Výzkumný tým Lesnické a dřevařské fakulty se zaměřil na problematiku rozšíření pesticidů v potravních sítích různých typů zemědělských plodin pěstovaných na jižní Moravě a ve středních Čechách. Díky úzké spolupráci se subjekty hospodařícími v těchto regionech mohli autoři studie porovnat látky, které objevili v analyzovaných skupinách – půda, rostliny, hlodavci, pavouci – s látkami, které byly v dotčených lokalitách za poslední čtyři roky aplikovány.
Výsledky ukázaly, že v zemědělsky využívané krajině se koncentruje a šíří poměrně velké množství pesticidů, z nichž některé mohou mít významný dopad na biologickou rozmanitost a zároveň jsou výrazně rizikové i pro člověka. Z velké části se ovšem nejednalo o látky aplikované samotnými farmáři. Radek Michalko z Ústavu ekologie lesa a Ondřej Košulič z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.
Nález rozmanitého spektra látek, které zemědělci na svých pozemcích neaplikovali, si vědci vysvětlují přenosem z okolní krajiny a následnou akumulací v rozsáhlejších potravních sítích. „Při porovnání různých typů pesticidů jsme zjistili, že koncentrace insekticidů určených k potlačení hmyzích škůdců a fungicidů používaných proti houbovým patogenům obecně stoupají s trofickou úrovní. Tento trend naznačuje, že tyto látky se hromadí napříč potravními řetězci, což je projev bioakumulace,“ popsal možný pohyb zdraví škodlivých látek v potravních řetězcích Radek Michalko.
Za alarmující vědci považují nalezení pesticidních látek, které nebyly nikdy schváleny pro využití v zemědělství a lesnictví nebo jsou již několik let v Evropské unii zařazeny mezi zakázané látky. „Výskyt těchto látek lze vysvětlit jejich schopností dlouho přetrvávat v životním prostředí, ale vyloučit nemůžeme ani možnou nelegální aplikaci a používání falšovaných agrochemikálií. Tady se ale dostáváme do roviny spekulací,“ nastínil Ondřej Košulič.
Odborníci poukázali například na zjištěný a výrazně nebezpečný karbofuran a jeho metabolity, které jsou silně jedovaté i pro obratlovce a které byly pravidelně zjišťovány u hlodavců a pavouků na většině pěstovaných trvalých a jednoletých plodinách během dvou po sobě jdoucích roků, kdy sběr vzorků probíhal.
„V České republice dochází každý rok k úmrtím dravých ptáků způsobených karbofurany, ta jsou často způsobená přímým pozřením těchto látek prostřednictvím otrávených návnad,“ připomněl Košulič.
Vědci detekovali také rezidua silně toxického insekticidu methoxychloru, který je v Evropě zakázán od roku 2002. „Tato látka je známá svou bioakumulací a perzistencí v ekosystémech s výrazně negativními účinky na necílové organismy, jako je užitečný hmyz a různé skupiny obratlovců. Ve velmi vysoké míře byla také detekována fungicidní látka pyrametostrobin, která nikdy nebyla registrována pro evropský trh s přípravky na ochranu rostlin. Toto zjištění také naznačuje, že tyto látky jsou možná nelegálně dováženy a prodávány ze zemí, kde jsou běžně používány jako strobilurinový fungicid k boji proti houbovým chorobám,“ ukončil výčet nebezpečných zjištěných látek Michalko.
„Domníváme se, že je nezbytné zaměřit se na celkové snižování rizikových látek, které mohou negativně ovlivnit životní prostředí a necílové druhy svou perzistencí, transportem a bioakumulací v potravních sítích v zemědělsko-lesní krajině České republiky s ohledem na trvale udržitelné hospodaření a zdraví člověka,“ shrnul téma Košulič.
Dvouletá studie vznikla v rámci společného projektu s Výzkumným ústavem organických syntéz. „Vliv přípravků na ochranu rostlin na necílové druhy živočichů a regulace používání rizikových přípravků v zemědělství“ a byla finančně podpořena Technologickou agenturou České republiky (program BETA2). Na projekt nyní navazuje výzkumná spolupráce s Jakubem Hofmanem z výzkumného centra RECETOX na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis Agronomy for Sustainable Development.
Komentáře