Bude ISOH 2, nebo jen Potěmkinova víska?

| autor: Pavel Mohrmann0

20210324_123246.jpg
zdroj: redakce

Dne 15. března letošního roku vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí výběrové řízení na novou verzi Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH 2) za cca 80 mil. Kč. Prostudování zadávacích kritérií vyvolává nemálo dotazů a dosazované odpovědi mohou vést ke spekulacím s nelichotivými závěry.

Dohodě sláva, je však nutné se rozhlédnout

Nová legislativa i fakt, že se MŽP po velmi dlouhých letech domluvilo s Českým statistickým úřadem na společném postupu při nakládání s daty o odpadech, velí k obnově. ISOH 2 je rozumné vytvořit, o tom asi není sporu, diskutabilní je ale způsob a načasování obměny za nyní funkční ISOH.

Celý Informační systém odpadového hospodářství je složitý a sofistikovaný organismus, jehož příprava, stavba a zavádění vyžaduje kvalitní zadání a čas, pokud tedy nechceme nějaký nefungující či nedostatečný paskvil. Náš stát v posledních letech bohužel mnohokrát prokázal svou nízkou schopnost budovat kvalitní informační systémy. A v případě odpadů se můžeme podívat i k sousedům.

Slovensko má novou odpadovou legislativu od roku 2015. Nový ISOH, v přepočtu za více než 400 mil. Kč, se začal na „zelené louce“ budovat v roce 2017 a měl být hotový za 3 roky, tedy v roce 2020. Systém se však stále nedaří spustit do plného provozu a např. zprovoznění agendy toků odpadů bylo už několikrát odsunuto, naposledy na 1. 1. 2022 a už nyní se hovoří o tom, že ani to nebude dostačovat. Výsledkem je zatím jednoduchý sumarizační web, do kterého se zasílají data v excelových tabulkách.

Důsledkem jsou dle NKÚ mj. nedostatečná kontrola státu nad odpadovým hospodářstvím a s tím související enviro kriminalita a daňové úniky. I proto bude mít nefunkční ISOH pro jeho budovatele s největší pravděpodobností trestněprávní důsledky. To samo o sobě naznačuje, že vytvořit novou verzi ISOH není věcí jednoduchou.

Za měsíc lze vytvořit nabídku jen těžko

Požadavky, které vyplývají z náročnosti celého informačního systému, předurčují, že dodavatel nemůže být bez zkušeností. Soutěže se ale může dle zadaných podmínek účastnit pouze opravdu velká IT firma, která v posledních třech letech realizovala velké zakázky a rovněž musí mít výbornou znalost odpadového hospodářství. Existují v naší nevelké zemi firmy toto splňující?

Co však může vyvolávat zásadní pochybnosti v případných účastnících výběrového řízení, je čas na vytvoření nabídky pro tak rozsáhlé dílo. Pouhých šest týdnů je neobvykle málo. Běžná doba je kolem tří měsíců, ostatně přesně takový čas dalo před nedávnem MŽP na zpracování nabídky na jiný svůj informační systém, a to ISPOP2. Tento požadavek tak prakticky vyřazuje ze hry většinu potencionálních zájemců, protože nebudou mít šanci stihnout problematiku nastudovat a zpracovat.

Další zásadní spornou věcí je čas na realizaci. Na tvorbu, předání, implementaci a akceptaci funkčního celku ISOH 2 je maximálně jeden a půl roku (při optimistickém předpokladu, že s vítězem bude podepsána smlouva v polovině roku 2021) a to je velmi odvážné. Rozsah všech požadavků pro danou agendu odpadového hospodářství, vč. příslušných průřezových funkčních požadavků nutných pro funkčnost dané agendy, je opravdu velký.

K tomu je třeba připočíst i umístění vyvinutého funkčního celku ISOH 2 do cílového provozního prostředí, provedení importu iniciální sady dat a iniciálního nastavení, realizaci pilotního provozu a provedení příslušné části školení pro danou agendu odpadového hospodářství, dodání uživatelské dokumentace pro každou agendu a nahrazení současného ISOH. Zkušenosti z podobných projektů napovídají, že čas na realizaci je prakticky nereálný.

