2/2023

Vyhláška o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání

| zdroj: MPO0

nadine-marfurt-XPy3ZRkfoYo-unsplash
zdroj: unsplash.com

Povinnost zajistit pravidelnou kontrolu provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání (dále jen „systém vytápění“) je stanovena pro vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce a vyplývá z § 6a odst. 1 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Podrobněji je povinnost zajistit kontrolu upravena vyhláškou č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání (dále jen „vyhláška“). Vyhláška stanovuje, že povinnosti kontroly podléhají jednak systémy vytápění se zdrojem tepla umístěným v budově, např. v kotelně v suterénu, ale také systémy vytápění, u nichž je zdrojem tepla soustava centrálního zásobování tepelnou energií. Podmínkou je, aby jmenovitý výkon systému vytápění byl větší než 70 kW. Kontrolu může provést pouze energetický specialista s oprávněním k provedením kontroly podle zákona.

Vyhláška nabyla účinnosti 1. března 2022 a stanovila přechodné období tak, aby povinné subjekty mohly plnit novou povinnost průběžně a nedošlo k převisu poptávky po kontrole nad možnostmi energetických specialistů. Subjekty, na které se povinnost kontroly vztahuje nově, měly povinnost zajistit kontrolu do 1 roku, tj. do 1. března 2023. Subjekty, které provedly kontrolu kotle a rozvodů tepelné energie podle předchozí právní úpravy, tj. vyhlášky č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie (dále jen „vyhláška č. 194/2013 Sb.“), a tato kontrola byla provedena před více jak 5 lety, mají provést kontrolu do 2 let, tj. do 1. března 2024.

Dále je potřeba uvést, že budovy se spalovacím zdrojem tepla se jmenovitým výkonem nad 20 kW musely procházet pravidelnou kontrolou již v minulosti, a to podle vyhlášky č. 194/2013 Sb. U těchto budov tak nedochází k zavedení nové povinnosti. Naopak zvýšením jmenovitého výkonu nad 70 kW povinnost pravidelných kontrol u části budov odpadla.

Pokud je systém vytápění vybaven automatizačním a řídícím systémem budovy, který elektronicky monitoruje a řídí celý systém vytápění pro optimální užití energie, pak není potřeba kontrolu provádět.   

Cílem povinných kontrol je zajistit pravidelnou inspekci systému vytápění ve větších budovách. Jen díky kontrole, kterou provádějí odborníci z oboru, je možné odhalit nedostatky, o kterých vlastníci mnohdy ani netuší. Z kontroly dostanou zprávu, která obsahuje doporučení pro zlepšení účinnosti systému vytápění. Vlastníci se těmito doporučeními nemusí řídit, ale k jejich realizaci by je mělo motivovat to, že díky nim mohou dosáhnout efektivního provozu systému vytápění a snížení provozních nákladů. Dalším pozitivním efektem je snížení spotřeby energie a množství vypouštěných emisí v případě spalovacích zdrojů tepla.

Mezi případy neefektivního provozu systému vytápění, které může kontrola odhalit patří:

  • Budova byla zateplena, ale výkon otopných těles zůstal beze změny. Otopná soustava se stala předimenzovanou a budova je zbytečně přetápěna. Jako úsporné opatření může být doporučeno např. regulace topné vody či instalace regulačního systému.
  • Systém vytápění budovy je zastaralý, tepelná izolace rozvodů je nedostatečná a chybí základní prvky regulace a řízení. Jako úsporné opatření může být doporučeno např. celková rekonstrukce otopné soustavy, příp. dílčí opatření jako je kompletní izolace rozvodů, výměna otopných těles či instalace automatizačního a řídícího systému.
  • Dílčí nedostatky systému vytápění, např. zastaralý zdroj tepla, nevyvážení a nedostatečná regulace otopné soustavy nebo nefunkční termostatické ventily na otopných tělesech. Jako úsporné opatření může být doporučeno např. instalace nového zdroje tepla s vyšší účinností než stávající zdroj tepla, provedení vyvážení soustavy vytápění, instalace automatizačního a řídícího systému či instalace moderních termostatických hlavic na otopná tělesa.

Nedostatky a tím možné úspory lze najít jednak v budovách s vlastní kotelnou a zdrojem tepla, ale i v budovách napojených na systém centrálního zásobování tepelnou energií. Realizací doporučených opatření, která z kontroly systému vytápění vzejdou, je možné dosáhnout úspory energie až v řádech desítek procent a návratnost takové investice je zpravidla do několika let.

Vzhledem k tomu, že v příštích letech nelze očekávat zásadní snížení cen energie, dávají investice do zefektivnění provozu systémů vytápění smysl. Provedení pravidelné kontroly systému vytápění a navržení úsporných opatření usnadní a ulehčí vlastníkům rozhodování, co a jak je možné v jejich systému vytápění zlepšit a kolik je možné díky tomu ušetřit.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP