2/2023

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem IV.: Fulnek

| autor: redakce Průmyslové ekologie0

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem IV.: Fulnek

Historie

Ve Fulneku bylo třídění odpadů zavedeno společně se vznikem společnosti EKO-KOM. Město vstoupilo do systému společnosti a postupně se začala rozvíjet síť.

Kontejnery přibývají každým rokem a stejně tak se rozšiřuje o několik stanovišť ročně. Z počátku se začalo s tříděním základních komodit – sklo, papír a plasty.

Třídění bioodpadu bylo nastartováno ve spolupráci se společností ASOMPO, a. s., což je akciová společnost, jejímiž vlastníky je 45 obcí a měst z okresu Nový Jičín. ASOMPO rovněž vlastní skládku odpadu.

S odděleným sběrem bioodpadu začal Fulnek dokonce dříve, než vznikla povinnost ze zákona. Přibližně osm let před tímto legislativním požadavkem rozmístilo město kontejnery na biologický odpad.

Síť se každoročně rozšiřuje, kontejnery přibývají a bioodpad je svážen dvakrát týdně. Na podporu třídění bioodpadu město pořídilo z dotací v rámci „Operačního programu Životní prostředí“ 600 ks kompostérů pro občany.

Mezitím se rozvinula spolupráce se společností Asekol na zpětný odběr elektroodpadu, která městu dodala pro tento odpad kontejnery.

Tyto kontejnery jsou součástí hlavních centrálních míst třídění. V roce 2014 si město vytyčilo cíl zprovoznit sběrný dvůr. Ten byl splněn také s pomocí dotací v rámci „Operačního programu Životní prostředí“. Sbírá se zde veškeré vysloužilé elektrozařízení, velkoobjemové odpady a nebezpečné odpady. 

Město spolupracuje se společnostmi Ekolamp, Ecobat, Asekol a Elektrowin. Chod sběrného dvoru zabezpečují technické služby města.

Fulnek odpadkové kontejnery.png

Systém je propracovaný

Ve Fulneku byl zaveden systém, který je založen na smluvním vztahu mezi městem a zájemcem o službu - vývozu jeho směsného komunálního odpadu. Není to tedy klasický poplatek na obyvatele.

Podle starostky města má systém tu výhodu, že ve městě mají málo dlužníků. Nevýhodou může být, že tuto smlouvu nemusí podepsat všichni. Na 5 700 obyvatel je sepsáno cca 1 200 smluv.

Kolik tato služba občany stojí? Kupříkladu pětičlenná rodina, která třídí a má proto nejmenší možnou velikost popelnice (70 litrů) s vývozem jednou za měsíc, zaplatí za odpady 605 Kč ročně.

Ale jsou zde i dvoučlenné rodiny s velkou popelnicí (110 litrů), která se jim sváží jednou za dva týdny. Je tedy evidentní, že prostor ke kvalitnímu třídění existuje.

Výhodou systému platby za službu je, že občané si mohou regulovat tarif podle toho, jak jim vyhovuje, a podle toho také zaplatí.

„Na Moravskoslezsku se hospodaří důmyslně"

Díky společnosti EKO-KOM si město vybudovalo celou síť kontejnerů, které jsou v rámci spolupráce zdarma. Předtím za kontejnery město platilo nájem svozové společnosti.

Výběrové řízení je postaveno na tom, že svozová firma jen vyváží. Tento princip se týká pouze tříděného odpadu. U směsného komunálního odpadu je město nuceno využívat stále nádoby pronajaté od svozové firmy.

U bytových domů jsou kontejnery (ty jsou zde kvůli čistotě ve velikosti 1 100 l) buď na celý dům, nebo na dva vchody podle toho, jak je to domluveno.

Výše částky za odpady se rozpočítává do nájmu podle počtu osob žijících v bytě. Funguje to tak, že zástupce společenství vlastníků podepíše smlouvu s městem a svozová firma přistaví nádobu.

