekonomik, i když do června 2021 nedojde k žádnému zásadnímu nárůstu cestování.

graf2.png

Roční ověřené emise EU, ©VERTIS. VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

Rozdíl mezi skutečnými emisemi a stropem systému, který se pro rok 2019 odhaduje na 250 milionů povolenek, zůstává problémem, jehož vyřešení by vyžadovalo více než MSR. S ohledem na cíle snížení emisí do roku 2030 a 2050 Komise zkoumá možnost zvýšit pro rok 2021 roční lineární redukční faktor (LRF) stropu ze současných 2,2 %. Tato revize bude záviset na výchozím / základním roce, od kterého LRF začíná, a tedy potenciálním novém stanovení stropu ze strany Komise.

CBAM: Evropský ochranný nástroj proti tzv. úniku uhlíku

V posledních několika měsících evropské legislativní složky žonglovaly s návrhy na CBAM. Tento nástroj je zakotven v Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal), která byla poprvé představena v roce 2019 a přijata v roce 2020. Zaměřuje se zejména na celosvětové rozdíly v úrovních ambicí snižovat emise a následně stanovuje cenu uhlíkové složky produktů dovážených ze zemí mimo EU, aby zůstaly zachovány rovné podmínky pro podniky v EU, které nesou náklady na snižování emisí s mezinárodními protějšky. Zavedením nástroje Komise rovněž minimalizuje riziko tzv. úniku uhlíku, ke kterému dochází, když se podniky přestěhují do zemí s mírnějšími environmentálními omezeními výrobních prostředků.

Jednání o CBAM vyvolávají vlnu neshod mezi poslanci Evropského parlamentu. Hlavním naléhavým bodem pro zúčastněné strany je bezplatné přidělování ve světle cílů CBAM a cílů Zelené dohody.

Na konci roku 2020 se začaly ozývat hlasy požadující úplné ukončení tohoto odlehčovacího opatření pro podniky na základě posouzení dopadů provedeného Evropským účetním dvorem, které jej pokládá za neúčinný nástroj, jenž brání účinnému snižování emisí. Členové strany Zelených zaujali stejný postoj, zatímco ostatní, zastávající se průmyslových odvětví, upřednostňují menší snížení.

Na konci března přijal Evropský parlament nezávaznou dohodu o zachování bezplatné alokace pro průmyslové podniky, zatímco Evropská komise se rozhodla pro maximální možné snížení bezplatných přídělů o 24 % - na 31 z 52 průmyslových odvětví zahrnutých v EU ETS, rovněž známých jako hodnoty referenčních úrovní (benchmark values), oproti dřívějšímu návrhu na 43 z 52. U Komise přetrvává riziko přísnějších pravidel bezplatné alokace ve prospěch přísnějších pravidel. O nezávazné dohodě Parlamentu se teprve bude diskutovat a konečné rozhodnutí by mělo být vydáno v červenci spolu se zbývajícími nařízeními.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP