Spojené království využívá pro podporu výroby elektřiny dva modely financování. Nejčastějším je model rozdílového kontraktu (Contract for Difference, zkráceně CfD). Ten je využíván pro obnovitelné zdroje a byl udělen také pro výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point C - výstavby první britské jaderné elektrárny po dvaceti letech. Podle britského zákona o financování jaderné energetiky (tzv. Nuclear Energy Financing Act) budou budoucí jaderné elektrárny podporovány prostřednictvím modelu tzv. regulační báze aktiv (Regulated asset base, zkráceně RAB). Tento model, jehož hlavní výhodou je snížení ceny financování výstavby, by měl být poprvé využit pro dostavbu jaderné elektrárny Sizewell C.
Spojené království v posledních letech prošlo významnou změnou své energetiky. Ze země, která byla podstatně závislá na výrobě elektřiny z uhlí, se stala zemí, která disponuje téměř 30 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Ostrovní země snížila podíl elektřiny vyráběné z uhlí ze 40 % na 1,5 %, a to během deseti let.
Budoucí energetika Spojeného království má být založena na kombinaci obnovitelných a jaderných zdrojů. Právě tento druh zdrojů vláda Spojeného království podporuje, a to zjednodušeně řečeno zajištěním návratnosti investice, kterou soukromý subjekt vynaloží.
Důvodem pro tuto podporu je, do určité míry, selhání trhu. Za normálních podmínek by si totiž investor zajistil návratnost své investice přímo na velkoobchodním trhu s elektřinou. To ovšem v řadě případů není možné, a proto prakticky každý stát, který zamýšlí rozvíjet určitý druh zdrojů, poskytuje jejich provozovatelům záruku, že se jejich investice vrátí.
Ve Spojeném království jsou momentálně dostupné tři modely, kterými je (resp. má být) podporována výstavba nových zdrojů elektřiny. Jde o podporu formou rozdílového kontraktu, regulační báze aktiv a kapacitního kontraktu (kapacitním kontraktům bude věnován samostatný článek).
Rozdílový kontrakt
Cílem rozdílového kontraktu je zajistit investorům vyšší míru důvěry a jistoty tím, že se stát zaváže (ve Spojeném království se stát zaváže prostřednictvím státní společnost Low Carbon Contracts Company, LCCC) vyplácet pevnou cenu za vyrobenou jednotku elektřiny. V České republice je tento model používán pro obnovitelné zdroje elektřiny, které získají podporu v aukcích.
Rozdílový kontrakt garantuje stabilní cenu za prodej elektřiny. Výrobce elektřinu prodává na trhu, přičemž prodá-li elektřinu za cenu nižší, než která mu je garantována rozdílovým kontraktem, je mu rozdíl v cenách doplacen. Ve výsledku tedy získá pevně stanovenou cenu ze dvou zdrojů - část na velkoobchodním trhu a část ve formě doplatku v takové výši, aby v součtu obdržel pevnou cenu.
Naopak pokud je cena, ze kterou elektřinu prodal, vyšší, musí rozdíl, o který cena na trhu převyšuje garantovanou cenu, odvést státu zpět. Princip rozdílového kontraktu přibližuje následující graf.
Cílem systému CfD je snížit riziko investorů tím, že investor získá větší jistotu příjmů. Tímto způsobem lze podpořit libovolný zdroj, a to, jak je vidět na příklad Spojeného království, od jaderných zdrojů, přes obnovitelné zdroje až po nově se rozvíjející zdroje typu přílivových elektráren.
V případě obnovitelných zdrojů elektřiny uzavírá výrobce s LCCC rozdílový kontrakt na dobu 15 let. Povinností výrobce je uvést výrobnu elektřiny do provozu v určitém čase, zpravidla v horizontu několika let.
Zájemci o rozdílový kontrakt mezi sebou soutěží formou aukce obálkovou metodou. Dosud byly zorganizovány čtyři aukce, ve kterých byla přidělována podpora, další proběhla v letošním březnu a dosud poslední oznámená je naplánována na rok 2024.
Zájemci v aukcích nabízí cenu, za kterou jsou schopni uzavřít rozdílový kontrakt, přičemž pouze investoři, kteří nabídnou nejnižší cenu, dostanou možnost rozdílový kontrakt uzavřít. Nabízená cena se následně upravuje každoročně o inflaci.
