Od 1. ledna se Belgie po třinácti letech ujímá svého již třináctého předsednictví v Radě Evropské unie jako druhá země předsednického tria Španělsko-Belgie-Maďarsko. Stává se tak v době, kdy Unie stojí na konci současného institucionálního cyklu a řeší důsledky ruské agrese na Ukrajině, energetické krize, klimatických změn a obnoveného konfliktu na Blízkém východě.
Belgie si pro své předsednictví (BE PRES) stanovila šest hlavních priorit, které dále rozvíjí v rámci jednotlivých formací Rady. Jedná se o obranu vlády práva, demokracie a jednoty Unie, posílení konkurenceschopnosti, pokračování v zelené a digitální transformaci, podporu sociální a zdravotní agendy, ochranu občanů a hranic a v neposlední řadě prosazování Evropy na globální úrovni. Přestože se jedná o rozsáhlé agendy, Belgie s ohledem na končící volební cyklus Evropského parlamentu a Evropské komise neplánuje nové iniciativy a zaměří se především na úspěšné dokončení vyjednávání legislativních návrhů.
Neméně důležitá bude role belgického předsednictví v rozbíhající se strategické diskusi o případné institucionální reformě EU, moderování diskuse o prioritách EU pro nové funkční období a přípravě EU na budoucí rozšíření. Zajímavostí belgického předsednictví je, s ohledem na komplikovanou federální strukturu země, gesční rozdělení agend mezi jednotlivé konstitutivní celky federace (například agendu Rady pro konkurenceschopnost zajišťuje jménem Belgie Vlámský region).
Z hlediska sektorových priorit spadajících do působnosti MPO chce BE PRES v rámci Rady pro konkurenceschopnost (COMPET) upřednostnit dlouhodobou unijní konkurenceschopnost a průmyslovou politiku. Zvláštní pozornost zaměří na malé a střední podniky, zejména na zajištění rovných podmínek, které jim umožní spravedlivě soutěžit v rámci Evropy i na celosvětové úrovni. BE PRES bude usilovat o prohloubení vnitřního trhu. V tomto kontextu Belgie, na žádost Evropské rady, v loňském roce pověřila bývalého italského premiéra Enrica Lettu vypracováním komplexní zprávy na vysoké úrovni o budoucnosti vnitřního trhu. Zpráva bude prezentována na březnovém jednání Evropské rady.
Neméně sledovaná bude rovněž zpráva o stavu vnitřního trhu, na které z pověření Evropské komise pracuje další bývalý italský premiér a zároveň bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi, jež bude ovšem představena až na konci pololetí. Ambicí BE PRES je nalézt politickou dohodu na aktuálně projednávaných vnitrotržních legislativních návrzích, jako je nástroj pro mimořádné situace na vnitřním trhu (SMEI) nebo nařízení o zákazu produktů pocházejících z nucené práce na trhu Unie. V průmyslové části Rady COMPET naváže Belgie na dosavadní pokrok Španělska ohledně provádění Zelené dohody a dvojí transformace a bude se snažit dokončit vyjednávání s Evropským parlamentem o finální podobě návrhu aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi (NZIA) a návrhu směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží.
S posilováním konkurenceschopnosti úzce souvisí digitální agenda Rady pro telekomunikace (TELCO). BE PRES chce pokračovat ve vytváření udržitelného, inovativního a odolného digitálního ekosystému. Upřednostnit hodlá zejména udržitelný přístup k digitální transformaci zaměřené na občany Unie v souladu s principy politického programu pro Digitální dekádu 2030. S tím souvisí dokončení technických úprav návrhu aktu o umělé inteligenci, na jehož konečné podobě se Rada pod španělským vedením dohodla s Evropským parlamentem v prosinci 2023. Pokračovat budou vyjednávání s europoslanci ohledně návrhu aktu o gigabitové infrastruktuře a aktu o kybernetické solidaritě. Vedle toho chce BE PRES rozvíjet digitální diplomacii s podobně smýšlejícími zeměmi, zejména se Spojenými státy americkými a Spojeným královstvím. V oblasti kybernetické bezpečnosti bude Belgie usilovat o užší spolupráci s NATO.
V rámci Rady pro energetiku (TTE) nejsou ze strany Evropské komise očekávány žádné nové iniciativy legislativního charakteru. BE PRES se proto zaměří na dokončení legislativního procesu u aktuálně projednávaných návrhů a na položení základů pro budoucí energetickou agendu Unie. Týká se to zejména posilování infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie s důrazem na větrnou energii z moří, kde BE PRES bude usilovat o přijetí závěrů Rady o integrované přeshraniční infrastruktuře na pevnině a na moři. Zvláštní důraz bude kladen na rostoucí mezinárodní obchod s vodíkem, kde se BE PRES zaměří na certifikační systém nízkoemisního vodíku, zajištění financování obchodu s vodíkem a v neposlední řadě na spolupráci s Evropskou komisí v rámci tzv. Evropské vodíkové banky.
Z hlediska působnosti Rady pro zahraniční věci ve formátu ministrů obchodu(FAC/ Trade) se BE PRES podobně jako v ostatních oblastech zaměří na rozvoj otevřené strategické autonomie Unie a na podporu dvojí transformace a prosazování zelených závazků do obchodních vztahů mezi EU a třetími zeměmi, zejména s transatlantickými partnery, Indo-Pacifickým regionem, Afrikou a Latinskou Amerikou. Poté, co během španělského předsednictví došlo k úspěšnému uzavření obchodních dohod s Novým Zélandem a s Chile, se BE PRES zaměří na pokračování ve vyjednávání obchodní dohody s ekonomickým blokem Mercosur.
V souvislosti s čerstvě přijatým aktem o kritických nerostných surovinách bude BE PRES podporovat úsilí Komise při uzavírání nových mezinárodních dohod s cílem diverzifikovat dodávky nerostných surovin a dalších strategických minerálů, které jsou nezbytné pro průmyslovou výrobu v řadě odvětví, i vývoj inovativních technologií. Současně s tím bude BE PRES věnovat pozornost účinnému provádění platných obchodních dohod. Zároveň i pro BE PRES zůstává prioritou reforma Světové obchodní organizace (WTO) ve světle příprav na 13. ministerskou konferenci WTO, která se uskuteční na konci února 2024.
Komentáře