Průmyslová produkce v květnu meziročně reálně stoupla o 2 %, samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 2,2 %. K pozitivním výsledkům přispělo nejvíce odvětví počítačů a elektroniky, výroba motorových vozidel a kovodělná výroba. Výrazněji vzrostl například i chemický průmysl. Naopak se příliš nedařilo sektorům těžby či zpracování dřeva. Celkově za prvních pět měsíců průmysl meziročně vzrostl o 1,5 %.
„Průmysl si během roku udržuje solidní kondici, o čemž kromě pozitivních čísel meziročního růstu svědčí například i příznivé zprávy o stoupající výrobě a zvyšujících se tuzemských i zahraničních zakázek firem z Indexu nákupních manažerů. Od začátku roku pokračuje v růstu většina sledovaných odvětví, zejména pak části zpracovatelského průmyslu jako je kovodělná výroba, automotive, elektronika či energeticky náročný průmysl. Tato odvětví obecně těží z pozvolna oživující se ekonomiky v tuzemsku či v zahraničí, kovodělnou výrobu pak z významné části táhne růst obranného sektoru. Naopak v horší kondici je například odvětví těžby či dobývání, jež se potýká s dlouhodobým útlumem, nebo strojírenství, které doplácí na dosavadní útlum hlavních exportních trhů, stoupající náklady na klíčové vstupy či chronický nedostatek pracovníků,“ konstatuje Milan Klempíř, ekonom-analytik SP ČR.
Nejistotou do budoucna nadále zůstávají geopolitické tenze, kromě války na Ukrajině nedošlo ani k uklidnění situace na Blízkém východě. „Průmysl prozatím vykazuje poměrně slušnou odolnost ve světle stále doutnající krize kolem Hormuzského průlivu. I když je stále narušena plynulost námořní dopravy a dodavatelské řetězce jsou nestabilní, řada podniků si dokázala s novou situací poradit. Pozitivním faktorem je nepochybně dílčí pokles cen ropy s dopadem na náklady na pohonné hmoty.
Hlavním problémem českého průmyslu je však udržení dlouhodobější konkurenceschopnosti v době rychlých technologických změn a velmi tvrdé konkurence na světových trzích. Českým podnikům rozhodně nepomáhají mezinárodně vysoké ceny energie a tuhé regulační požadavky. O to více je nutno podpořit adaptaci na nové podmínky, například podporou digitální transformace či investicemi do výzkumu a vývoje. Je nutné najít koncepční a dlouhodobě fungující rámec státní podpory či pozitivních pobídek“, doplňuje Milan Klempíř.
Bližší informace o souhrnných výsledcích průmyslu za první čtvrtletí letošního roku naleznete zde.
Komentáře