1/2024

Argumenty MŽP, podporující zavedení zálohování, jsou dle odborníků více než diskutabilní

| autor: Martina Jandusova2

12559962515_a23e4a0c2e_c
zdroj: flickr.com

S připravovanou novelou obalového zákona, která zavádí povinné zálohování vybraných nápojových obalů, se od samého začátku pojí nejenom vášnivé debaty, ale i mylné či zavádějící informace. Oslovili jsme proto odpadové odborníky, aby se k některým tvrzením vyjádřili a případně je uvedli na pravou míru.

Novelu zákona se snaží prosadit Ministerstvo životního prostředí, které o nezbytnosti zálohového systému informuje v tiskových zprávách a veřejných prohlášeních. Některé výroky ministerstva v čele s ministrem, Petrem Hladíkem, se ale jeví jako přinejmenším problematické. Jedná se o:

1) PET je donekonečna recyklovatelný - v pořadu 2 minuty o klimatu v díle s názvem Oběhové hospodářství ministr Hladík říká: „Toto vyřeší až zálohování - PETek a plechovek. Ten materiál je vlastně donekonečna opakovatelně recyklovatelný.“

2) Dále ministerstvo ve videu s výsledky výzkumu, ve kterém sledovalo pohyb vytříděných PET lahví, tvrdí, že: „Zavedením zálohovacího systému v České republice můžeme významně zlepšit proces jejich recyklace.“ (Takové tvrzení vyvolává dojem, že zálohování = recyklace.)

3) Ministerstvo v neposlední řadě prohlašuje, že jedině zálohováním zajistíme, že z lahve se bude vyrábět zase lahev (bottle-to-bottle). „Jedním z limitů, na které naráží třídění přes žluté kontejnery, je to, že ne všechny vytříděné PETky jsou v takové kvalitě, aby se z nich dala vyrobit opět lahev na nápoj. Dnes se jejich velká část využije například na výrobu dětských plen, koberců nebo textilu pro automobilový průmysl. Naopak zálohový systém má zaručit recyklaci obalového odpadu v potravinářské kvalitě,“uvádí MŽP v tiskové zprávě.

Proto jsme oslovili následující odborníky, aby se na výše uvedená tvrzení blíže podívali.

Peter Krasnec, prezident Asociace podnikatelů v odpadovém hospodářství a generální ředitel AVE SK odpadové hospodárstvo s.r.o.

1) Každý plast je v podstatě recyklovatelný donekonečna, ale každým procesem recyklace plastů se snižují jeho vlastnosti. K tomu, aby plast splnil vlastnosti, které má mít (pevnost, flexibilita, vhodnost např. pro výrobu PET lahví apod.), je při výrobě nových plastových výrobků třeba přidávat primární granulát z ropy, jinak plast ztratí své vlastnosti a nebude moct být opětovně použit. Týká se to především PET lahví, kde optimální poměr primárního/sekundárního (recyklátu) materiálu je maximálně 50/50. Uvádí se a z mé praxe i mohu potvrdit, že už při osmé recyklaci PET lahve nejste schopni vyrobit kvalitní výrobek – pokud nepřidáte primární granulát z ropy. Takže tvrzení, že PET lahev je donekonečna recyklovatelná a použitelná na výrobu PET výrobků, je mylné.

2)Je úplně jedno, zda PET lahve sbíráte prostřednictvím tříděného sběru ve žlutých kontejnerech nebo prostřednictvím zálohového systému. Proces recyklace PET lahví je vždy stejný: drcení, praní (vodní proces) a sušení. Následně buď granulace (tepelný proces) nebo přímé využití PET vloček k výrobě výrobků (opětovně ale tepelný proces). Takže každá jedna lahev, ať už ze žluté nádoby nebo ze zálohového systému, má stejný proces recyklace. Takže s uvedeným tvrzením nemůžu souhlasit.

3)S tvrzením nemůžu souhlasit. Již dlouhodobě (několik desítek let) se totiž PET lahve vyrábějí v rámci Evropy (i CZ/SK) z lahví, které pocházejí ze žlutých kontejnerů. Proces recyklace PET lahví, tzv. „bottle to bottle“, má v Evropě dlouhodobou historii bez ohledu na to, zda má daná země zálohový systém zavedený nebo nemá.

Josef Hejl, ředitel společnosti PETKA CZ, a.s.

1) Polyethylentereftalát není zcela donekonečna recyklovatelný. I tento polymer podléhá určité degradaci, kdy se mění jeho fyzikální vlastnosti. Částečně je možné je upravit, vylepšit, nikoliv však donekonečna. Proto dává smysl například využívat 25%, 35%, 40% recyklátu, nikoliv 100% do PET lahví (preforem). Řada technologií využívá dlouhodobě náš recyklát ze 100%. Zde je ale finálním výrobkem např. PES vlákno (AUTOMOTIVE), PET páska (OBALY), PES pryskyřice, apod. Samostatnou kapitolou je pak barva. Z čiré bude čirá a všechny ostatní barvy, z barevných pak nebude zpět čirá.

2) Recyklací PET lahví se zabýváme od roku 2005. Zálohováním se proces recyklace nijak nezlepší. Dlouhodobě zde např. prosazujeme zákaz používání „celopotahovaných“ etiket na PET lahvích, čímž by se recyklace jednoznačně zvýšila min o 2 – 3 % . Předmětem zálohování ale např. NEBUDOU – PET lahve od mléka olejů, sirupů, apod. Dnes je normálně zpracováváme jako naprosto standardní materiál (vše je pro food kontakt).

3) Argument, že jedině zálohováním zjistíme, že z lahve se bude vyrábět zase lahev je naprosto neopodstatněný a mylný. Proces recyklace se stávajícím využitím „žlutých kontejnerů“ je ověřený, plně funkční a spolehlivě dosahuje kvalitativních parametrů pro food kontakt. Diskuse o riziku kontaminace zde není naprosto na místě. Zde uvádím raději několik tvrdých dat:

  • První dávkování PET flakes čirých z naší produkce do food kontakt proběhlo již v roce 2012.
  • 2016 – technologické zkoušky a ověření produkce PET flakes pro food kontakt, a to na 2 technologiích renomovaných evropských výrobců. Obě zkoušky s výsledkem plně vyhovující.
  • Od roku 2016 standardně dodáváme PET flakes výrobcům PET preforem pro výrobu PET lahví, výrobcům PET regranulátů pro výrobu preforem PET lahví i PET fólií pro balení potravin (výhradně EU). Naši klienti jsou renomované firmy, které musí plnit a plní všechna legislativní ustanovení EU (např. norma pro food kontakt = EFSA).
  • Vstupním materiálem byly a jsou zde PET lahve od nápojů, minerálních a stolních vod z domácností = tedy ze žlutých nádob.

Jak jsem uvedl na přímých datech, jedná se o dlouhodobou skutečnost a fakta, nikoliv o názor a diskusi.

Zde jen snad ještě poznámka k vlastnímu procesu recyklace a výroby PET lahví: Občané ČR využívají dlouhodobě plně funkční systém sběru plastů prostřednictvím žlutých nádob – následuje separace na separačních linkách, kde výstupem je balík nalisovaných PET lahví (již přetříděných) – dalším stupněm je pak recyklace (PETKA CZ, a.s.), kde dochází k dalšímu dotřídění a zbavení nečistot, praní za teploty 92 - 95 0C s využitím plně inteligentních systémů třídění – dále pak vlastní dekontaminace, tavení, regranulace, výroba preforem, z nichž se nakonec vyfoukne příslušná PET lahev. Teplota tání polymeru PET je 255 - 260 0C . Z výrobního procesu je jasné, že jakákoliv diskuse o kontaminaci ze žlutých nádob je zcela neopodstatněná.

Komentáře

  1. To vše je typická potěmkinovská kauza. Separovaný sběr není třídění, kromě toho jen malá část končí skutečně v recyklačních závodech - už proto, že skoro žádné nemáme (vzhledem k latentnímu množství plastového odpadu). Recyklovat de facto nikdo ani nechce, příslušné technologie jsou investičně velmi náročné, levnější je odpad zahodit nebo spálit. A je velmi ilustrativní, že nejmíň o problematice třídění a recyklace ví ministr ŽP. Používá argumenty, které mu evidentně vsugerovali lobbisté, o jejichž důvodech mi není jasno. Pokud by jim skutečně šlo o využití odpadů, lobbovali by za investice do třídicích a recyklačních technologií. Za mne to vyvolává dojem, že za vším stojí EKO-KOM s jejich virtuálním potěmkinovským zaměřením.

  2. Návrh na stažení návrh na zálohování PET lahví a plechové třídění včetně zpoplatnění plakáty a letáky antisociální zdražení jednotlivých a plošné zatížení obyvatelstvo ČR a samosprávy prodělají však zákazníci zaplatí za potravinářské objektu nejhorší bianco šek papír+25x12/300 Kč a plastů a plechové o 4x12/30 dnů denní/1440 Kč cca bude na jednotlivé občana ČR částku v+1440./1740.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP
Compag
ORGREZ
Ekosev
JMK Recycling
REMA