Účastníci Dnů teplárenství a energetiky apelují na vládu, aby se zabývala tíživou ekonomickou situací v teplárenství

Věnuje se zvýšené péči o stále náročnějšího zákazníka a jako bonus nabízí efektivní energetické využití komunálních odpadů pro výrobu tepla i elektřiny. To jsou některé z hlavních přínosů teplárenství, na kterých se shodli účastníci třiadvacátého ročníku konference Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové.

V Hradci Králové se ve dnech 25. a 26. dubna 2017 konala již po třiadvacáté nejvýznamnější konference v oboru teplárenství v České republice Dny teplárenství a energetiky.

„Hlavní výstupy z Dnů teplárenství a energetiky“ obsahují konkrétní body, které chce Teplárenské sdružení České republiky prosazovat (viz příloha 1).

Z panelové diskuse Jiřího Feista, člena představenstva společnosti EP Energy, a.s. se zástupci přenosové a distribuční soustavy k zapojení tepláren do chytrých sítí vyplynulo, že narůstající decentrální výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude vyžadovat zajištění nových služeb, které by teplárny mohly na komerční bázi poskytovat, je však potřeba nastavit pravidla.

V sekci Ekonomika provozu a rozvoje teplárenských soustav zaujal příspěvek Tomáše Drápely, generálního ředitele Plzeňské teplárenské, a.s., který seznámil účastníky konference s výsledky analýzy ekonomiky současného provozování teplárenských zdrojů, jež ukazuje na svízelnou situaci oboru, která vyžaduje zásadní řešení.

Velkému zájmu účastníků se letos těšila také sekce „Péče o zákazníky v teplárenství“, ve které předseda představenstva Slovenského zväzu výrobcov tepla Stanislav Janiš seznámil své české kolegy se zkušenostmi s aplikací zákona o tepelné energetice u našich východních sousedů. Sekce byla ukončena velmi živou panelovou diskusí.

„Myslím, že se podařilo důstojně navázat na minulé úspěšné ročníky Dnů teplárenství a energetiky a konferenci dále obohatit o nová témata. Bohužel, situace v teplárenství dnes mnoho důvodů k optimismu nedává a pro jeho stabilizaci je třeba prosadit řadu konkrétních kroků,“ uvedl Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.

Konference byla tradičně koncipována jako odborné fórum pro zástupce tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. S referáty vystoupili významní experti z ministerstev, asociací, vysokých škol i partnerských společností. 

Svou účast přislíbil také ministr životního prostředí Richard Brabec, urgentní pracovní povinnosti však nakonec jeho vystoupení překazily.

Příloha 1:

1. Apelujeme na vládu ČR, aby se zabývala tíživou ekonomickou situací v teplárenství, která v kombinaci s nerealistickými požadavky v oblasti snižování emisí může přerůst ve vážnou krizi a ohrožení energetické bezpečnosti již kolem roku 2021 a může mít i dopad na ceny tepla. Upozorňujeme, že stávající podpora vysokoúčinné KVET je stanovena jen do roku 2020, je potřeba nastavit podmínky pro další období a podporu odpovídajícím způsobem navýšit. Je také nezbytné vyjasnit podmínky pro zapojení tepláren do konceptu smart grid a včetně úhrady za služby, které vyplývají z narůstající decentrální výroby elektřiny z OZE.
2. Očekáváme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu bude věnovat maximální pozornost vyjednávání balíčku legislativy Čistá energie pro všechny Evropany a zejména specifikům teplárenství a udržení jeho konkurenceschopnosti vymezeným ve schválených národních pozicích k jednotlivým legislativním návrhům.
3. Jsme přesvědčeni, že teplárenství může hrát významnou roli při naplňování klimaticko-energetických cílů ČR do roku 2030, je však zapotřebí připravit včas právní rámec a stabilní předvídatelné podmínky pro investory.
4. V souladu se Státní energetickou koncepcí požadujeme srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V rámci nastolení rovnováhy je třeba zavést uhlíkovou daň pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování a současně přesunout dodávky tepla do nižší sazby DPH.
5. Teplárenství by mělo ve IV. Obchodovacím období EU ETS získat odpovídající podíl bezplatné alokace povolenek výměnou za investice. Prioritou jsou rekonstrukce tepelných sítí a přechod z páry na horkou vodu.
6. Apelujeme na Ministerstvo životního prostředí, aby co nejdříve provedlo transpozici směrnice o omezení emisí ze středních spalovacích zařízení, využilo přechodná období umožněná směrnicí a vytvořilo tak stabilní prostředí pro provedení nezbytných investic.
7. V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu zjednodušení celkového regulačního rámce a stanovit regulační periodu i pro teplárenství tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství.