Třídí se hodně, ale nekvalitně. Lepší třídění by přitom zlevnilo poplatky

| zdroj: TZ Obcejinak.cz1

Tříděný odpad
zdroj: Pixabay

Česká republika je sice na prvních příčkách třídění odpadu, kvalita ale řádně pokulhává. Selhává ve zpětné využitelnosti. Kvalita vytříděného odpadu v barevných kontejnerech pro papír, plasty a sklo nebývá příliš dobrá. Svezený materiál z kontejnerů se proto musí ještě dotřiďovat na speciálních linkách, a i přesto je celková finální využitelnost jen 30% až 70% podle druhu odpadu.

Do budoucnosti je nutné přehodnotit způsob, jak správně třídit odpad. Jsem přesvědčený, že ministerstvo životního prostředí by mělo vést kampaň, která pomůže odchýlit se od kvantity a přilnout ke kvalitě. Z příkladů ze zahraničí je totiž jasně patrné, že regiony, které sice objemově nevytřídí zdaleka tolik, co Česko, mají daleko větší využití tříděného odpadu,“vysvětlil situaci Aleš Choutka z poradenské společnosti Obcejinak.cz.

Většina laiků žije v mylné představě, že třídění odpadu je nejen ekologické, ale díky recyklaci i levnější. Opak je pravda. Likvidace směsného komunálního odpadu je například oproti plastu o 75 procent levnější. Likvidace tuny tetrapaku stojí dokonce až 60 tisíc, kdežto komunálního odpadu včetně svozu okolo 2500 korun.

Tetrapak se právě z recyklátu z finančních důvodů nevyrábí. Pro obce je proto přechod na kvalitní třídění finančně efektivní – pro občana by mohlo dojít ke snížení poplatků i o čtvrtinu,“ odhadl Aleš Choutka.

Například modré kontejnery na papír obsahují až několik desítek druhů papíru a každý vyžaduje jiné zpracování. Proto papírové odpady z kontejnerů na tříděný odpad putují ještě na speciální třídicí linku, kde jsou rozděleny dle druhů – noviny, časopisy, kartony, krabice a směsný papír. V první fázi jsou odstraněny nežádoucí příměsi, jako je směsný komunální odpad, špinavý a mastný papír a podobně. Roztříděný papír, podle druhu materiálu, splňuje požadavky zpracovatelů, a je u nich více ceněný. Využitelných je 60 procent obsahu kontejnerů.

Mnoho lidí například neví, že plasty i nápojový karton nebo kovy se v určitých případech mohou klidně hodit do stejné nádoby. Vytřídit je na běžícím pásu je totiž neskutečně snadné – lidově řečeno: Pracovníkovi je vcelku jedno, jestli z pásu vezme do jedné ruky plast a do druhé papír,“ popsal proces Aleš Choutka.

Také plasty vyhozené do žlutých kontejnerů se dotřiďují na speciální lince. Ze směsi plastů, které se objeví na pásu, se ručně vybírají například PET lahve, fólie, PE-HD a polystyren. Ty mají speciální samostatné zpracování. Pásem tak projedou nečistoty a další složky, které do prodejných plastů nepatří.

Plasty jsou různorodá skupina materiálů a problém je právě v různorodosti, v podstatě je možné zpracovávat jen jednodruhové plasty. Proto většina dotřiďovacích zařízení třídí plasty podle chemického složení, případně barvy. Následný jednodruhový plast se ve většině případů dává zpracovatelům, kteří z odpadních plastů vyrábějí takzvaný regranulát, tedy surovinu pro opětovnou výrobu stejného chemického složení.

Čísla za Česko nejsou vůbec lichotivá. Například až 70 procent ze tříděných plastů skončí stejně na skládce. Úsilí o maximální vytříděnost vede ke sběru velké materiálové škály plastů, a přitom pro další recyklaci je vhodných pouze zhruba 20 až 30 procent. To se musí v budoucnu změnit, jinak bude situace s odpadky neúnosná jak z ekologického, tak finančního hlediska,“ rozvinul Aleš Choutka.

Sklo je na tom ze všech odpadů nejlíp, lze jej recyklovat donekonečna. Je však třeba hlídat, aby se při výrobě bílého skla do pece nedostalo sklo barevné. Ale také se tam nesmí připlést žádná jiná nečistota, kov, keramika nebo porcelán. Vytříděné „čisté“ sklo se v rámci recyklace rozdrtí a přidá do výchozí směsi pro výrobu nového skla. Ušetří se při tom mnoho energie a surovin – a peněz. Využitelných je téměř sto procent.

Do budoucna bude nutné se zaměřit na to, aby plasty, které budou uváděny na trh, bylo možné znovu použít. Pomohlo by, kdyby plasty nebyly vyrobeny z různých materiálů. Například u PET lahví jsou na škodu při jejich recyklaci PVC fólie nebo exotické barvy. PE víčka sice použít lze, ale jiným způsobem zpracování,“ shrnul Aleš Choutka.

Řešení problému s odpady by ale mělo začít předcházením jejich vzniku. „Dosavadní systémy výroby a spotřeby bohužel neposkytují mnoho možností, aby se předcházelo vzniku odpadů a snižovalo se tak jejich množství. Je třeba na to poukázat a začít pracovat na přehodnocení celého životního cyklu – od návrhů výrobků a balení až po volbu materiálů.

Stejně tak považujeme za nešťastnou tu část nového zákona, která je zaměřena pouze na produkci potenciálních surovin z pohledu kvantity a doslova jde proti kvalitě vyseparovaných komodit,“ dodal k této problematiceAleš Choutka z poradenské společnosti Obcejinak.cz.

CO PATŘÍ a nepatří DO TŘÍDĚNÉHO ODPADU

Do PLASTŮ patří:

  • sešlápnuté PET lahve
  • nápojový karton
  • sáčky, tašky, fólie
  • plastové obaly od potravin (kelímky, vaničky apod.)
  • plastové obaly od drogerie (mýdlo, čisticí prostředky, kosmetika)
  • CD/DVD obaly
  • strečové fólie

Do PLASTŮ nepatří:

  • linoleum
  • PVC
  • pryžové výrobky
  • molitan
  • videokazety
  • obaly od olejů nebo silně znečištěné zbytky jídla
  • obaly od nebezpečných látek
  • plastové trubky, podlahové krytiny
  • kelímky od kávy

Do PAPÍRU patří:

  • noviny, časopisy, letáky
  • knihy (bez pevných desek)
  • brožury
  • katalogy
  • kancelářský a balicí papír
  • čisté papírové obaly
  • krabice, karton a lepenka
  • obálky i s okénkem

Do PAPÍRU nepatří:

  • mokrý, mastný, znečištěný papír
  • voskovaný papír
  • nápojový karton
  • papírové kapesníky a ubrousky
  • pauzovací papír
  • uhlový papír (kopírák)
  • pořadače s kovovými komponenty
  • obvazy

Do SKLA patří:

  • lahve od nápojů
  • zavařovací sklenice
  • flakony
  • tabulové sklo

Do SKLA nepatří:

  • porcelán
  • keramika
  • drátěné sklo
  • zrcadla
  • varné sklo
  • zářivky a výbojky
  • běžné žárovky

Do BIOODPADU patří:

  • zbytky jídla rostlinného původu (např. zbytky chleba)
  • zbytky ovoce a zeleniny
  • květiny
  • kávová sedlina a filtry
  • čajové sáčky
  • hrnkové květiny včetně hlíny
  • skořápky od vajec a ořechů
  • odpad ze zahrady (tráva, větve, dřevo,...)

Do BIOODPADU nepatří:

  • maso, kosti, oleje a tuky
  • tekuté a silně mastné potraviny
  • cigaretové oharky
  • smetky
  • letáky a noviny

Komentáře

  1. Dnešního dne jsem si zase přečetl jeden z mnoha článků o třídění odpadů. Co autor to jiný názor. Jediný účinný způsob je omezit výrobu plastů .Obaly sjednotit a rozlišit pouze názvem výrobku. Proč tolik druhů a typů obalů. Nikdo se pomalu nevyzná kam co dát. Začalo to sběrem PET lahví , kdy samozřejmě využití prostoru je vyšší po jejich sešlápnutí. K tomu byla přizpůsobena i reklama boty s rozšlápnutou Petkou. Když jsem to lidi naučil , tak se na nových kontejnerech objevily samolepky s nápisem směsné plasty z domácností. Tím se petky znečistily a začaly se tam dávat všechny plasty. Tedy i ty , které nejsou ve výčtu shora uvedeného článku. Já osobně zastávám názor , že ty nerecyklovatelné by měly skončit ve spalovně a ne na skládkách KO. U nás se neustále jen mluví jak by to mělo vypadat , ale nic se neděje.Třeba zdravotnictví , pořád se distribují léky v plastových obalech a je tam přitom pár dražé po dně. Proč tedy obaly nesjednotit a rozlišit pouze reklamním potiskem. Balíky jsou obaleny kilometry lepenek a folií. Kolik se vyrobí tetrapaků . Lidi se je naučili třídit jako samostatnou komoditu . Dnes jich máme plnou garáž a nikdo je nechce. Nedovedu si představit , že bych je zase dle vašeho návodu dal do plastů. Neustálými změnami v přístupu k třídění se dle mého vytváří jen chaos a těžko se lidé přesvědčují k něčemu jinému . To co zavedeme , zvyknou si to dělat jako děti , tak to bude fungovat. Nechalo by se o odpadech hovořit neustále . Zákon o odpadech odsouhlasen, prováděcí vyhlášky dosud neexistují a jak docílit 200 kg na hlavu , či méně ? Starostové na obcích, poraďte si.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK