Reklama

21. 11. 2019  |  Zpravodajství  |  Autor: redakce  |  Zdroj: SOVAK ČR

SOVAK ČR vítá novelu vyhlášky o použití upravených kalů na zemědělské půdě

Původní termín, kdy již nebude možné využívat stávající cesty likvidace kalů, které nesplňují dané požadavky, se posouvá na 1.1.2023. Do této doby se prodlužuje přechodné období, které mělo původně končit na konci tohoto roku. 

Dne 20. 11. 2019 vyšla ve Sbírce zákonů dlouho očekávaná novela vyhlášky č. 437/2016 Sb. Hlavním předmětem novelizace bylo posunutí přechodných ustanovení pro požadavky § 11 a § 12 vyhlášky z 31. 12. 2019 na 31. 12. 2022.

SOVAK ČR vítá tento vstřícný krok ze strany Ministerstva životního prostředí, který umožní včas a kvalitně realizovat potřebná opatření, specifikovaná mimo jiné ve studii, která je k dispozici zde. 

Je zřejmé, že v České republice v současné době dochází k výrazné změně koncepce nakládání s čistírenskými kaly. Změna mikrobiologických parametrů pro ukládání čistírenských kalů na zemědělskou půdu tak odstartovala proces postupného odklonu ukládání kalů na zemědělskou půdu, do kompostů či rekultivačních směsí směrem k termickému zpracování čistírenských kalů.

Za velmi vážný problém lze považovat produkci a nakládání s přebytečnými čistírenskými kaly z nejmenších ČOV (kategorie do 500 EO). Přestože co do celkové produkce čistírenských kalů nepředstavují podstatný podíl, podle Vybraných údajů majetkové a provozní evidence ČOV v této velikostní kategorii dosahuje počtu téměř 1 700.

V naprosté většině případů jsou tyto ČOV samostatně vlastněny a provozovány příslušnými obcemi. Jestliže samotné ČOV lze obhospodařovat a provozovat samostatně příslušnou obcí (i když v řadě případů je provoz „umožněn“ i díky absenci kontrol příslušných dozorových orgánů, neplnění plánů financování obnovy a tolerování neplnění řady dalších povinností vlastníka a provozovatele vodohospodářské infrastruktury vyplývajících ze zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích.), pak v případě úpravy čistírenských kalů podle nových požadavků je prakticky jedinou možností jejich převoz na větší ČOV.

Reálnou skutečností je však neochota a zamítavý postoj ze strany vlastníků (zástupců měst a obcí) tyto externí kaly na své ČOV přijímat a na svém území tak vytvořit regionální centrum pro úpravu kalů i pro okolní města a obce. V tomto ohledu je nutné více zapojit především krajské úřady do tvorby provozně a nákladově udržitelné koncepce nakládání s čistírenskými kaly na území daného kraje, neboť zájmy měst a obcí coby vlastníků ČOV jsou v řadě případů protichůdné.

Už teď je zřejmé, že v následujících letech dojde k výraznému odklonu ukládání kalů na zemědělskou půdu, proto případné prodloužení přechodného období je nutné brát spíše než jako prodloužení stávající praxe nakládání s čistírenskými kaly jako období pro dokončení již rozpracovaných projektů úprav a změn kalového hospodářství na městských ČOV v České republice.

Příloha Velikost
sb0129-2019.pdf 96.93 KB
SOVAK ČR Studie nakládání s čistírenskými kaly v ČR FINAL.pdf 592.79 KB

 

 

ilustrační foto/Petr Jarolímek

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372