CfD pro jaderné elektrárny byl udělen pouze jediný, a to pro dostavbu jaderné elektrárny Hinkley Point C. Přestože se jedná v principu o rozdílový kontrakt, oproti CfD pro obnovitelné zdroje má řadu odlišností.
Výše ceny nebyla dohodnuta v aukci, ale bilaterálně mezi EDF a vládou Spojeného království. Obě strany se dohodly na ceně 92,50 £/MWh, přičemž pokud bude rozhodnuto také o výstavbě elektrárny Sizewell C, sníží se cena o tři britské libry na 89,5 £/MWh. Důvodem pro toto snížení je možnost sdílet náklady nového zařízení a nové technologie (zejména na projekt a inženýrské práce) týkající se reaktorů EPR v obou elektrárnách.
Stejně jako v případě CfD pro obnovitelné zdroje, i v případě CfD pro Hinkley Point C je cena navyšována pravidelně o inflaci. V cenách roku 2020 se již jednalo o 111,7 £/MWh.
Přestože byla výše garantované ceny pro Hinkley Point C terčem kritiky, byla zřejmě odůvodněná náklady výstavby. Například projekt dostavby elektrárny Wylfa, kterému bylo nabídnuto o 15 £/MWh méně, byl následně zastaven.
Kontrakt pro Hinkley Point C byl udělen na 35 let. Povinností EDF je zprovoznit elektrárnu do 1. listopadu 2036, jinak může být CfD kontrakt zrušen. V původní smlouvě byl termín o tři roky kratší, nicméně na konci loňského roku se obě strany dohodly na odsunutí termínu.
Cestou CfD se vydává také Evropská unie, která se v návrhu nového trhu s elektřinou přiklonila k podpoře nových zdrojů právě tímto způsobem. V České republice se pro jádro se využívá smlouva o výkupu, která je sice odlišným instrumentem, ale má obdobné rysy.
Regulační báze aktiv
Elektrárna Hinkley Point C bude zřejmě jedinou jadernou elektrárnou, která bude podporována formou CfD. V březnu loňského roku totiž vláda Spojeného království přijala zákon o financování jaderné energetiky (v angličtině Nuclear Energy (Financing) Act 2022), podle kterého budou další stavby jaderných elektráren podporovány metodou regulační báze aktiv.
Ačkoliv je tento model pro výstavbu nových výrobních zdrojů elektřiny v Evropě ojedinělý, v energetice a obecně při výstavbě infrastruktury je tento model používán velice často. Ve Velké Británii se prostřednictvím regulační báze aktiv postavil Tunel pod Temží a také Terminál 5 na letišti Heathrow. V České republice se tento model regulace používá například u přenosu elektřiny a distribuce elektřiny a plynu.
Důvodem ke změně modelu byly především vysoké náklady financování, které v případě jaderných elektráren tvoří převážnou část nákladů (v případě jaderné elektrárny Hinkley Point C se jedná až o dvě třetiny nákladů). Je to z toho důvodu, že prakticky veškeré náklady na výstavbu musí být vynaloženy na počátku projektu, zatímco první výnosy se vrací až v okamžiku, kdy začne elektrárna dodávat elektřinu do sítě. Právě tento časový nesoulad se snaží vyřešit regulační báze aktiv.
V případě modelu regulační báze aktiv totiž platí spotřebitelé část nákladů již v průběhu výstavby elektrárny, a to prostřednictvím poplatku v ceně elektřiny. Pokud tedy bude o výstavbě elektrárny Sizewell C rozhodnuto, spotřebitelům by měl přibýt další poplatek na faktuře již v průběhu výstavby.
Díky tomu se sníží náklady na financování a také hodnota rizika, které se následně promítá do ceny požadované za vyrobenou MWh. Ve výsledku by tedy cena pro konečné spotřebitele měla být nižší, alespoň takové jsou předpoklady vlády Spojeného království.
Právě přenášení rizika zpoždění a zvýšených nákladů na spotřebitele je předmětem časté kritiky modelu regulační báze aktiv. Podle propočtu vlády má ovšem tento model navýšit měsíční platby domácností v průběhu výstavby nanejvýše o jednu britskou libru měsíčně.
Komentáře