Mnoho spekulací

Dalším neméně závažným problémem v tomto zadávacím řízení je neexistence prováděcích předpisů, na které se nová odpadová legislativa hojně odkazuje a které jsou pro budování ISOH 2 zcela zásadní. Tvořit nabídku na takové dílo bez existence schválených vyhlášek je riskantní a jedna ze smluvních stran bude pravděpodobně ošizena. Buď si dodavatel nadhodnotí pracnost (pokud to neudělá, riskuje ztrátu), anebo zadavatel neobdrží to, co by potřeboval.

Zadavatel přitom vzhledem k neexistenci některých zákony předvídaných prováděcích předpisů v příslušných případech v textu použil zrušený prováděcí právní předpis. Konkrétně je v zadávací dokumentaci (ZD) uvedeno:

Zadavatel neměl možnost jiným způsobem Dílo specifikovat. Zadavatel v Příloze č. 11 této ZD uvádí navrhované znění připravovaných právních předpisů provádějících zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „ZoO“) a zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (dále jen „ZVUŽ“) tak, aby je dodavatelé mohli při zpracovávání nabídky zohlednit.

Zadavatel však upozorňuje, že právní úprava obsažená v připravovaných právních předpisech provádějících ZoO a ZVUŽ nebude mít tak podstatný vliv na agendy/procesy odpadového hospodářství tvořící specifikaci Díla. Jednotlivé agendy zůstávají obsahově totožné (i z pohledu požadavků na informační podporu těchto agend), kdy v souvislosti s novou právní úpravou dojde zejména ke konfiguračním úpravám agend/procesů v oblasti terminologie, délky příslušných lhůt, příp. dílčích sousledností jednotlivých aktivit či zapojených rolí.

Zadavatel očekává, že řešení ISOH 2 bude v rámci těchto konfiguračních úprav flexibilní a promítnutí těchto konfiguračních změn nebude představovat zvýšené náklady na vytvoření ISOH 2. Případnou nejistotu/riziko související s neexistencí úplné právní úpravy je dodavatel povinen promítnout do nabídkové ceny.

Univerzálnost budí obavy

Výše uvedená citace ze zadávací dokumentace nabízí něco, co prakticky nelze garantovat a promítnout do ceny. ISOH je specializovaný software. Tato specializace nemůže v mnoha ohledech zaručit flexibilitu či univerzálnost. Stačí porovnat přílohu č. 20 současného ročního hlášení a přílohu č. 13 navrhované vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Jsou tam zásadní změny ve struktuře a rozsahu dat. Univerzálnost a flexibilita je v tomto případě velmi sporná.

Rovněž nelze mít nereálná očekávání na flexibilnost prostřednictvím jakési představy o univerzální konfiguraci, protože to pak dělá ze specializovaného systému jen univerzální prostředí, které by se mohlo stát úplně zbytečným. Dá se tak předpokládat, že aby takové prostředí fungovalo, bude třeba investovat dalších mnoho desítek milionů Kč.

Výhledová nutnost nového informačního systému je pochopitelná, zveřejněná zadávací dokumentace ale vyvolává obavy.

Na závěr

Je třeba si položit otázku, zda je opravdu nezbytné takto narychlo, bez ustálené legislativy, kvalitního zadání a realistických termínů vypisovat výběrové řízení a zda se nejedná o „politický tlak“, aby se stihla soutěž ukončit do voleb, tedy do aktuálně diskutované možné výměny politické garnitury.

Zároveň by bylo namístě zodpovědět ještě dotaz, zda by se již těmto velkým výběrovým řízením ve státní sféře neměl učinit konec. Neměly by být raději stavěny informační systémy státní správy z menších vzájemně integrovatelných částí? Stavění větších a složitých informačních systémů jedním dodavatelem musí obecně vést k závislosti na jejich dodavatelích, opačná a kontrolovaná cesta budování informačních systémů z menších celků přivádí více dodavatelů k jednomu tématu a nahrává i jejich lepší nahraditelnosti.

Dává to i možnost zadavateli práce dobře rozfázovat a řídit. Zajímavé je, že touto cestou se MŽP resp. CENIA před nedávnem vydalo při tvorbě nového ISPOP, který je rozdělený na několik samostatných výběrových řízení. Proč tedy ne ISOH 2? Doufejme, že si MŽP tento riskantní způsob výběrového řízení na nový ISOH 2 ještě dobře rozváží.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