U rodinných domů si mohou vlastníci nemovitosti vybrat z 6 různých tarifů. Na městský úřad se dostaví vlastník domu, kde je seznámen s tím, jaké jsou možnosti.

Ve Fulneku mají různé typy tarifů: dva druhy velikosti popelnic - 70/80 l, 110/120 l, na výběr je plastová či kovová popelnice. Je možné domluvit se na vývozu popelnice jednou za měsíc, jednou za 14 dní (nejrozšířenější) nebo jednou týdně. 

Dále jsou ve městě i kombinované tarify – např. u domů, kde se topí, se přes zimu sváží každý týden a přes léto jednou za 14 dní. A v tom spočívá síla celého systému, protože občan si vybere, co mu vyhovuje. Jednou za rok lze nastavení změnit.

Svoz je dodáván externě, ale spolupráce je nadstandardní

Svoz zajišťuje firma OZO Ostrava, s.r.o., která před lety vyhrála výběrové řízení, a spolupráce s ní je více než dvacetiletá. V roce 2014 došlo ze strany města k přenastavení podmínek. Do té doby fakturovalo OZO Ostrava cenu za všechny služby spojené s odpady.

Došlo tedy k nové soutěži. Město soutěžilo dodavatele služeb zvlášť na separovaný a zvlášť na komunální odpad.

Dříve si firma OZO Ostrava účtovala za službu. Tedy za vysypání nádoby. Město nově u tříděného odpadu nastavilo cenu za tunu, za opravdu skutečný vývoz (kolik tun se vyveze, tolik je cena za tunu). V důsledku toho se cena u tříděného odpadu snížila asi o 200 tis. ročně.

Hodně se také ušetřilo na nájmech za nádoby na tříděný odpad v okamžiku, kdy město dostalo v zápůjčce nádoby od společnosti EKO-KOM.

Nyní má město Fulnek plnou kontrolu nad tím, kolik separovaného odpadu svozová firma odveze. Aby kontrola byla co nejefektivnější a nejpřesnější, byla v rámci dotací na sběrný dvůr vybudována váha v areálu technických služeb.

Následně se do smlouvy s OZO Ostrava zaneslo, že svozová firma po naplnění auta určitou komoditou při výjezdu odpad zváží. Vážní lístky pak svozová firma zasílá městu. Zatím se tak děje pouze u separovaného odpadu. Směsný komunální odpad se neváží.

Občané mohou na městském úřadě dostat tašky na tříděný odpad. V minulém roce vznikla ve spolupráci se společností EKO-KOM publikace o třídění ve městě.

Vyhlašují se různé motivační soutěže, aby se lidé zapojili do třídění odpadů. V místním zpravodaji se občané informují o všem, co se odpadového systému ve Fulneku týká. Výchova a motivace občanů a především dětí probíhá neustále.

Kde co končí

Směsný komunální odpad putuje z Fulneku do Ostravy na skládku. Bioodpad končí v kompostárně společnosti ASOMPA a kompost se pak využívá na rekultivaci skládky.

Tříděný odpad, svezený rovněž firmou OZO Ostrava, přijde na dotřiďovací linku a firma se ho pak snaží uplatnit na trhu.

Ve městě je umístěno 159 kontejnerů na tříděný odpad, z toho: papír - 38 ks, plast - 78 ks a sklo - 43 ks. Dále pak 53 ks kontejnerů na bioodpad, 6 ks kontejnerů na oděvy a 7 ks kontejnerů na elektroodpad. Drobné kovy se odevzdávají také do plastů.

Fulnek pneumatiky.png

Na území města jsou do systému s odpady zapojeny dvě výkupny sběrných surovin, které jsou soukromé. Město má smlouvu s majiteli, kteří jim čtvrtletně posílají výkazy o množství vykoupeného papíru a kovu. Tyto informace město vkládá do hlášení pro společnost EKO-KOM.

Velkoobjemový odpad se odevzdává na sběrném dvoře. Jednou za rok přistavuje také Fulnek do místních částí kontejner.

Na sběrný dvůr lze přivézt cokoliv, je zdarma a zabezpečují jej technické služby. Ty nabízí i to, že přijedou k občanovi a odpad si za úplatu odvezou.

Stavební suť nelze na sběrném dvoře odevzdat. Ovšem ve spolupráci s technickými službami byla vytvořena služba, v rámci které pomohou obyvatelům za úplatu zlikvidovat suť v menším množství.

Vzdělávání a soutěže

Do systému byly připojeny také školy, jejichž žáci sbírají papír a tetrapaky. Soutěž běží už čtvrtým rokem, na konci každého roku děti dostanou odměny během programu, který je pro ně připraven – vystoupí EKO-KOM, vyhlásí se nejlepší třída za sběr papíru. A samozřejmě vše, co se sebere, překlopí město do systému.

Situace s černými skládkami je stabilní, Fulnek neeviduje žádný nárůst.

V kostce

Množství nasmlouvaných popelnic a svozů v současnosti

Tarif

Počet ks umístěných ve městě

kontejner 1 100 l

42 ks

nádoba 70/80 l, vývoz 1× za 14 dní

193 ks

nádoba 70/80 l, vývoz 1× měsíčně

173 ks

nádoba 110/120 l, vývoz 1× za 14 dní

550 ks

nádoba 110/120 l, vývoz 1× týdně

63 ks

nádoba 110/120 l, vývoz 1× měsíčně

144 ks

nádoba 120 l, vývoz 1× týdně zima/1× za 14 dní léto

46 ks


Celková produkce odpadů

Celková produkce odpadu ve městě má kolísavou a spíše klesající tendenci. V roce 2011 činila celková produkce odpadu 2 137 tun, v roce 2013 je zaznamenán pokles na 2 007 tun, a v roce 2015 byla celková produkce odpadu ve městě 1 596 tun.

Produkce směsného komunálního odpadu (v tunách)

2011

704

2012

686

2013

631

2014

606

2015

558

2016

566

Produkce tříděného odpadu dle komodit (v tunách)

Období

Papír

Sklo

Plast

Tetrapaky

Oděvy

BRKO

Elektroodpad

Objemný odpad

2011

19

75

112

-

-

592

6

115

2012

22

73

112

-

-

650

18

103

2013

30

75

111

3

5

274

18

62

2014

36

96

109

3

4

543

14

84

2015

32

97

115

3

19

407

29

196

2016

44

98

113

2

18

388

32

309

Celkové náklady na odpadové hospodářství

2011

2 993 257 Kč

2012

3 266 243 Kč

2013

3 370 345 Kč

2014

3 454 507 Kč

2015

3 251 626 Kč

2016

3 415 695 Kč

Částky od občanů za svoz směsných komunálních odpadů

2011

2 058 877 Kč

2012

2 101 691 Kč

2013

2 294 910 Kč

2014

2 318 615 Kč

2015

1 979 219 Kč

2016

2 023 059 Kč


Z hlediska celkového hospodaření v odpadovém hospodářství města Fulneku město doplácelo v jednotlivých letech částku 62 – 538 tisíc Kč. V odpadovém hospodářství města se v roce 2014 projevilo spuštění provozu nového sběrného dvoru.

Dominantní položkou provozních výdajů jsou náklady na směsný komunální odpad, které v meziročním srovnání rostou, zatímco celková produkce tohoto odpadu klesá (vyjma roku 2015, kdy došlo k snížení nákladů na směsný komunální odpad lehce nad úroveň roku 2012).

Odměna od společnosti EKO-KOM

2008

463 835 Kč

2009

508 831 Kč

2010

662 345 Kč

2011

877 044 Kč

2012

681 459 Kč

2013

734 538 Kč

2014

779 990 Kč

2015

825 131 Kč

2016

860 587 Kč


Poplatek na skládce za uložení tuny směsného komunálního odpadu

Cena za odstranění jedné tuny směsného komunálního odpadu na skládce včetně rekultivačního a skládkovného poplatku je 1 215 Kč.

Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR.


Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP